Ališer Usmanov

Ališer Usmanov
© Marie-Lan Nguyen / Wikimedia Commons, CC BY 3.0
Narození	9. září 1953 (70 let) nebo 1953 (70–71 let) Čust
Bydliště	Moskva Taškent Tegernsee
Alma mater	Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (1970–1976) Lomonosovova univerzita (od 1976) Academy of Finance (od 1997) Finanční univerzita při vládě RF (do 1997)
Povolání	podnikatel, podnikatel, investor, funkcionář, mecenáš a účastník mezinárodního fóra
Zaměstnavatelé	Gazprominvestholding (1998–2014) Russian Union of Industrialists and Entrepreneurs (2006–2023) Soviet Peace Committee Akademie věd SSSR
Majetek	12,6 mld. $ (2019)[1][2]
Ocenění	Řád cti (2004) čestné uznání prezidenta Ruské federace (2008) Řád Ministerstva zahraničních věcí Ruska "Za příspěvek k mezinárodní spolupráci" (2013) Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2013) Řád Alexandra Něvského (2014) … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu (od Desetiletí od 1980)
Nábož. vyznání	islám
Choť	Irina Viner-Usmanova (od 1992)
Příbuzní	Saodat Narzieva a Gulbahor Ismailova (sourozenci)
Funkce	předseda (Mezinárodní šermířská federace)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ališer Burchanovič Usmanov, rusky Алише́р Бурха́нович Усма́нов, (* 9. září 1953 Čust, Uzbekistán) je ruský podnikatel uzbeckého původu. V roce 2019 Forbes odhadoval jeho majetek na 12,6 miliardy amerických dolarů. Majetek získal v oblasti metalurgie a těžby, je majoritním vlastníkem koncernu Metalloinvest. Dále vlastní nebo spoluvlastní například druhého největšího mobilního operátora Ruska MegaFon, největšího ruského internetového prodejce Mail.Ru (a přes něj sociální sítě Odnoklassniki a VKontakte) nebo vydavatelství Kommersant.

Usmanov bývá označován za „oblíbeného oligarchu“ ruského prezidenta Vladimira Putina.^[3] Je bývalým prezidentem Mezinárodní šermířské federace.

Život

V roce 1980 byl odsouzen za zpronevěru a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, ve vězení strávil šest let. V roce 2012 se jím najatá PR firma snažila tuto informaci odstranit z Usmanovova životopisu na anglické Wikipedii. V roce 2000 uzbecký nejvyšší soud rozsudek zpětně zrušil coby zmanipulovaný.

Ještě před rozpadem Sovětského svazu se Usmanov stal dolarovým milionářem, a to díky své firmě Agroplast, která vyráběla igelitové tašky. V SSSR šlo o nedostatkové zboží a znak luxusu.^[3]

Usmanov založil a ovládá holding USM. Vlastní podíl v ocelářském gigantu Metalloinvest, kterému patří několik desítek metalurgických firem na světě, mj. spoluvlastní největšího ruského těžaře vzácných kovů Norilsk Nickel. Přes USM vlastní většinový podíl v telefonním operátorovi MegaFon. Od roku 2006 je majitelem deníku Kommersant, který tak přestal být kritický vůči ruskému vedení.^[3]

Stal se jedním z prvních zahraničních investorů do Facebooku či čínského Xiaomi. Do Facebooku zainvestoval přes 900 milionů dolarů (více než 20 miliard korun) v roce 2009, kdy měl jeho zakladatel Mark Zuckerberg problémy s financemi v důsledku finanční krize. V roce 2014 Usmanov svůj podíl prodal a vydělal tak stovky milionů dolarů. Jedenáct let (2007 až 2018) vlastnil minoritní podíl v londýnském klubu Arsenal FC.^[3]

Sankce

Evropská unie Usmanova 28. února 2022 v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu zařadila na seznam osob, které nesmí na její území vstoupit a jejichž aktiva jsou zmrazena. Následujícího dne odstoupil z funkce prezidenta Mezinárodní šermířské federace^[4] a 2. března byla v Hamburku zabavena jeho 156 metrů dlouhá jachta Dilbar.^[5]

Sankce na něj uvalila i Velká Británie, kde vlastní majetek v hodnotě 210 milionů liber (6,3 miliardy korun). Majetek mu byl zmražen, do země má zakázaný vstup. Vlastní zde mj. 120hektarové panství Sutton Place s tudorovským zámečkem z 16. století nebo zámeček Beechwood House v severním Londýně.^[3]

Vyznamenání

Ruská vyznamenání

• Řád Za zásluhy o vlast III. třídy – 2018^[6]
• Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy – 6. července 2013 – udělil Vladimir Putin za skvělé služby státu, aktivní sociální a charitativní činnost^[7][8]
• Řád Alexandra Něvského – 2014 – za aktivní sociální a charitativní činnost
• Řád cti – 17. března 2004 – udělil prezident Vladimir Putin za pracovní úspěchy a mnoho let svědomité práce^[9]
• Odznak Za charitu – 11. června 2016 – za velký přínos pro charitativní a sociální aktivity^[10]
• Čestné osvědčení Prezidenta Ruské federace – 8. září 2008 – za službu v oblasti rozvoje domácího průmyslu a podnikání^[11]
• Vděčnost Prezidenta Ruské federace – 24. prosince 2009 – za aktivní účast na přípravě a konání prvního všeruského fóra Rusko, sportovní velmoc^[12]
• Vděčnost Vlády Ruské federace – 15. září 2008 – za aktivní účast na sociálně-ekonomickém rozvoji Kurské oblasti^[13]
• Odznak Ministerstva zahraničních věcí Ruska Za přínos k mezinárodní spolupráci – 2013^[14]
• Řád přátelství – Tatarstán, 2018 – za plodnou spolupráci s Tatarstánem, aktivní sociální a charitativní činnost^[15]

Zahraniční vyznamenání

• Řád přátelství I. třídy – Kazachstán, 2018 – za zásluhy o státní a veřejné aktivity, významný přínos pro kulturní rozvoj země, posílení přátelství a spolupráce mezi národy
• Řád „Úcta k zemi“ – Uzbekistán, 29. srpna 2018 – za obrovský přínos k posílení hospodářských, sociálních, kulturních a humanitárních vazeb mezi Uzbekistánem a Ruskem, za účinné provádění velkých investičních projektů v zemi, za aktivní účast na budování jedinečných duchovních a vzdělávacích komplexů v Uzbekistánu
• komtur Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 10. října 2016 – za jeho přínos k rusko-italským vztahům a za projev uznání za účast na restaurátorských projektech v Moskvě^[16]
• Řád přátelství II. třídy – Kazachstán, 2011 – za plodnou práci na zachování vzájemné harmonie ve společnosti, za služby při posilování míru, přátelství a spolupráce mezi národy
• Řád cti – Jižní Osetie, 29. května 2011 – za velký přínos k rozvoji a posílení přátelských vztahů a spolupráce mezi národy, aktivní charitativní práci a podporu poskytovanou obyvatelům Jižní Osetie^[17]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ališer Usmanov na Wikimedia Commons