Alice Masaryková

PhDr. Alice Masaryková
PhDr. Alice Garrigue Masaryková
PhDr. Alice Garrigue Masaryková
Narození3. května 1879
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. listopadu 1966 (ve věku 87 let)
Chicago
USAUSA USA
Místo pohřbeníLány
ČeskoČesko Česko
Alma materFilosofická fakulta Univerzity Karlovy
PovoláníPředsedkyně ČČK,
TitulPhDr.
RodičeTomáš Garrigue Masaryk, Charlotte Garrigue Masaryková
PříbuzníOlga Masaryková (sestra)
Herbert Masaryk (bratr)
Jan Masaryk (bratr)
Eleanor Masaryková (sestra)
Anna Masaryková (neteř)
Herberta Masaryková (neteř)
Funkceposlanec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Alice Masaryková s otcem jdou k volbám (Pestrý týden, 1929)

Alice Garrigue Masaryková (3. května 1879, Vídeň[1], Rakousko-Uhersko[2]29. listopadu 1966, Chicago, USA) byla veřejná činitelka, zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže, bojovala za zlepšení sociální situace a vzdělávaní žen. Byla dcerou Charlotty Garrigue Masarykové a Tomáše Garrigua Masaryka.

Život

Mládí a vzdělání

Studovala na Střední soukromé škole dívčího spolku Minerva a v červenci 1898 maturovala na chlapeckém Akademickém gymnáziu. Poté jeden rok hospitovala na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Studia však po roce zanechala, kvůli špatnému zraku, a protože postrádala společnost, duchovní rozměr a zároveň byla nespokojená, že nemůže pomáhat lidem.[3] Přešla na filozofickou fakultu a vystudovala filosofii, sociologii a historii na Karlově univerzitě v Praze, kde v roce 1903 promovala jako čtvrtá doktorka vůbec. Studia si prohloubila na univerzitách v Berlíně, Lipsku a Chicagu. Kvůli zahraničním politickým aktivitám jejího otce profesora Masaryka v průběhu první světové války byla v letech 191516 vyšetřována a vězněna.[4] Zatčena byla v říjnu 1915 v souvislosti tzv. knoflíkovou aférou. Následovalo obvinění ze spoluúčasti na ukrývání Masarykových písemností, z účasti na otcových protistátních aktivitách a z vlastizrady. Byla převezena do vídeňského vězení, kde byla podrobena sérii výslechů. Alice Masaryková později uvedla, že vyšetřovateli Markusi Premingerovi bylo v podstatě lhostejné, co mu na jeho otázky odpovídala. Vzpomínala také na to, že dr. Preminger mluvil v narážkách, jímž nerozuměla, a že ji o otci řekl mnoho nového. K jejímu uvěznění tedy pravděpodobně nedošlo kvůli jejím odbojovým aktivitám, ale jako součást strategie rakousko-uherských úřadů při procesu proti jejímu otci.[5] Propuštěna byla na nátlak amerického velvyslance ve Vídni.[6]

Veřejné působení v Československu

Po vzniku Československa se aktivně zúčastnila veřejného a politického života. V letech 19181919 byla poslankyní Revolučního národního shromáždění Republiky československé, kde ač Češka byla členkou slovenské parlamentní reprezentace (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů). Na mandát v parlamentu rezignovala v září 1919.[7][8] Vzhledem k tomu, že její matka a oficiální první dáma byla nemocná, fakticky vykonávala tuto roli Alice jako dcera prezidenta.[9]

V roce 1919 založila Československý červený kříž a 20 let byla jeho předsedkyní.[10] Za jejího působení vyvíjela tato organizace rozsáhlou zdravotnickou, charitativní a sociální činnost. Velmi se angažovala v ošetřovatelském školství, založila i Českou ošetřovatelskou školu. Alice Masaryková jednak aktivně podporovala vzdělávání ošetřovatelek a financování školy, jednak svým postavením a angažovaností pomáhala zvyšovat prestiž školy i ošetřovatelské profese. Její zásluhou přijely do Prahy roku 1920 tři americké sestry, které pomáhaly vybudovat na vysoké úrovni ošetřovatelskou školu v Praze. První česká ošetřovatelská škola byla po mnoho let zdrojem dobře vzdělaných diplomovaných sester nejprve pro Všeobecnou nemocnici v Praze, později pro další zdravotnické služby v nemocniční i v komunitní péči na celém území republiky.

V roce 1919 založila první Vyšší sociální školu v ČSR, v níž se připravovali v jednoročním studiu sociální pracovnice a pracovníci pro práci v terénu. Postupně ji také absolvovala řada diplomovaných sester, které začaly samostatně pracovat v lidovýchově a později kolem r. 1929 v Ošetřovatelské a zdravotní službě v rodinách. Stály dobře připraveny pro ošetřování i sociální a výchovnou práci v čele poraden, návštěvní služby a dalších terénních služeb, které zřizoval především Československý červený kříž.

V roce 1921 se postarala o vznik českých odnoží britského hnutí křesťanské mládeže YMCA a YWCA.[10]

Po smrti své matky se Alice Masaryková věnovala vedení „prezidentské“ domácnosti svého otce, spolupracovala s Josipem Plečnikem na úpravách Hradu a jeho zahrad. S pražskou ošetřovatelskou školou byla spjata po celý život. Pravidelně se účastnila sjezdů absolventek, předávání diplomů a dalších významných událostí až do r. 1948, kdy byla nucena odejít do ústraní.

Osud v emigraci

Po komunistickém převratu v Československu a nevyjasněné smrti svého bratra Jana Masaryka odešla koncem roku 1948 do emigrace a od roku 1950 žila v USA. Majetek v Československu jí byl po emigraci zabaven, včetně domu v Lánech, který nechala postavit pro Československý červený kříž. Se svými neteřemi Annou a Herbertou Masarykovými, které žily v Československu, byla stejně jako sestra Olga pouze v písemném kontaktu.[11]

Alice Garrigue Masaryková zemřela 29. listopadu 1966 v Chicagu ve svých 87 letech. Její urna byla v roce 1994 z iniciativy Českého červeného kříže převezena do vlasti a uložena do rodinného hrobu v Lánech.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alice Masaryková na slovenské Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu Archivováno 16. 11. 2017 na Wayback Machine Evangelická církev Helvetské konfese ve Vídni
  2. Soupis pražských obyvatel, Masaryk Tomáš, 1850
  3. SVATKAFF. Ženy ve vědě do roku 1945 [online]. Univerzita Karlova, Filosofická fakulta [cit. 2017-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-02. 
  4. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 12, 24, 110
  5. HÁLEK, Jan; MOSKOVIC, Boris. Fenomén Maffie, Český (domácí) odboj v proměnách 20. století. první. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 2020. 379 s. ISBN 978-80-200-3154-9. S. 322. 
  6. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 115–119. 
  7. Alice Masaryková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  9. MUSILOVÁ, Anna a Aksana PRATSKEVICH. Alice Masaryková. FUČÍKOVÁ, Renáta a Kateřina TUČKOVÁ. Hrdinky: příběhy významných českých žen. Praha: Euromedia Group, 2020, s. 92-93. ISBN 978-80-242-6888-0.
  10. a b SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-681-0. Kapitola Česká organizovaná občanská společnost ve 20. století, s. 54. 
  11. [1] Vzpomínka: Anna a Herberta Masarykovy (Neviditelný pes)

Literatura

  • LOVČÍ, Radovan: Alice Gariggue Masaryková. Život ve stínu slavného otce. Praha: FF UK & Togga, 2007
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 443. 
  • SKILLING, Harold Gordon. Matka a dcera : Charlotta a Alice Masarykovy. Praha: Gender Studies, 2001. 159 s. ISBN 80-902367-9-0. 
  • STAŇKOVÁ, M.: Galerie historických osobností. Brno: IDV PZ, Brno, 2001
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 348–349. 
  • UHROVÁ, Eva: Anna Honzáková a jiné dámy, Praha 2012, ISBN 978-80-260-3152-9
  • FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Alice Gariggue Masaryková, s. 34. 
  • MUSILOVÁ, Anna a Aksana PRATSKEVICH. Alice Masaryková. FUČÍKOVÁ, Renáta a Kateřina TUČKOVÁ. Hrdinky: příběhy významných českých žen. Praha: Euromedia Group, 2020, s. 92-93. ISBN 978-80-242-6888-0.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austria-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrob TGM v Lánech - 2.jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Alice Masaryková.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Alice Masaryková, spoluzakladatelka československého Červeného kříže, dcera prvního československého presidenta T.G.Masaryka – pamětní deska na domě v Loretánské ulici č.13/179 v Praze
Masarykova-Photo.jpg
Sociologist Alice Masaryková (1879-1966)
Pamětní síň Alice Masarykové a ČČK.JPG
Autor: Barbora Bednářová Šafránková, Licence: CC BY-SA 3.0
Venkovní pohled na Pamětní síň Alice Masarykové a ČČK v Lánech
Alice Masarykova a TGM 1929.jpg
Alice Masaryková s otcem jdou k volbám (Pestrý týden, 1929)