Alice Rühle-Gerstelová

Alice Rühle-Gerstelová
Alice Rühle-Gerstelová
Narození	24. března 1894 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. června 1943 (ve věku 49 let) Ciudad de México Mexiko Mexiko
Příčina úmrtí	sebevražda
Pseudonym	Barbara Felix
Povolání	novinářka, psycholožka, spisovatelka, všeobecná sestra a aktivistka za práva žen
Národnost	Čeští židé
Alma mater	Univerzita Karlova Mnichovská univerzita
Významná díla	Pražský exil Hanny Aschbachové
Manžel(ka)	Otto Rühle
Rodiče	Emil Gerstel Cornelie roz. Strakoschová
Příbuzní	Friedrich (Bedřich) nar. 1896 Susanne (Zuzana) nar. 1898
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alice Rühle-Gerstelová (24. březen 1894 Praha^[1] – 24. červen 1943 Ciudad de México) byla česká, německá a rakouská spisovatelka, novinářka, psycholožka, levicová aktivistka a feministka.

Narodila se v pražské židovské německy a zároveň i česky hovořící rodině Gerstelů, která úspěšně podnikala v prodeji a později i výrobě nábytku.^[2] Členové rodiny se zpravidla věnovali podnikání. Stejně jako její bratr Friedrich (často psaný jako Bedřich) Gerstel, Alice v Praze vystudovala gymnázium. Pak se však vydala jinou cestou, studovala na dívčí internátní škole v Drážďanech a poté si ještě dodělala učitelský seminář v Praze.^[3] Již tehdy se stýkala v Praze s významnými německojazyčnými autory, jakými byli Franz Werfel a Egon Erwin Kisch. Za první světové války pracovala jako zdravotní sestra v polních nemocnicích. Roku 1917 začala studovat literaturu a psychologii na univerzitách v Praze a od roku 1918 v Mnichově. Absolvovala roku 1921, diplomovou práci věnovala Friedrichu Schlegelovi. V Německu již zůstala a vdala se za Otto Rühleho, levicového aktivistu a žáka Alfreda Adlera.

Spolu s manželem se nadchla jak pro marxismus, tak pro Adlerovu individuální psychologii (jak Adler začal říkat svému učení, když odpadl od svého učitele Sigmunda Freuda), v Drážďanech dokonce založila organizaci, která měla obě učení skloubit. V té době napsala i některé práce na toto téma (Freud und Adler. Elementare Einführung in Psychoanalyse und Individualpsychologie, 1924; Der Weg zum Wir. Versuch einer Verbindung von Marxismus und Individualpsychologie, 1927). Ve 30. letech se začala stále více zabývat ženskou otázkou a feminismem (práce Das Frauenproblem der Gegenwart – Eine psychologische Bilanz, 1932). V roce 1932, v důsledku rostoucí moci nacistů v Německu, raději odešla zpět do Prahy. Zde se stala redaktorkou německy psaných novin Prager Tagblatt, přispívala do jejich dětské přílohy. V Praze napsala též autobiografický a zjevně antistalinistický román Der Umbruch oder Hanna und die Freiheit a navázala velmi blízké přátelství s českou novinářkou Milenou Jesenskou. V roce 1936 se rozhodla spolu se svým mužem odejít pryč z Evropy. Předtím se za oceán přestěhovala její sestra Susanne (Zuzana) se svým mužem, obchodníkem Pavlem Sonnenscheinem, rovněž odešla ve 30. letech za oceán, nejprve do Brazílie a později do USA.

Manželé Rühleovi však odešli na pozvání prezidenta mexického prezidenta Lázara Cardenáse, takže jejich postavení bylo prominentní. Rühle-Gerstelová pro Cardenáse připravovala školskou reformu, krom toho pracovala jako překladatelka pro mexickou vládu a novinářka v odborářském tisku. Byla součástí okruhu kolem Lva Trockého, Fridy Kahlo a Diega Rivery. Pro Trockého s manželem i pracovali, což vedlo k útokům Stalinovi věrných komunistických kruhů. V roce 1943, v den, kdy zemřel její manžel, spáchala sebevraždu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alice Rühle-Gerstelová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alice Rühle-Gerstelová
• Alice Rühle-Gerstelová v Databázi knih