Alice Ross-Kingová
Alice Ross-Kingová | |
---|---|
Rodné jméno | Alys Ross Kingová |
Narození | 5. srpna 1887 Ballarat, Victoria |
Úmrtí | 17. srpna 1968 (ve věku 81 let) Cronulla, Nový Jižní Wales, Austrálie |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | major |
Doba služby | 1914–1919 |
Sloužil | Austrálie |
Jednotka | Australian Army Nursing Service Australian Army Medical Women's Service |
Války | První světová válka Druhá světová válka |
Vzdělání | The Alfred Hospital |
Povolání | zdravotní sestra |
Manžel/ka | Sydney Theodore Appleford (1919–1958; ovdověla) |
Otec | Archibald Ross King |
Matka | Henrietta Ross Kingová |
Ocenění | Královský červený kříž Vojenská medaile Medaile Florence Nightingalové |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alice Ross Applefordová, rozená Ross-Kingová (5. srpna 1887 Ballarat – 19. srpna 1968 Cronulla),[1] byla australská civilní a vojenská zdravotní sestra, která sloužila během obou světových válek. Během první světové války sloužila v nemocnicích v Egyptě a ve Francii a byla jednou ze sedmi příslušnic Australian Army Nursing Service, které byly během války vyznamenány Vojenskou medailí (Military Medal) za statečnost. Za druhé světové války zastávala seniorskou pozici v Australian Army Medical Women's Service. V roce 1949 ji Mezinárodní komise Červeného kříže udělila Medaili Florence Nightingalové.
Mládí
Narodila se 5. srpna 1887 v Ballaratu ve Victorii Archibaldu Ross Kingovi a jeho ženě Henriettě Kingové, rozené Wardové, a byla pojmenována Alys. Rodina se později přestěhovala do Perthu, kde ale její otec a dva bratřil utonuli. Matka se pak s dcerou přestěhovala do Melbourne.[2]
Na zdravotní sestru studovala v nemocnici The Alfred Hospital v Melbourne a v roce 1914 se z ní stala kvalifikovaná sálová sestra.[2][3]
První světová válka
Do Australian Army Nursing Service (AANS) se zapsala krátce po vypuknutí první světové války a ve stejné době si změnila i své jméno z Alys Ross Kingové, na Alice Ross-Kingovou. U křestního jména tak zjednodušila jeho hláskování na běžnou podobu tohoto jména, a příjmení si změnila, aby se odlišila od jiné příslušnice útvaru.[2]
V listopadu 1914 byla poslána do zámoří, aby sloužila u 1. australské všeobecné nemocnice (1st Australian General Hospital) v Egyptě. V té době se nemocnice nacházela v Heliopolis, nedaleko Káhiry. Poté sloužila na předsunuté pozici na Suezu, která sloužila jako stanice první pomoci pro zraněné z tažení u Gallipoli. Na konci roku 1915 odplula do Austrálie na palubě nemocniční lodi, kde se starala o zraněné vojáky.[2]
Znovu se však vrátila k 1. australské všeobecné nemocnici a v dubnu 1916 s ní odjela do Francie. Nemocnice byla umístěna v Rouenu a Ross-Kingová zde sloužila až do roku 1917. V červnu 1917 byla přiřazena k 10. stacionární nemocnici v St Omer, ale po pouhých několika týdnech byla znovu 17. července převelena, tentokrát k 2. stanici první pomoci (2nd Casualty Clearing Station) nedaleko Trois Arbres. U jednotky byla pouhých pět dnů, když nemocnice čelila v noci na 22. července bombardování. Během útoku byli zabiti 4 muži a 15 jich bylo zraněno. Ve chvíli útoku se Ross-Kingová, které právě skončila směna, vrátila na oddělení a pokračovala v péči o pacienty navzdory kolapsu plátěné konstrukce stanu, který na ni i pacienty spadl.[4]
Za své činy během tohoto útoku a bezprostředně po něm obdržela Vojenskou medaili, a stala se tak jednou ze sedmi sester z Australian Army Nursing Service, které toto vyznamenání za celou první světovou válku obdržely.[2] Za své příkladné chování během jmenovaného útoku byly touto medailí oceněny i tři její kolegyně z 2. stanice první pomoci, jmenovitě Dorothy Cawoodová, Clare Deaconová a štábní sestra Mary Derrerová.[5] Tato vyznamenání byla publikována v London Gazzete dne 25. září 1917[6] a předávajícím byl generál William Birdwood, velitel I ANZAC Corps.[2]
Dne 1. listopadu 1917 se vrátila k 1. australské všeobecné nemocnici, u které zůstala až do konce války. V květnu 1918 pak obdržela Královský červený kříž.[7] V lednu 1919 se nemocnice přesunula do Anglie, kde se její příslušníci nalodili na cestu do Austrálie. V září 1919 pak Ross-Kingová byla oficiálně propuštěna ze služeb AANS.[2]
Meziválečné období
Během své služby potkala svého snoubence Harryho Moffitta, důstojníka 53. pěšího praporu, ale ten byl v červenci 1916 zabit v bitvě u Fromelles.[8] Během návratu z války domů se potkala s doktorem Sydney Applefordem, za kterého se v srpnu 1919 provdala. Pár se usadil v Lang Langu ve Victorii a zplodil čtyři děti.[2]
Druhá světová válka
V meziválečném období se zapojila do výcviku dobrovolníků ve Victorii v rámci Voluntary Aid Detachment. Po propuknutí druhé světové války vstoupila sama do této organizace a v roce 1942 byla v hodnosti majora přijata do nově vzniklé jednotky Australian Army Medical Women's Service (AAMWS). Zde zastávala funkci starší asistentky kontrolora pro Victorii a byla zodpovědná za zdravotní sestry v celé Victorii.[4]
Ve své službě pokračovala až do roku 1951.[4] V roce 1949 pak od Mezinárodní komise Červeného kříže obdržela Medaili Florence Nightingalové.[9]
Konec života
V roce 1958 ovdověla a poslední roky svého života strávila v Cronulle. Zemřela 17. srpna 1968.[2]
Uznání
Sdružení bývalých příslušníků AAMWS od roku 1970 každoročně uděluje Cenu Alice Applefordové příslušníkům Royal Australian Army Nursing Corps, kteří nejsou důstojníky.[4][10]
V roce 2008 její osudy za první světové války sepsal Peter Rees ve své knize The Other Anzacs (která byl napodruhé publikována pod názvem Anzac Girls).[11] Kniha se pak stala předlohou pro televizní minisérii ANZAC Girls z roku 2014,[12] kde si roli Alice zahrála Georgia Floodová.[13]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alice Ross-King na anglické Wikipedii.
- ↑ CENTRE, The University of Melbourne eScholarship Research. Appleford, Alice Ross - Biographical entry - Encyclopedia of Australian Science. www.eoas.info [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i FINNIE, Lorna M. Ross-King, Alice (1887–1968). Canberra: National Centre of Biography, Australian National University Dostupné online.
- ↑ Weekly Times (Melbourne, Vic. : 1869 - 1954) - 6 X 1917 - p10. Trove [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d DARRYL., Kelly,. Just soldiers : stories of ordinary Australians doing extraordinary things in time of war.. Aspley, Qld: ANZAC Day Commoration Committee (Queensland) x xii s. ISBN 9780958162531, ISBN 0958162530. OCLC 927120792
- ↑ 1953-, Bassett, Jan,. Guns and brooches : Australian Army nursing from the Boer War to the Gulf War. Pbk. ed. published 1997. vyd. Melbourne: Oxford x, 261 pages s. ISBN 0195540840, ISBN 9780195540840. OCLC 37900100
- ↑ The London Gazette (Supplement). 25. září 1917, čís. 30312. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette (Supplement). 31. května 1918, čís. 30716, s. 6475. Dostupné online.
- ↑ Diary of Alice Ross-King, 1916. www.awm.gov.au [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nightingale Medal Presented. Age (Melbourne, Vic. : 1854 - 1954). 28 IX 1949, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-02-28].
- ↑ http://www.defence.gov.au/health/about/docs/raanc.pdf
- ↑ WILLSON, Reviewer: ROBERT. Book review: Anzac Girls, by Peter Rees. The Sydney Morning Herald [online]. 2014-09-12 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USER, Unknown LDAP. ANZAC unsung heroines honoured by UC screenwriter. www.canberra.edu.au [online]. 2014-08-15 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HALE, Mike. At the Front, Fighting Without Weapons. The New York Times. 2014-10-05. Dostupné online [cit. 2019-02-28]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Alice Ross-King, a military nurse. The picture is taken between 1919 (she wears the Military Medal) and 1949 (she doesn't have the Nightingale Medal yet)
Autor: Hsq7278, Licence: CC BY-SA 4.0
British and Commonwealth bravery medal, version awarded in World War I