Alicja Rosolská

Alicja Rosolská
Alicja Rosolská na French Open 2019
StátPolskoPolsko Polsko
Datum narození1. prosince 1985 (37 let)
Místo narozeníVaršava, Polsko[1]
BydlištěVaršava, Polsko
Výška166 cm[1]
Profesionál od2003
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 141 928 USD
Dvouhra
Poměr zápasů45–100
Čtyřhra
Poměr zápasů425–493
Tituly9 WTA, 14 ITF
Nejvyšší umístění23. místo (10. června 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2012, 2015)
French Open3. kolo (2013, 2017, 2022)
Wimbledonsemifinále (2018)
US Open3. kolo (2008, 2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2008, 2012, 2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2011, 2014, 2018, 2023)
French Openčtvrtfinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2010)
US Openfinále (2018)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupzákladní skupina finále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230827a27. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alicja Rosolská (* 1. prosince 1985 Varšava) je polská profesionální tenistka, deblová specialistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála devět deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2003 na 636. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2019 na 23. místě. Trénuje ji Dan Champion.[1]

Na grandslamu odešla poražena z finále smíšené soutěže US Open 2018, v němž s Chorvatem Nikolou Mektićem podlehli americko-britskému páru Bethanie Matteková-Sandsová a Jamie Murray.[3] V ženské čtyřhře se nejdále probojovala do semifinále Wimbledonu 2018, v němž ji s Američankou Abigail Spearsovou vyřadily pozdější vítězky Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou.

V polském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2004 základním blokem I. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Řecku, v němž s Klaudií Jansovou vyhrála čtyřhru nad Daniilidouovou a Zachariadouvou. Polky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupila k třiceti devíti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 27–12 ve čtyřhře.[4]

Polsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde se její spoluhráčkou v ženské čtyřhře stala Klaudia Jansová. Na úvod získaly jen tři gamy na Američanky Davenportovou a Huberovou. V prvním kole deblové soutěže obě Polky skončily i na londýnských Hrách XXX. olympiády v All England Clubu, když nestačily na pozdější ruské bronzové medailistky Kirilenkovou s Petrovovou. Potřetí do olympijské čtyřhry zasáhla na odložené letní olympiádě 2020 v Tokiu s Magdou Linetteovou. Soutěž opustily po úvodní porážce od amerického páru Matteková-Sandsová a Pegulaová.

Finále na Grand Slamu

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2018US OpentvrdýChorvatsko Nikola MektićUSA Bethanie Matteková-Sandsová
Spojené království Jamie Murray
6–2, 3–6, [9–11]

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 25 (9–16)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Tier II / Premier / WTA 500 (2–7)
Tier III, IV & V / International / WTA 250 (7–9)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.14. srpna 2004Sopoty, PolskoantukaPolsko Klaudia JansováŠpanělsko Nuria Llagosteraová Vivesová
Španělsko Marta Marrerová
4–6, 3–6
Finalistka2.1. května 2005Varšava, PolskoantukaPolsko Klaudia JansováUkrajina Taťjana Perebijnisová
Česko Barbora Strýcová
1–6, 4–6
Finalistka3.24. července 2005Palermo, ItálieantukaPolsko Klaudia JansováItálie Giulia Casoniová
Ukrajina Maria Korytcevová
6–4, 3–6, 5–7
Vítězka1.17. února 2008Viña del Mar, ChileantukaLotyšsko Līga DekmeijereováUkrajina Maria Korytcevová
Německo Julia Schruffová
7–5, 6–3
Finalistka4.10. ledna 2009Brisbane, AustrálietvrdýPolsko Klaudia JansováNěmecko Anna-Lena Grönefeldová
USA Vania Kingová
6–3, 5–7, [5–10]
Vítězka2.12. dubna 2009Marbella, ŠpanělskoantukaPolsko Klaudia JansováŠpanělsko Anabel Medina Garriguesová
Španělsko Virginia Ruano Pascualová
6–3, 6–3
Finalistka5.18. října 2009Linec, Rakouskotvrdý (h)Polsko Klaudia JansováNěmecko Anna-Lena Grönefeldová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6-1, 6-4
Finalistka6.9. ledna 2011Brisbane, AustrálietvrdýPolsko Klaudia JansováRusko Alisa Klejbanovová
Rusko Anastasija Pavljučenkovová
3–6, 5–7
Finalistka7.21. května 2011Brusel, BelgieantukaPolsko Klaudia JansováČesko Andrea Hlaváčková
Kazachstán Galina Voskobojevová
6–3, 0–6, [5–10]
Vítězka3.10. července 2011Budapešť, MaďarskoantukaŠpanělsko Anabel Medina GarriguesováJižní Afrika Natalie Grandinová
Česko Vladimíra Uhlířová
6–2, 6–2
Finalistka8.26. května 2012Brusel, BelgieantukaČína Čeng ŤieUSA Bethanie Matteková-Sandsová
Indie Sania Mirzaová
3–6, 2–6
Finalistka9.16. září 2012Québec, Kanadatvrdý (h)Spojené království Heather WatsonováNěmecko Tatjana Maleková
Francie Kristina Mladenovicová
6–7(5–7), 7–6(8–6), [7–10]
Finalistka10.13. října 2013Linec, RakouskoantukaKanada Gabriela DabrowskáČesko Karolína Plíšková
Česko Kristýna Plíšková
6–7(6–8), 4–6
Vítězka4.8. března 2015Monterrey, MexikotvrdýKanada Gabriela DabrowskáAustrálie Anastasia Rodionovová
Austrálie Arina Rodionovová
6–3, 2–6, [10–3]
Vítězka5.24. července 2016Båstad, ŠvédskoantukaRumunsko Andreea MituováNizozemsko Lesley Kerkhoveová
Bělorusko Lidzija Marozavová
6–3, 7–5
Vítězka6.5. února 2017Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Lotyšsko Jeļena OstapenkováChorvatsko Darija Juraková
Švýcarsko Xenia Knollová
3–6, 6–2, [10–5]
Vítězka7.9. dubna 2017Monterrey, MexikotvrdýJaponsko Nao HibinováSlovinsko Dalila Jakupovićová
Ukrajina Nadija Kičenoková
6–2, 7–6 (7–4)
Finalistka11.6. srpna 2017Stanford, Spojené státytvrdýFrancie Alizé CornetováUSA Abigail Spearsová
USA Coco Vandewegheová
2–6, 3–6
Vítězka8.11. června 2018Nottingham, Velká BritánietrávaUSA Abigail SpearsováRumunsko Mihaela Buzărnescuová
Spojené království Heather Watsonová
6–3, 7–6(7–5)
Finalistka12.11. ledna 2019Sydney, AustrálietvrdýJaponsko Eri HozumiováSrbsko Aleksandra Krunićová
Česko Kateřina Siniaková
1–6, 6–7(3–7)
Vítězka9.7. dubna 2019Charleston, Spojené státytvrdýNěmecko Anna-Lena GrönefeldováRusko Irina Chromačovová
Rusko Veronika Kuděrmetovová
7–6(9–7), 6–2
Finalistka13.13. února 2022Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Austrálie Erin RoutliffeováRusko Anna Kalinská
USA Caty McNallyová
3–6, 7–6(7–5), [4–10]
Finalistka14.25. června 2022Bad Homburg, NěmeckotrávaAustrálie Erin RoutliffeováJaponsko Makoto Ninomijová
Japonsko Eri Hozumiová
4–6, 7–6(7–5), [5–10]
Finalistka15.červenec 2022Varšava, PolskoantukaPolsko Katarzyna KawaováKazachstán Anna Danilinová
Německo Anna-Lena Friedsamová
4–6, 7–5, [5–10]
Finalistka16.9. října 2022Ostrava, Českotvrdý (h)Austrálie Erin RoutliffeováUSA Caty McNallyová
USA Alycia Parksová
3–6, 2–6

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182022
Pořadí725. 776. 909. 769. 724. 697. 897.969. 1147. 1148. 1258. 862. 1151.

Čtyřhra

Rok200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí524. 373. 164. 99. 91. 84. 50. 47. 47. 38. 44. 50. 61. 45. 75. 31. 29. 32. 54. 125. 34.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alicja Rosolska na anglické Wikipedii.

  1. a b c Alicja Rosolská na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230827a27. srpna 2023
  2. Alicja Rosolská na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230827a27. srpna 2023
  3. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Matteková-Sandsová a Jamie Murray vyhráli smíšenou čtyřhru na US Open [online]. Tenisportal.cz, 2018-09-08 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  4. Alicja Rosolská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220626a26. června 2022

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Rosolska RG19 (20) (48199063531).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Rosolska RG19 (20)