Alina Stremousová

Alina Stremousová
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Datum narození11. července 1995 (28 let)
Místo narozeníKotělnikovo
StátMoldavskoMoldavsko Moldavsko
Sportovní informace
Sportbiatlon
LyžeFischer
ZbraňBaikal
Světový pohár v biatlonu
Debut3. prosince 2020
Nejlepší umístění38. místo (2021/2022)
Počet výher0
Stupně vítězů0
Medaile v biatlonu
Olympijské hry0 – 0 – 0
Mistrovství světa0 – 0 – 0
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220330a30. března 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy
zlato2022 Velký Javorstíhací závod
stříbro2022 Velký Javorvytrvalostní závod
stříbro2024 Brezno‑Osrblievytrvalostní závod

Alina Sergejevna Stremousová (rusky Алина Сергеевна Стремоус, * 11. července 1995 Kotělnikovo Volgogradská oblast) je moldavská biatlonistka ruského původu a mistryně Evropy z roku 2022 ve stíhacím závodě. Moldavsko reprezentovala v roce 2022 na Zimních olympijských hrách v Pekingu.

Narodila se 11. července 1995 ve městě Kotělnikovo ve Volgogradské oblasti.[1] Ve Volgogradu začala s lyžováním, konkrétně se věnovala běhu na lyžích. Střední školu vystudovala v Petrohradu, kde již závodila na národní úrovni v biatlonu.[2] Reprezentační kariéru zahájila v sezóně 2019/20 v Minsku na závodě IBU Cupu, druhého nejvyššího okruhu. Protože nedostala šanci v širším kádru ruské reprezentace, rozhodla se, stejně jako několik dalších Rusů, soutěžit za Moldavsko.[1] V následující sezóně skončila čtvrtá v jednom ze sprintů na Velkém Javoru. První závody světového poháru odjela v sezóně 2020/21. Jejím nejlepším výsledkem bylo 19. místo ve sprintu v Novém Městě na Moravě a celkově skončila 69.[3] Na lednovém mistrovství Evropy v roce 2022 na Velkém Javoru doběhla druhá ve vytrvalostním závodě, čtvrtá ve sprintu a následně vyhrála stíhací závod s náskokem téměř 18 vteřin.[4][5]

Spolu se třemi dalšími rusko-moldavskými biatlonisty se kvalifikovala na pekingské Zimní olympijské hry v roce 2022.[5] Její desáté místo ze sprintu bylo nejlepším moldavským biatlonovým výsledkem od roku 2006, kdy Natalia Levčenkovová skončila osmá.[6] Ve stíhacím závodě Stremousová skončila na 16. místě a ve vytrvalostním závodě byla 37. Závod na 12,5 kilometru s hromadným startem dokončila na posledním, třicátém, místě.[1] Během závěrečného ceremoniálu jí byla svěřena vlajka Moldavska.[7]

Výsledky

Olympijské hry a mistrovství světa

SezónaAkceMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDVěk
2020/21MSSlovinsko Pokljuka53.54.72.22.25 let
2021/22ZOHČína Peking10.16.30.37.×26 let
2022/23MSNěmecko Oberhof63.41.23.8.27 let

Poznámka: Výsledky z mistrovství světa se započítávají do celkového hodnocení světového poháru, výsledky z olympijských her se nezapočítávají.

Mistrovství Evropy

SezónaAMístoSPSZIZSŠTSZDVěk
2019/20MEBělorusko Raubiči91.19.24 let
2020/21MEPolsko Dušníky48.48.19.9.25 let
2021/22MENěmecko Velký Javor4.1.2.18.26 let
2022/23MEŠvýcarsko Lenzerheide15.6.7.16.4.27 let
2023/24MESlovensko Brezno-Osrblie2.28 let

Poznámka: Výsledky z mistrovství Evropy se započítávají do celkového hodnocení IBU Cupu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alina Stremous na anglické Wikipedii.

  1. a b c Alina STREMOUS Biathlon [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-14. (anglicky) 
  2. Уроженка Волгоградской области Стремоус сменила спортивное гражданство. vpravda.ru [online]. 2020-04-20. Dostupné online. (rusky) 
  3. Athlete profile for Alina STREMOUS [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  4. Hornig se v Arberu zaskvěl na střelnici. Mistry Evropy ve stíhačce jsou Aspenes a Stremousová. ČT sport [online]. 2022-01-29. Dostupné online. 
  5. a b NATURALIZED MOLDOVAN BIATHLONIST WON GOLD MEDAL IN PURSUITATION AT EUROPEAN CHAMPIONSHIP IN GERMANY. www.infotag.md [online]. 2022-01-31. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Alina Stremous: It is a very good result for me and for Moldova. www.ipn.md [online]. 2022-02-12. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Beijing-2022 Closing Ceremony Flag-Bearers [online]. Mezinárodní olympijský výbor, 2022-02-20 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce