Alioramini
Alioramini Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (geologický stupeň maastricht), před 72 až 66 miliony let | |
---|---|
Rekonstrukce pravděpodobného vzezření aliorama, zástupce tribu Alioramini. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Theropoda |
Nadčeleď | Tyrannosauroidea |
Čeleď | Tyrannosauridae |
Podčeleď | Tyrannosaurinae |
Tribus | Alioramini Olshevsky, 1995 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alioramini („z jiné (vývojové) větve“) je klad (tribus) vývojově pokročilých tyranosauridních teropodů, obývajích oblasti východní Asie (Mongolska a Číny) v období pozdní svrchní křídy (asi před 72 až 66 miliony let).[1]
Definice
Tento klad stanovil v roce 1995 americký badatel George Olshevsky.[2] V roce 2014 upřesnili jeho definici paleontologové, kteří ve stejné práci formálně popsali rod Qianzhousaurus. Jedná se o všechny tyranosauriny vývojově bližší druhu Alioramus remotus než druhům Tyrannosaurus rex, Albertosaurus sarcophagus nebo Proceratosaurus bradleyi.[3]
Popis
Délka těchto dinosaurů se pohybovala zhruba kolem 6 metrů[4] a jejich hmotnost se pohybovala zhruba mezi 500 a 1000 kilogramy. Čínský rod byl poněkud větší (délka lebky 90 cm, celková délka asi 8 metrů, přesné rozměry však nelze na základě nekompletního fosilního materiálu stanovit.[5] Od nejbližších příbuzných rodu Tyrannosaurus se alioramini vzhledově lišili tvarem své lebky, měli výrazně prodloužený čenich a jejich čelisti byly štíhlejší a v zákusu výrazně slabší. Čenich zahrnoval minimálně 2/3 celkové délky lebky a v každé dolní čelisti bylo minimálně 18 zubů. Mezi nozdrami a očima alioraminů se nacházela série kostěných výrůstků, které mohou představovat znak sexuálního dimorfismu či prostředek vnitrodruhové komunikace.
Zástupci
V současnosti jsou do tohoto tribu řazeny tři druhy ve dvou rodech - Alioramus remotus, popsaný roku 1976 z Mongolska[6] a Alioramus altai, popsaný rovněž z Mongolska v roce 2009[7] a dále Qianzhousaurus sinensis, formálně popsaný roku 2014 z jihovýchodní Číny (provincie Kan-čou). Jednalo se o specializovanou vývojovou větev tyranosauridních teropodů.[8]
Paleobiologie
Detailní výzkum síly čelistního stisku tyranosauroidů, publikovaný v roce 2023 dokázal, že spolu s rostoucími rozměry se nezávisle ještě více zesilovala schopnost drtivého stisku, jehož vrcholným projevem byly enormně mohutné čelisti druhu Tyrannosaurus rex, schopné drtit i pevnou kostní hmotu jiných velkých obratlovců. U alioraminů byla naopak síla čelistního stisku výrazně menší.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ SOCHA, Vladimír. Thanatův žnec novým tyranosauridem. OSEL.cz [online]. 27. ledna 2020. Dostupné online. (česky)
- ↑ Olshevsky, G. (1995). "The origin and evolution of the tyrannosaurids". Kyoryugaku Saizensen, 9: 92–119, 10: 75–99.
- ↑ Lü, Junchang; et al. (2014). "A new clade of Asian Late Cretaceous long-snouted tyrannosaurids". Nature Communications, 5, Article number: 3788. doi:10.1038/ncomms4788
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek (anglicky)). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 110 (anglicky)
- ↑ Kurzanov, Sergei M. (1976). "A new carnosaur from the Late Cretaceous of Nogon-Tsav, Mongolia". The Joint Soviet-Mongolian Paleontological Expedition Transactions (rusky). 3: 93–104.
- ↑ Brusatte, Stephen L.; et al. (2009). "A long-snouted, multihorned tyrannosaurid from the Late Cretaceous of Mongolia". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 106 (41): 17261–6. doi:10.1073/pnas.0906911106
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2014/05/09/novy-tyranosaur-s-dlouhym-nosem/
- ↑ Johnson-Ransom, E.; et al. (2023). Comparative cranial biomechanics reveal that Late Cretaceous tyrannosaurids exerted relatively greater bite force than in early-diverging tyrannosauroids. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.25326
Literatura
- Chan-Gyu Yun (2024). Mandibular force profiles of Alioramini (Theropoda: Tyrannosauridae) with implications for palaeoecology of this unique lineage of tyrannosaurid dinosaurs. Lethaia. 57 (2): 1–12. doi: https://doi.org/10.18261/let.57.2.6
Externí odkazy
- Informace o alioraminech na databázi Fossilworks Archivováno 18. 8. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)
- Článek o alioraminech na webu DinoChecker (anglicky)
- Článek o objevu rodu Qianzhousaurus na webu Osel (česky)
- SOCHA, Vladimír. Alioramus remotus. OSEL.cz [online]. 3. března 2017. Dostupné online. (česky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Fred Wierum, Licence: CC BY 3.0
Alioramus remotus life restoration. Based on File:Alioramus_skeletal_steveoc.png; see sources therein.
Autor: PaleoGeekSquared, Licence: CC BY-SA 4.0
Life reconstruction of the tyrannosaurid species Qianzhousaurus sinensis based on a skeletal by Ashley Patch[1].
Autor: Steveoc 86, Licence: CC BY 3.0
Alioramus remotus scale diagram,
- • Showing some of the known bones of Alioramus remotus (A few vertebra are also known).
- • Due to the fragmentary status of Alioramus remotus this image is not entirely rigorous in proportions; it is merely to demonstrate approximate size and proportions.
- • The silhouette is based on various reconstructions of Alioramus altai[1] and other tyrannosaurid reconstructions. The skull is based on a diagram by Tracy L Ford in 'The Dinosauia 2nd edition' 2004.[2] The skull length was determined by the scale bar in Tracy Ford's diagram.
- • Human 180 centimetres. Scale bar and grid in metres.
References
- ↑ Brusatte, Stephen L. (2009). "A long-snouted, multihorned tyrannosaurid from the Late Cretaceous of Mongolia". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 106 (41): 17261–6. DOI:10.1073/pnas.0906911106. PMID 19805035. PMC: 2765207.
- ↑ Weishampel, D.B., Dodson, P., & Osmolska, H. (Eds.). The Dinosauria (2nd Edition). Berkeley: University of California Press.