Alizé Cornetová

Alizé Cornetová
Alizé Cornetová na US Open 2023
Alizé Cornetová na US Open 2023
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození22. ledna 1990 (34 let)
Místo narozeníNice, Francie[1]
BydlištěNice, Francie[1]
Výška173 cm[1]
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek10 322 600 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů529–439
Tituly6 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění11. místo (16. února 2009)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Open4. kolo (2015, 2017)
Wimbledon4. kolo (2014, 2022)
US Open4. kolo (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů120–158
Tituly3 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění59. místo (7. března 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledon3. kolo (2019)
US Open2. kolo (2013, 2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2009)
French Openčtvrtfinále (2014)
Wimbledončtvrtfinále (2022)
US Open2. kolo (2013)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2019)
Hopman Cupvítězka (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240220a20. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na Rome Masters 2014

Alizé Cornetová (nepřechýleně: Cornet, výslovnost: [a.li.ze koʁ.ne]IPA, * 22. ledna 1990 Nice) je francouzská profesionální tenistka, vítězka juniorské dvouhry na French Open 2007.[2] Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour šest singlových a tři deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala po třech titulech ve dvouhře i  ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2009 na 11. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2011 na 59. místě. Trénuje ji Nicolas Beuque. Dříve tuto roli plnili Srbka Biljana Veselinovićová, Simon Goffin, Pierre Cherret, Pierre Bouteyre či partner Michael Kuzaj.[1]

Během sezóny 2014 třikrát porazila úřadující světovou jedničku Serenu Williamsovou. Nejdříve v semifinále Dubai Tennis Championships, podruhé ve třetím kole Wimbledonu, když dokázala otočit jednosetovou ztrátu a potřetí na premiérovém ročníku Wuhan Open, kde Willimasová skrečovala utkání v závěru prvního setu pro příznaky virózy. Stala se tak první hráčkou od Justine Heninové v roce 2007, která dokázala Američanku porazit třikrát během jednoho roku.

Na US Open 2022 se stala prvním tenistou v historii, který zasáhl do 63. grandslamové dvouhry za sebou.[4] Na Australian Open 2024 rekord zahájený na Australian Open 2007 navýšila již na 68 startů. Celkově se jednalo o 71. start na „turnajích velké čtyřky“, což ji řadilo na sdílené třetí místo po bok Frazierové a Kuzněcovové.[5]

Tenisová kariéra

Týmové soutěže

Ve francouzském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2008 pekingským čtvrtfinále Světové skupiny proti Číně, v němž podlehla Li Na. Ve štrasburském finále 2016 proti České republice prohrála nedělní dvouhru s Barborou Strýcovou. Francie odešla poražena 2:3 na zápasy. V roce 2019 se stala členkou vítězného týmu. Do ročníku zasáhla čtvrtfinálovou výhrou nad Belgičankou Elise Mertensovou. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 7–17 ve dvouhře a 4–6 ve čtyřhře.[6]

Francii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2008Pekingu, kde v ženské dvouhře startovala jako patnáctá nasazená. Po výhrách nad Nicole Vaidišovou a Pcheng Šuaj vypadla ve třetím kole, když nestačila na turnajovou čtyřku Serenu Williamsovou. Do ženské čtyřhry nastoupila s Virginií Razzanovou. Soutěž opustily v úvodní fázi po dramatické třísetové prohře od třetího nasazeného páru Tchajwanek Čan Jung-žan a Čuang Ťia-žung.

Ve francouzském družstvu se účastnila londýnských Her XXX. olympiády, kde v úvodním kole dvouhry vyřadila Rakušanku Tamiru Paszekovou. V turnaji hrála na divokou kartu ITF. Následně však hladce podlehla Daniele Hantuchové. Spolu s Kristinou Mladenovicovou skončily v ženské čtyřhře v prvním kole na raketách čínského páru Čeng ŤiePcheng Šuaj. Na odložené Letní olympiádě 2020 v Tokiu prohrála na úvod singlové soutěže s pátou nasazenou Karolínou Plíškovou. Po boku Fiony Ferrové vypadla ve druhém kole tokijského debla.

Za Francii nastoupila na Hopman Cupu 2014. V páru s Jo-Wilfriedem Tsongou vytvořili třetí nasazené družstvo. V základní skupině B vyhráli všechna tři mezistátní utkání a postoupili do finále. Ve dvouhrách podlehla Češce Petře Kvitové a Američance Sloane Stephensové. Naopak zdolala Španělku Anabel Medinaovou Garriguesovou. Ve finále si dvojice poradila s Polskem 2:1 na zápasy, když nejdříve Cornetová nestačila na Agnieszku Radwańskou a poté Tsonga vyrovnal výhrou nad Panfilem. O vítězích tak rozhodla až závěrečná smíšená čtyřhra, v níž Poláci uhráli jen dvě hry. Francouzi na Hopmanově poháru vybojovali první titul. V roce 2015 jej obhajovala v páru s Benoîtem Pairem. V základní skupině dokázali porazit Austrálii i Polsko a prohráli s Velkou Británií. Ve vyrovnané skupině obsadili třetí místo. Zúčastnila se také Hopman Cupu 2009 po boku Gillese Simona, na němž obsadili třetí příčku v základní fázi, s bilancí 1:2 na zápasy.

Juniorská kariéra

Tenis začala hrát ve čtyřech letech.

V juniorské kategorii si zahrála dvě grandslamová finále. v páru s Italkou Corinnou Dentoniovou prohrály v boji o titul juniorského debla na Australian Open 2006, když nestačily na kanadsko-ruskou dvojici Sharon Fichmanová a Anastasija Pavljučenkovová.

Trofej si odvezla z juniorské dvouhry na French Open 2007 po rozhodující výhře nad Kolumbijkou Mariana Duque Mariñovou.[2]

2005–2007

V květnu 2005 obdržela divokou kartu na pařížský grandslam French Open 2005. Jako patnáctiletá porazila v úvodním kole Rusku Alinu Židkovovou, aby ji následně vyřadila favorizovaná krajanka Amélie Mauresmová.

Během Indian Wells Masters 2013

Premiérový titul na okruhu ITF vybojovala během dubna 2006 na turnaji v Bari s dotací 25 tisíc dolarů, kde ve finále porazila Italku Tathianu Garbinovou. V červenci téhož toku přidala druhou trofej v Padově, události s dotací 25 tisíc dolarů.

V lednu 2007 prošla kvalifikací na Australian Open 2007. V rozhodujícím kvalifikačním kole vyřadila Katerynu Bondarenkovou. Na úvod hlavní soutěže však nestačila na Slovenku Danielu Hantuchovou ve dvou setech.

V únoru se zúčastnila halového Open GDF Suez 2007. Stopku v prvním kole jí vystavila krajanka Taťána Golovinová. V dalším průběhu roku pravidelně procházela kvalifikacemi turnajů WTA Tour a vylepšovala postavení na žebříčku. Na zářijovém US Open 2007 dokázala jako kvalifikantka zvítězit nad Australankou Samanthou Stosurovou. Ve druhé fázi deklasovala Dánku Caroline Wozniackou. Následně však nenašla recept na třetí nasazenou Srbku Jelenu Jankovićovou.

2008

V počáteční fázi sezóny končila v prvních kolech. Zlepšení přišlo na únorovém v Abierto Mexicano Telcel v Acapulcu, kde z pozice turnajové dvojky pronikla poprvé v kariéře do finále na okruhu WTA Tour. Mezi poslední čtveřicí porazila Američanku Jill Craybasou. V boji o titul však podlehla nejvýše nasazené Italce Flavií Pennettaové. Na dubnovém Bausch & Lomb Championships v Amelia Island postoupila jako 48. hráčka světové klasifikace do semifinále přes krajanku Virginii Razzanovou. V něm však skončila na raketě Dominiky Cibulkové po třísetovém průběhu. I na navazujícím turnaji hraném opět na zelené antuce Family Circle Cupu v Charlestonu skončila před branami finále, když ji mezi poslední čtyřkou tenistek vyřadila pátá nasazená Serena Williamsová.

Ve Wimbledonu 2014

Na římské události Internazionali BNL d'Italia z kategorie WTA Tier I se jako kvalifikantka probojovala až do semifinále. Na její raketě postupně zůstaly Věra Duševinová, Francesca Schiavoneová, třetí nasazená Světlana Kuzněcovová a před čtvrtfinále odstoupila Serena Williamsová. Následně zdolala ruskou turnajovou šestku Annu Čakvetadzeovou. Ve finále však podlehla čtvrté nasazené Jeleně Jankovićové. French Open znamenalo účast ve třetím kole, v němž byla nad její síly Agnieszka Radwańská. Na travnatém International Women's Open v Eastbourne dohrála v prvním kole, když z pozice šesté nasazené nestačila na Mauresmovou. Ve stejné fázi odjela i z londýnského Wimbledonu po dvou nezvládnutých tiebreacích s Ruskou Anastasií Pavljučenkovovou.

Antukový Budapest Grand Prix, konaný v červenci, jí přinesl premiérový titul na okruhu WTA Tour, když dosáhla na „double“ – výhru ve dvouhře i čtyřhře. V singlové soutěži startovala v roli druhé nasazené a po volném losu postupně vyřadila Slovenku Magdalénu Rybárikovou, Němku Annu-Lenu Grönefeldovou a v semifinále maďarskou tenistku Grétu Arnovou, která jí dokázala odebrat jeden game v každém setu. Slovinku Andreju Klepačovou v boji o titul zdolala ve dvou setech. Bodový zisk znamenal postup na 18. místo žebříčku WTA. Po boku Slovenky Janette Husárové ovládly i deblovou soutěž, když jako třetí nasazené ve finále přehrály německo-rumunský pár Vanessa Henkeová a Ioana Raluca Olaruová.

2009

Sezónu poprvé rozehrála na Hopamnově poháru po boku Gillese Simona. V základní skupině obsadili třetí pozici poměrem 1:2 na zápasy.. Ve dvouhrách zdolala Tchajwanku Sie Šu-wej a Italku Flaviu Pennettaovou. Naopak podlehla ruské hráčce Dinaře Safinové.

Na lednovém Medibank International přehrála sedmou nasazenou Naděždu Petrovovou a Alisu Klejbanovovou, než ve čtvrtfinále nestačila na turnajovou dvojku Safinovou. V roli patnácté nasazené přijela na Australian Open. Ve třetím kole otočila jednosetovou ztrátu proti Daniele Hantuchové, aby se v osmifinále potřetí v rozmezí jednoho měsíce utkala se Safinovou. Přestože si vypracovala dva mečboly, odešla opět poražena

ve Wimbledonu 2009 skončila ve druhém kole

Na halovém Open GDF Suez, konaném v Paříži, přešla jako turnajová pětka přes lotyšskou kvalifikantku Anastasiji Sevastovovou. V navazujícím vyrovnaném klání na ni nestačila Hantuchová. Čtvrtfinálovou stopku ji poté vystavila druhá nasazená Jelena Jankovićová. Dne 16. února 2009 vystoupala na kariérní maximum, když na žebříčku WTA figurovala na 11. místě.

V prvním kole Světové skupiny Fed Cupu proti Itálii nezvládla obě dvouhry, když odešla poražena jak se Schiavoneovou, tak i s Pennettaovou. Francouzky zamířily do baráže po prohře 0:5 na zápasy. Pokles formy znamenal, že od února došla v rámci sedmi turnajů nejdále do třetích kol na Barclays Dubai Tennis Championships a na Sony Ericsson Open. Také v dubnové baráži Světové skupiny Fed Cupu proti Slovensku byly nad její síly Daniela Hantuchová a Dominika Cibulková. Přesto se Francouzky udržely v elitní úrovni soutěže výhrou 3:2 na zápasy.

Pařížský French Open znamenal vyřazení ve druhém kole se Soranou Cîrsteaovou. Úvodní zápas pak nezvládla ve Wimbledonu proti Rusce Věře Duševinové.

V úvodních fázích skončila i na antukových turnajích GDF SUEZ Grand Prix v Budapešti, kde obhajovala titul, a na Internazionali Femminili di Tennis di Palermo. Až rakouský Gastein Ladies v Bad Gasteinu přinesl semifinálovou účast. Mezi poslední čtveřicí podlehla Ioaně Raluce Olaruovéve třech setech, přestože ve druhé sadě vedla 5–4 na gamy a podávala na postup do finále. Na newyorském US Open ji ve druhé fázi vyřadila Číňanka Čeng Ťie.

2014

Ve Wimbledonu 2014 prošla poprvé po pěti letech do druhého týdne Grand Slamu

Do sezóny vstoupila jako 26. hráčka žebříčku. Na přelomu nového roku se podruhé za Francii zúčastnila Hopman Cupu, tentokrát v páru s Jo-Wilfriedem Tsongou Ve finále přehráli Polsko 2:1 na zápasy a pro zemi galského kohouta vybojovali premiérový titul. Ve třetím kole Australian Open nestačila na turnajovou dvojku Marii Šarapovovou. V semifinále únorového Dubai Tennis Championships zdolala poprvé v kariéře úřadující světovou jedničku Serenu Williamsovou, když se jednalo o jejich čtvrtý vzájemný zápas. V boji o titul však podlehla 44. ženě klasifikace Venus Williamsové. Na dubnovém BNP Paribas Katowice Open si připsala čtvrtou kariérní trofej po výhře nad Italkou Camilou Giorgiovou. Na cestě do finále vyřadila i nejvýše nasazenou Polku Agnieszku Radwańskou.

Antukový Mutua Madrid Open znamenal vypadnutí v úvodním kole se Světlanou Kuzněcovovou. Naopak otevírací duel proti Kirsten Flipkensové na navazujícím Internazionali BNL d'Italia zvládla, aby ji vzápětí stopku vystavila Ana Ivanovićová. V roli obhájkyně titulu přijížděla na Internationaux de Strasbourg, kde jí v první fázi čerstvou porážku z Katovic oplatila Giorgiová. V pozici dvacáté nasazené – nejvyšším grandslamovém postavení za uplynulé čtyři roky, startovala na French Open. Po výhře nad Ashleigh Bartyovou, hrající na divokou kartu, byla nad její síly další hráčka s divokou kartou Taylor Townsendová. Po ztrátě bodů klesla na 24. místo světové klasifikace.

Trénink na Rome Masters 2014

Vstup do travnatého AEGON International v Eastbourne znamenal výhru nad Srbkou Bojanou Jovanovskou. Ve druhém kole ji však zastavila pátá nasazená Němka Angelique Kerberová ve třech setech. Ve Wimbledonu plnila roli 25. nasazené. Na její raketě postupně zůstaly Slovenka Anna Karolína Schmiedlová a Češka Petra Cetkovská. Podruhé v řadě pak zdolala světovou jedničku a pětinásobnou šampionku Serenu Williamsovou. Do druhého týdne na Grand Slamu tak prošla poprvé po pěti letech. V osmifinále však nenašla recept na 13. nasazenou Kanaďanku a pozdější finalistku Eugenii Bouchardovou.

Výpadek zaznamenala na antukovém Swedish Open, kde jako turnajová jednička na úvod utržila porážku od Estonky Anett Kontaveitoé. V antukové sezóně tak dosáhla na dvě výhry a pět proher. Část na letních amerických betonech rozehrála na washingtonském Citi Open v roli třetí nasazené. V prvním kole však nestačila na Shelby Rogersovou. Navazující Rogers Cup znamenal vítězství nad Lauren Davisovou a třísetovou porážku od turnajové osmičky Viktorie Azarenkové. Pokles formy pokračoval rychlým vyřazením na Cincinnati Masters, kde ji přehrála americká teenagerka Madison Keysová. Do US Open zavítala jako 22. nasazená. Poté, co zdolala krajanku Amandine Hesseovou a Danielu Hantuchoou, byla nad její síly Lucie Šafářová.

Na French Open 2015 došla do osmifinále,což znamenalo pařížské maximum

Jako turnajová dvojka odehrála Guangzhou International Women's Open v Kantonu. Stala se jedinou nasazenou tenistkou, jež postoupila do druhého kola. Na její raketě postupně zůstaly Julia Putincevová, Šachar Pe'erová, Sie Šu-wej a Timea Bacsinszká. Ve finále však nenašla recept na Monicu Niculescuovou. Následný Wuhan Open znamenal její třetí výhru nad Serenou Williamsovou v roce a také bez přerušení, když jí soupeřka v závěru úvodní sady skrečovala pro virózu. Stala se tak první hráčkou od Justine Heninové v roce 2007, která dokázala tuto Američanku porazit třikrát během jednoho roku. Ve svém prvním kariérním čtvrtfinále turnaje kategorie Premier 5 však nestačila na pozdější finalistku Bouchardovou. Na China Open, události Premier Mandatory, zdolala Jelenu Jankovićovou a Lauren Davisovou, aby ve třetím kole odjela z Pekingu po porážce od Samanthy Stosurové.

2022: První grandslamové čtvrtfinále a rekordní 63. účast na majorech v řadě

Až při své 63. kariérní účasti v grandslamové dvouhře na Australian Open, postoupila poprvé do čtvrtfinále majoru (blízko této fáze přitom byla již jako teenagerka, když v osmifinále Australian Open 2009 neproměnila dva mečboly proti Safinové, s níž prohrála pět posledních her utkání[7]). Ve druhém kole porazila nasazenou trojku Garbiñe Muguruzaovou a ve třetím turnajovou devětadvacítku Tamaru Zidanšekovou. Útok na své první grandslamové čtvrtfinále podnikla proti Rumunce Simoně Halepové, kterou ve více než dvouapůlhodinové bitvě zdolala poměrem 6–4 v rozhodujícím setu.[8] Mezi poslední osmičkou hráček podlehla ve dvou setech Američance a turnajové sedmadvacítce Danielle Collinsové.[9]

Ve Wimbledonu se postarala o největší překvapení v odehrané části sezóny, když ve třetím kole vyřadila polskou světovou jedničku Igu Świątekovou. Ukončila tím její šňůru 37 výher a poprvé od Wuhan Open 2014 porazila nejvýše postavenou tenistku.[10] Již samotným londýnským startem navíc vyrovnala historický rekord Sugijamové v počtu 62 grandslamových účastí za sebou, když v hlavní soutěži turnajů velké čtyřky nechyběla od Australian Open 2007. Tento rekord následně překonala na US Open,[11] kde v prvním kole vyřadila v prvním kole jedenáctou hráčku světa a obhájkyni vítězství Emmu Raducanuovou.[12]

Soukromý život

Narodila se roku 1990 v jihofrancouzském Nice do rodiny obchodního ředitele Francise Corneta a matky v domácnosti Patricie Cornetové. Bratr Sébastien Cornet je lékař a také plnil roli manažera tenistky.

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D)
Premier / WTA 500 (0–2 D, 0–2 Č)
International / WTA 250 (6–6 D; 3–2 Č)

Dvouhra: 15 (6–9)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.2. března 2008Acapulco, MexikoantukaItálie Flavia Pennettaová0–6, 6–4, 1–6
Finalistka2.18. května 2008Řím, ItálieantukaSrbsko Jelena Jankovićová2–6, 2–6
Vítězka1.13. července 2008Budapešť, MaďarskoantukaSlovinsko Andreja Klepačová7–6(7–5), 6–3
Finalistka3.26. května 2012Štrasburk, FrancieantukaItálie Francesca Schiavoneová4–6, 4–6
Vítězka2.17. června 2012Bad Gastein, RakouskoantukaBelgie Yanina Wickmayerová7–5, 7–6(7–1)
Vítězka3.25. května 2013Štrasburk, FrancieantukaČesko Lucie Hradecká7–6(7–4), 6–0
Finalistka4.22. února 2014Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýUSA Venus Williamsová3–6, 0–6
Vítězka4.13. dubna 2014Katovice, Polskotvrdý (h)Itálie Camila Giorgiová7–6(7–3), 5–7, 7–5
Finalistka5.20. září 2014Kanton, ČínatvrdýRumunsko Monica Niculescuová4–6, 0–6
Vítězka5.16. ledna 2016Hobart, AustrálietvrdýKanada Eugenie Bouchardová6–1, 6–2
Finalistka6.7. ledna 2017Brisbane, AustrálietvrdýČesko Karolína Plíšková0–6, 3–6
Vítězka6.22. července 2018Gstaad, ŠvýcarskoantukaLucembursko Mandy Minellaová6–4, 7–6(8–6)
Finalistka7.21. července 2019Lausanne, ŠvýcarskoantukaFrancie Fiona Ferrová1–6, 6–2, 1–6
Finalistka8.28. srpna 2021Chicago, Spojené státytvrdýUkrajina Elina Svitolinová5–7, 4–6
Finalistka9.9. října 2022Monastir, TuniskotvrdýBelgie Elise Mertensová2–6, 0–6

Čtyřhra: 7 (3–4)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.13. července 2008Budapešť, MaďarskoantukaSlovensko Janette HusárováRumunsko Ioana Olaruová
Německo Vanessa Henkeová
6–7(5–7), 6–1, [10–6]
Vítězka2.22. května 2010Štrasburk, FrancieantukaUSA Vania KingováRusko Alla Kudrjavcevová
Austrálie Anastasia Rodionovová
3–6, 6–4, [10–7]
Finalistka1.27. srpna 2011Dallas, Spojené státytvrdýFrancie Pauline ParmentierováItálie Alberta Briantiová
Rumunsko Sorana Cîrsteaová
5–7, 3–6
Finalistka2.20. září 2014Kanton, ČínatvrdýPolsko Magda LinetteováČínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Čína Liang Čchen
6–2, 6–7(3–7), [7–10]
Vítězka3.18. října 2015Hongkong, ČínatvrdýKazachstán Jaroslava ŠvedovováŠpanělsko Lara Arruabarrenová
Slovinsko Andreja Klepačová
7–5, 6–4
Finalistka3.6. srpna 2017Stanford, Spojené státytvrdýPolsko Alicja RosolskáUSA Abigail Spearsová
USA Coco Vandewegheová
2–6, 3–6
Finalistka4.19. června 2022Berlín, NěmeckotrávaŠvýcarsko Jil TeichmannováAustrálie Storm Sandersová
Česko Kateřina Siniaková
4–6, 3–6

Finále soutěží družstev: 3 (2–1)

Výsledekč.datum a místo konáníspoluhráčisoupeřiskórezdroj
Vítězka1.Hopman Cup 2014
4. ledna 2014
Perth, Austrálie
tvrdý, Perth Arena
Jo-Wilfried TsongaPolsko Polsko2–1[13]
Agnieszka Radwańská
Grzegorz Panfil
Finalistka1.Fed Cup 2016
12.–13. listopadu 2016
Štrasburk, Francie
tvrdý, Rhénus Sport
Caroline Garciaová
Kristina Mladenovicová
Pauline Parmentierová
Česko Česko2–3
(detail)
[14]
Karolína Plíšková
Petra Kvitová
Barbora Strýcová
Lucie Hradecká
Vítězka2.Fed Cup 2019
9.–10. listopadu 2019
Perth, Austrálie
tvrdý, RAC Arena
Caroline Garciaová
Kristina Mladenovicová
Fiona Ferrová
Pauline Parmentierová
Austrálie Austrálie3–2[15]
Ashleigh Bartyová
Ajla Tomljanovićová
Samantha Stosurová
Astra Sharmaová
Priscilla Honová

Finále na juniorce Grand Slamu

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka2007French OpenantukaKolumbie Mariana Duqueová Mariñová4–6, 6–1, 6–0

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka2006Australian OpentvrdýItálie Corinna DentoniováRusko Anastasija Pavljučenkovová
Kanada Sharon Fichmanová
2–6, 2–6

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok2004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022'2023
Pořadí861. 308. 189. 57. 16. 50. 78. 89. 44. 27. 20. 43. 45. 38. 47. 60. 53. 59. 36. 118.

Čtyřhra

Rok20072008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí364. 127. 186. 79. 86. 92. 174. 110. 108. 152. 115. 156. 111. 185. 280. 67. 317.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alizé Cornet na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Alizé Cornetová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  2. a b Cornet the perfect antidote to the afflicted French stars [online]. ESPN, 2008 [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Alizé Cornetová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  4. ODDO, Chris. 2022 US Open, By the Numbers. US Open [online]. USTA, 2022-09-11 [cit. 2022-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-14. (anglicky) 
  5. Preview notes Australian Open | Melbourne, Australia [PDF]. WTA Tour, Inc. Dostupné online. (anglicky)  [cit. 2024-02-20]
  6. Alizé Cornetová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  7. Safina fights back to beat Cornet. ABC News [online]. 2009-01-25 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. JIRÁSEK, Ondřej. Nový rekord! Cornetová udolala Halepovou a až při 63. účasti postoupila do čtvrtfinále grandslamů. Tenisportal.cz. 2022-01-24. Dostupné online [cit. 2022-01-26]. 
  9. JIRÁSEK, Ondřej. Collinsová ukončila jízdu Cornetové a je znovu v semifinále Australian Open. Tenisportal.cz. 2022-01-26. Dostupné online [cit. 2022-01-26]. 
  10. Cornet ends Swiatek's 37-match win streak; reaches fourth round at Wimbledon. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-02 [cit. 2022-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ROTHENBERG, Ben. A Grand Slam Streak Without (Yet) a Quarterfinal. The New York Times [online]. 2022-01-23 [cit. 2022-08-26]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  12. ZABLOUDIL, Luboš. Loni bez přemožitelky, letos bez vítězství. Obhájkyně titulu Raducanuová na US Open končí na Cornetové. TenisPortal.cz [online]. 2022-08-31 [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  13. Australian Associated Press. Jo-Wilfried Tsonga guides France to Hopman Cup win with Alize Cornet. The Guardian [online]. 2014-01-05 [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. World Group Final: France vs Czech Republic [online]. Fed Cup [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-26. (anglicky) 
  15. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Alizé Cornet (14948463350).jpg
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Alizé Cornet at the 2014 Internazionali BNL d'Italia
Alizé Cornet (2023 US Open) 11 (cropped).jpg
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Alizé Cornet playing in the first round of the 2023 US Open
Alizé Cornet (15121867316).jpg
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Alizé Cornet at the 2014 Internazionali BNL d'Italia
Alizé Cornet at the 2009 Wimbledon Championships 01.jpg
Autor: Bruno Girin, Licence: CC BY-SA 2.0
Alizé Cornet against Vera Dushevina in the 2009 Wimbledon Championships first round
Alize Cornet (14545428284) crop.jpg
Autor: Carine06 from UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Alize Cornet