Aljaksandra Sasnovičová
Aljaksandra Sasnovičová Аляксандра Сасновіч | |
---|---|
Aljaksandra Sasnovičová na US Open 2023 | |
Stát | Bělorusko |
Datum narození | 22. března 1994 (30 let) |
Místo narození | Minsk, Bělorusko[1] |
Bydliště | Minsk, Bělorusko[1] |
Výška | 174 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 5 738 372 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 408–285 |
Tituly | 0 WTA, 11 ITF |
Nejvyšší umístění | 29. místo (19. září 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2018, 2019) |
French Open | 4. kolo (2022) |
Wimbledon | 4. kolo (2018) |
US Open | 3. kolo (2018, 2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 128–107 |
Tituly | 0 WTA, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 39. místo (23. srpna 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2019, 2020, 2023) |
French Open | čtvrtfinále (2020) |
Wimbledon | 2. kolo (2019) |
US Open | semifinále (2019) |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | finále (2017) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 16. října 2023
Aljaksandra Sasnovičová (bělorusky: Аляксандра Аляксандраўна Сасновіч, Aljaksandra Aljaksandrajna Sasnovič, * 22. března 1994 Minsk) je běloruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2022 na 29. místě a ve čtyřhře v srpnu 2021 na 39. místě. Trénuje ji Dzmitrij Klimenko. Dříve tuto roli plnili Igor Světlakov a bývalý sovětský tenista Vladimir Volčkov.[1]
V běloruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 baráží 2. světové skupiny proti Švýcarsku, v níž prohrála obě dvouhry a v páru s Lebeševovou také čtyřhru. Bělorusky tak po porážce 1:4 na zápasy sestoupily. Do roku 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 17–13 ve dvouhře a 8–3 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v roce 2009 v rodném Minsku.
Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour v hlavní soutěži se stala grandslamová dvouhra na zářijovém US Open 2014, kde zvládla tři kvalifikační kola. V posledním z nich zdolala Marii Sanchezovou. Na úvod hlavního turnaje vyřadila Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou, aby ve druhé fázi podlehla desáté nasazené Caroline Wozniacké. Bodový zisk jí zajistil premiérový průnik do elitní světové stovky žebříčku WTA, když se 8. září 2014 posunula ze 120. na 97. příčku.[1]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (0–1 D) | |
International / WTA 250 (0–4 D; 0–1 Č) |
Dvouhra: 5 (0–5)
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | září 2015 | Soul, Jižní Korea | International | tvrdý | Irina-Camelia Beguová | 3–6, 1–6 |
Finalistka | 2. | leden 2018 | Brisbane, Austrálie | Premier | tvrdý | Elina Svitolinová | 2–6, 1–6 |
Finalistka | 3. | leden 2022 | Melbourne, Austrálie | WTA 250 | tvrdý | Amanda Anisimovová | 5–7, 6–1, 4–6 |
Finalistka | 4. | srpen 2022 | Cleveland, Spojené státy | WTA 250 | tvrdý | Ljudmila Samsonovová | 1–6, 3–6 |
Finalistka | 5. | červenec 2024 | Budapešť, Maďarsko | WTA 250 | antuka | Diana Šnajderová | 4–6, 4–6 |
Čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 15. října 2023 | Hongkong, Čína | WTA 250 | tvrdý | Oxana Kalašnikovová | Cchao Ťia-i Tchang Čchien-chuej | 5–7, 6–1, [9–11] |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (0–1 D) |
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 22. prosince 2019 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Jekatěrina Alexandrovová | 1–6, 3–6 |
Finále na okruhu ITF
100 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 11 (11–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 10. října 2011 | Cagliari, Itálie | antuka | Anne Schäferová | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 2. | 9. dubna 2012 | Pomezia, Itálie | antuka | Ioana Raluca Olaruová | 0–6, 6–1, 6–1 |
Vítězka | 3. | 27. srpna 2012 | Petrohrad, Rusko | antuka | Polina Vinogradovová | 1–6, 6–3, 6–0 |
Vítězka | 4. | 5. listopadu 2012 | Minsk, Bělorusko | tvrdý (h) | Ljudmyla Kičenoková | 6–0, 7–6(7–4) |
Vítězka | 5. | 4. března 2013 | Netanja, Izrael | tvrdý | Amandine Hesseová | 6–2, 7–5 |
Vítězka | 6. | 11. března 2013 | Netanja, Izrael | tvrdý | Polina Vinogradovová | 6–3, 3–6, 6–4 |
Vítězka | 7. | 25. března 2013 | Tallinn, Estonsko | tvrdý (h) | Nadija Kičenoková | 7–6(7–3), 6–2 |
Vítězka | 8. | 21. října 2013 | Poitiers, Francie | tvrdý (h) | Sofia Arvidssonová | 6–1, 5–7, 6–4 |
Vítězka | 9. | 28. října 2013 | Nantes, Francie | tvrdý (h) | Magda Linetteová | 4–6, 6–4, 6–2 |
Vítězka | 10. | 17. února 2014 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Anett Kontaveitová | 6–3, 6–2 |
Vítězka | 11. | 2. června 2014 | Brescia, Itálie | antuka | Renata Voráčová | 6–4, 6–1 |
Čtyřhra: 9 (7–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 20. února 2012 | Tallinn, Estonsko | tvrdý (h) | Lou Brouleau | Olga Kaljažná Jaimy-Gayle van de Walová | 6–3, 6–2 |
Finalistka | 1. | 29. října 2012 | Barnstaple, Spojené království | tvrdý (h) | Diāna Marcinkēvičová | Akgul Amanmuradovová Vesna Doloncová | 3–6, 1–6 |
Vítězka | 2. | 5. listopadu 2012 | Minsk, Bělorusko | tvrdý (h) | Jekatěrina Dzegalevičová | Ljudmyla Kičenoková Nadija Kičenoková | 1–6, 6–2, [10–3] |
Finalistka | 2. | 28. ledna 2013 | Ejlat, Izrael | tvrdý | Corinna Dentoniová | Alla Kudrjavcevová Elina Svitolinová | 1–6, 3–6 |
Vítězka | 3. | 4. března 2013 | Netanja, Izrael | tvrdý | Polina Lejkinová | Natela Dzalamidzeová Aminat Kušchovová | 2–6, 7–6(7–4), [10–8] |
Vítězka | 4. | 11. března 2013 | Netanja, Izrael | tvrdý | Polina Monovová | Lu Ťia-ťing Lu Ťia-siang | 6–1, 6–2 |
Vítězka | 5. | 22. dubna 2013 | Chiasso, Švýcarsko | antuka | Diāna Marcinkēvičová | Nicole Clericová Giulia Gatto-Monticoneová | 6–7(2–7), 6–4, [10–7] |
Vítězka | 6. | 11. listopadu 2013 | Minsk, Bělorusko | tvrdý (h) | Ilona Kremenová | Anna Danilinová Olga Dorošinová | 7–6(7–3), 6–0 |
Vítězka | 7. | 23. února 2015 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Viktorija Golubicová | Stéphanie Foretzová Ana Vrljićová | 6–4, 7–5 |
Finále soutěží družstev: 1 (0–1)
Stav | Č. | datum | soutěž | povrch | spoluhráčky | finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 11.–12. listopadu 2017 | Fed Cup[4] Minsk, Bělorusko | tvrdý (h) | Aryna Sabalenková Věra Lapková Lidzija Marozavová | Coco Vandewegheová Sloane Stephensová Shelby Rogersová Alison Riskeová | 2–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aliaksandra Sasnovich na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Aljaksandra Sasnovičová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 16. října 2023
- ↑ Aljaksandra Sasnovičová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 16. října 2023
- ↑ Aljaksandra Sasnovičová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 6. října 2023
- ↑ Belarus v United States [online]. ITF [cit. 2017-06-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aljaksandra Sasnovičová na Wikimedia Commons
- Aljaksandra Sasnovičová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Aljaksandra Sasnovičová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Aljaksandra Sasnovičová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Aljaksandra Sasnovičová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Georgian flag in Pantone MS.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Aliaksandra Sasnovich playing in the first round of the 2023 US Open