Alma Guillermoprietová

Alma Guillermoprietová
Narození27. května 1949 (75 let)
Ciudad de México
Povolánínovinářka, tanečnice, spisovatelka a profesorka
ZaměstnavatelChicagská univerzita
OceněníCena Marie Moorsové Cabotové (1990)
MacArthurova cena (1995)
Cena George Polka (2000)
IWMF Lifetime Achievement Award (2010)
Cena Ortegy y Gasseta (2017)
… více na Wikidatech
Funkceprofesor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alma Guillermoprietová (27. května 1949, Mexico City) je mexická novinářka a spisovatelka zaměřující se na Latinskou Ameriku. Psala pro britský a americký tisk. Píše ve španělštině a angličtině.[1]

Život a kariéra

Alma Guillermoprietová se narodila v Mexico City v Mexiku. Zde se také začala zajímat o tanec a byla součástí Mexického národního baletu.[2] Dospívání strávila v New Yorku, kam se přestěhovala s matkou. Pokračovala zde ve studiu moderního tance, kterým se jedenáct let živila. Tancem a studiem samby na škole v Rio de Janeiru byla inspirována i její první kniha Samba (1990).

Novinařině se začala věnovat v polovině 70. let, kdy psala o Sandinistické revoluci v Nikaragui pro The Guardian,[2] a později pro Washington Post. V lednu 1982 přinesla spolu s novinářem The New York Times Raymondem Bonnerem jako první zprávy o masakru ve vesnici El Mozote, ve které rukou elitní jednotky salvadorské armády zemřelo v prosince 1981 až 900 vesničanů. Masakr přežilo jen pár osob. Tehdejší vláda Ronalda Reagana příběh odsoudila jako propagandu, pod vlivem důkazů však musela masakr přiznat.[3]

V roce 1985 získala Guillermoprietová novinářské stipendium Alicie Pattersonové, [4] díky kterému mohla dělat výzkum a psát o proměnách venkovského života pod správou Evropského hospodářského společenství.

Od devadesátých let pracuje Guillermoprietová jako nezávislá novinářka, její texty vychází v The New Yorker nebo The New York Review of Books. Píše o latinskoamerické kultuře, politice a občanských válkách.

Guillermoprietová začala na žádost Gabriela Garcíy Márqueze vést žurnalistické workshopy v institutu Fundación para un Nuevo Periodismo Iberoamericano, který Márquez v Kolumbii založil na podporu žurnalistiky. Od té doby pořádá workshopy pro mladé novináře na celém kontinentu.

V roce 2004 Guillermoprietová publikovala memoár La Habana en un espejo (Dancing with Cuba - Tanec s Kubou) z doby, kterou strávila na Kubě jako čerstvě dvacetiletá studentka taneční školy. V této knize se po dlouhé době psaní v angličtině vrátila ke španělštině.[1] Než kniha vyšla, byly její části publikovány v americkém magazínu The New Yorker.

Od roku 2008 vyučuje na fakultě Centra latinskoamerických studií na univerzitě v Chicagu. [5]

Vybraná díla

  • 1990: Samba
  • 1994: The Heart That Bleeds
  • 2000: Las guerras en Colombia
  • 2001: Looking for History
  • 2004: La Habana en un espejo (Dancing with Cuba)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alma Guillermoprieto na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b ALLEN, Esther. Alma Guillermoprieto by Esther Allen. BOMB [online]. 2004-04-01 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b An interview with Alma Guillermoprieto, award winning dean of Latin American journalists. theglobalamericans.org [online]. [cit. 2019-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-23. 
  3. ↑ "The Dead Tell Their Tales", NEWSWEEK, Tom Masland, Nov 2, 1992
  4. ↑ Alicia Patterson Foundation [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Alma Guillermoprieto 2018.jpg
Autor: NotimexTV, Licence: CC BY 3.0
Alma Guillermoprieto at a press conference after winning a Princess of Asturias Award in 2018. Screencap at 2:38.