Alois Švehlík

Alois Švehlík
Alois Švehlík (2019)
Alois Švehlík (2019)
Narození30. července 1939
Pardubice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí2. dubna 2025 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
ChoťFlorentina Švehlíková (1967–2025)
DětiTereza, rozená Švehlíková
David Švehlík
Andrea Pechlátová
PříbuzníJaroslav Švehlík (bratr)
Jana Švehlíková (švagrová)[1]
Jitka Schneiderová (snacha)
Sofie Anna Švehlíková (vnučka)
Martin Pechlát (zeť)
Vlastimil Vašinka (švagr)
Marcel Vašinka (synovec)
Podpis
Alois Švehlík – podpis
Umělecké ceny
1999 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Lepší už to nebude
2004 – Cena Divadelních novin za herecký výkon v roli On v Jandlově hře Z cizoty
2007 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Tajemství Santa Vittorie
2014 – Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
2021 – Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra
2024 – Síň Slávy Národního divadla

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Švehlík (30. července 1939 Pardubice2. dubna 2025 Praha[2]) byl český herec a divadelní pedagog.[3][4]

Životopis

Narodil se do obchodnické rodiny, v dětství s rodiči často cestoval po trzích. Spolu se svým starším bratrem Jaroslavem už odmala tíhl k divadlu a hrál u Salesiánů[kde?]. Zároveň ministroval v pardubickém kostele svatého Václava a tady také začal ochotnicky hrát v chrámovém divadelním souboru. Vystudoval střední průmyslovou školu strojní v Chrudimi, maturoval v roce 1958. Po základní vojenské službě krátce pracoval v továrně, kde se seznámil se svou budoucí manželkou. Brzy ho ale definitivně zlákalo divadlo. Pokus dostat se na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze (DAMU) byl neúspěšný, ale přesto nastoupil jako elév do Středočeského divadla v Kladně. Postupně prošel oblastními divadly v Mostě, Olomouci a Liberci.

Členem činohry pražského Národního divadla (ND) se stal v roce 1988. Za téměř třicet let se zde představil v dlouhé řadě rolí širokého hereckého rejstříku, např. jako Mlynář a Klásek v Jiráskové Lucerně, Jean ve Strindbergově Slečně Julii, Astrov v Čechovově Strýčku Váňovi, postava označená jako On v Mittererově Návštěvní době, Pemperer v Nestroyově komedii Tajné peníze, tajná láska, Baron di Ripafratta v Goldoniho Mirandolíně. V Millerově Smrti obchodního cestujícího hrál hlavní roli Willyho Lomana, v Gogolově Ženitbě Žvanikina, v O’Neillově Měsíci pro smolaře Phila Hogana, v Mášových Podivných ptácích Aleše Hrdinu, v Tylově Paličově dceři Kolínského, Ibsenova titulního Johna Gabriela Borkmana, hrdého a osamělého muže stále čekajícího na svůj opětovný vzestup. Dále ztvárnil například Pelopa ve Vrchlického a Fibichově melodramu Smrt Hippodamie, Leonata v Shakespearově komedii Mnoho povyku pro nic, Matěje Šumbala ve Stroupežnického Našich furiantech, Millera v Schillerových Úkladech a lásce, Alfreda Doolittla v Shawově Pygmalionu, Maxe ve Stoppardově Rock’n’Rollu, Hraběte z Glostru v Shakespearově Králi Learovi, prof. Špačka v Levínského Dotkni se vesmíru a pokračuj, Generála v Medkově Plukovníku Švecovi nebo Andreje Pjosu v Hordubalovi. V roce 2024 byl uveden do Síně slávy Národního divadla.[5]

Hostoval i na dalších pražských scénách – v Činoherním klubu, divadelním spolku JEDL, Divadle Viola, Divadle Na Jezerce, Dejvickém divadle nebo Divadle Na zábradlí, kde za výkon v Jandlově hře Z cizoty získal v roce 2005 Cenu Divadelních novin. Za stejnou roli byl nominován i na Cenu Thálie a Cenu Alfréda Radoka. V roce 2021 převzal Thálii za celoživotní mistrovství.[6]

Od poloviny 70. let se začal objevovat v menších filmových a televizních rolích. Zahrál si např. ve válečných snímcích Sokolovo a Osvobození Prahy, ve filmech Dým bramborové natě, Mladý muž a bílá velryba či Koncert na konci léta. Větší roli ztvárnil v dětské sci-fi Odysseus a hvězdy. V 80. letech získal role v seriálech Dobrá Voda a Bylo nás šest, ve snímku Smrt krásných srnců byl obsazen do role rozvědčíka.

V 90. letech se začal více prosazovat v televizní tvorbě. Jeho filmografie dnes zahrnuje desítky titulů pro film a televizi. Objevil se například v televizní povídce na motivy Karla Čapka Ukradený kaktus, v zajímavé inscenaci Pilát Pontský, onoho dne nebo jako jeden z důstojníků v Černých baronech.

Výrazné uplatnění nachází v dabingu, daboval populární zahraniční krimiseriály jako Profesionálové, Schimanski nebo Dempsey a Makepeacová, kde namluvil policejního šéfa Spikingse. Jeho hlasem z mnoha filmů promlouvají Jack Nicholson, Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro nebo Burt Lancaster. Jeho hlasem mluví postavy z filmů Starman, Návrat do budoucnosti II, ve Válce Roseových daboval Dannyho DeVita. Je jedním z hrstky herců, kteří cenu za mistrovství v dabingu získali opakovaně. Snad nejlepší výkon podal ale ve filmu Lepší už to nebude, kde namluvil hlavního hrdinu v podání Jacka Nicholsona.

V roce 1999 byl oceněn za nadabování Waltera Lloyda ve filmu Terč, další cenu obdržel za dabing Anthonyho Quinna v roli Bomboliniho ve snímku Tajemství Santa Vittorie. Za dabing Jacka Nicholsona ve filmu Lepší už to nebude získal Cenu Františka Filipovského. V roce 2014 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.[7]

Od roku 2004 vyučoval činoherní herectví na pražské DAMU.

V roce 2006 mu lékaři diagnostikovali rakovinu štítné žlázy, z nemoci se vyléčil. V roce 2013 se mu rakovina vrátila, opět ji úspěšně překonal.

V roce 2010 začal natáčet rodinný seriál Cesty domů.

V prosinci 2011 havaroval nedaleko obce Lštění na Domažlicku poblíž své chaty s 1,35 promile alkoholu v krvi. Při nehodě utrpěl lehčí zranění. V únoru 2012 mu soud na dva roky odebral řidičský průkaz a uložil trest šest měsíců vězení s podmíněným odkladem na rok a půl.[8]

Jeho starší bratr Jaroslav Švehlík (1930–1973) byl také herec. Jejich sestra byla několik let manželkou herce Vlastimila Vašinky, s nímž se později rozvedla. Jejich syn a tedy synovec Aloise Švehlíka je herec Marcel Vašinka.

Byl ženatý, jeho manželkou byla od roku 1967 ekonomka Florentina Švehlíková, rozená Štěpánová (* 1943), měli tři děti, dvě dcery, Terezu (* 1968) a Andreu (* 1977),[9] a syna Davida (* 1972), který je rovněž hercem. Jejich zeť je herec Martin Pechlát.[10]

Se svým synem Davidem hrál Alois Švehlík v divadelních představeních Svatá Jana (1986, Městská divadla pražskáDivadlo ABC), Z cizoty (2004–2007, Divadlo Na zábradlí, tato hra získala Cenu Alfréda Radoka v kategorii divadelní Inscenace roku 2004), Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (2005–2007, Letní shakespearovské slavnosti) a Král Lear (2011–2013, Národní divadlo, v tomto představení hráli otce a syna). Zahráli si spolu ve filmech … a stoupej do slunce!, Bolero, I ve smrti sami, Operace Silver A a Alois Nebel a v seriálech Letiště – v dílech Nebezpečná známost, Mrtvý muž letí a Holky na krku – a Já, Mattoni, v rozhlase spolu účinkovali v dramatu Loupežníci a spolu s herečkou Danou Černou namluvili v roce 2009 audioknihu U řeky Piedra jsem usedla a plakala od brazilského spisovatele Paula Coelha. V dabingu seriálu Roswell a filmu Můj syn namluvili postavy otce a syna. Dále se v dabingu sešli u filmů Hon na ponorku, Muž proti muži, Generál Eisenhower: Velitel invaze, Ronin a Tajemství Santa Vittorie a seriálu Wallander.

Filmografie

Film

  • 1972 – Cena zlata
  • 1973 – Větrné moře (Jan Prokopovič Vacek)
  • 1974 – Sokolovo (rotmistr Hynek)
  • 1974 – Píšťalka pro dva (král Václav IV.)
  • 1974 – Hodinky bez vodotrysku
  • 1975 – Profesoři za školou (3. Aljaška – Karel)
  • 1975 – Osvobození Prahy (velitel továrny)
  • 1975 – Město nic neví (poručík VB Tonda)
  • 1976 – Odysseus a hvězdy (otec)
  • 1976 – Noc klavíristy (kriminalista Kalous)
  • 1976 – Muž na radnici (redaktor okresních novin Karel Švehla)
  • 1976 – Dým bramborové natě (Kodet)
  • 1976 – Dobrý den, město (Adam)
  • 1977 – Žena za pultem – díl Anna nastupuje (David – taxikář, Sonin přítel)
  • 1977 – Tichý Američan v Praze (Hunter)
  • 1977 – Smuteční hudba za padlé hrdiny
  • 1978 – Bakaláři – díl / povídka Karafiát (Jirka)
  • 1978 – Zastretý farebný svet
  • 1978 – Mladý muž a bílá velryba (Líbal)
  • 1978 – Melodie bílého klavíru
  • 1978 – Malíř Jörg Ratgeb (Jörg Ratgeb)
  • 1978 – Hrozba (Pitron)
  • 1978 – Etudy do skicáku (studentský film)
  • 1979 – Paragraf 224 (Ing. Štěpán Bernát)
  • 1979 – Momicheto i zmeyat
  • 1979 – Koncert na konci léta (havíř Pohan)
  • 1979 – Inženýrská odysea (Jiří Strnad, člen ÚV KSČ)
  • 1980 – Romaneto (Stankovský)
  • 1980 – Muž přes palubu (Vala)
  • 1980 – 30 případů majora Zemana – díl Růže pro Zemana (Kornet)
  • 1981 – Okres na severu (Vízner)
  • 1981 – Víkend bez rodičů (Lojza, Vavruškův spolubydlící)
  • 1981 – Havárie (vyšetřovatel)
  • 1981 – Fronta v týlu nepřítele (Vojta)
  • 1982 – Od sedmi do čtyř (Martin)
  • 1982 – Dlouhá bílá stopa
  • 1982 – Dobrá Voda (papaláš Pavlata)
  • 1982 – Čtverec mizení (Hovorka)
  • 1983 – Tři mušketýři (Athos)
  • 1983 – Svatební let
  • 1983 – Stříbrný smrček (Václav Zítek)
  • 1984 – Všechno nebo nic (Mach)
  • 1984 – Sen noci svatojánské (divadelní záznam)
  • 1984 – Sanitka (primátor hl. m. Prahy)
  • 1984 – Kariéra (Bodlák)
  • 1984 – Povídky malostranské: Doktor Kazisvět (Kejřík)
  • 1984 – Dlouhý čas naděje
  • 1984 – Čas zrání
  • 1985 – Výjimečná situace (montér Martínek)
  • 1985 – Černá země (horník)
  • 1986 – Bylo nás šest (docent Huml)
  • 1986 – Zikmund, řečený šelma ryšavá (vévoda Albrecht II. Habsburský)
  • 1986 – Trvale jasno
  • 1986 – Smrt krásných srnců (rozvědčík)
  • 1986 – Pan Pickwick (Weller)
  • 1986 – Panoptikum Města pražského – díl Příběh z dovolené (strážmistr)
  • 1986 – Kus života
  • 1986 – Každý má svůj den
  • 1986 – Gottwald (Jaromír Dolanský)
  • 1987 – Outsider (novinář)
  • 1987 – Nepolepšitelný starý muž (Jan Evangelista Purkyně)
  • 1987 – Narozeniny režiséra Z. K.
  • 1987 – Karanténa
  • 1987 – Hláska
  • 1988 – Rodáci (starosta, profesor Jiří Povýšil)
  • 1988 – Malé dějiny jedné rodiny (Jiří Kolář)
  • 1988 – Čekání na Patrika (Pacák)
  • 1988 – Advokát ex offo (JUDr. Daněk)
  • 1989 – Morové povětří (Páter Jan Mauritius jezuita)
  • 1989 – Divoká srdce
  • 1989 – Případ pro zvláštní skupinu – díl Zlaté víkendy (Zdeněk Krásný)
  • 1989 – Případy poručíka Haniky (náčelník)
  • 1990 – Dobrodružství kriminalistiky – díl První detektivní sbor (továrník Ervin Gladstone)
  • 1990 – O nebojácné Bětce (rádce Arnošt)
  • 1990 – Dcera národa
  • 1990 – Trojlístek – díl Ukradený kaktus (vrchní zahradník Holan)
  • 1991 – Pilát Pontský, onoho dne (Rufus)
  • 1991 – O těch Martinových dudách (kovář)
  • 1991 – Muž, který neměl důvěru
  • 1992 – Tři dary lásky
  • 1992 – Shapirovy rukopisy (Ginsburg)
  • 1992 – Pohádka o prolhaném království (král)
  • 1992 – Náhrdelník (doktor Sadowski)
  • 1992 – Hříchy pro pátera Knoxe (kaskadér Ota Lux)
  • 1992 – Černí baroni (kapitán Honec, provianťák)
  • 1993 – Strašidla a spol. (táta)
  • 1993 – Mistr Kampanus (Pavel Michna z Vacínova)
  • 1993 – Kryštof a Kristina (král, otec Kryštofa)
  • 1994 – Princezna ze mlejna (mlynář)
  • 1994 – Princezna ze mlejna
  • 1994 – Návštěvní doba (divadelní záznam)
  • 1995 – Klekání zvoníme
  • 1997 – Žena v kleci (kapitán Nechvátal)
  • 1997 – Výchova dívek v Čechách (ředitel školy)
  • 1997 – Pražský písničkář (von Groeben)
  • 1998 – Genij vlasti (Václav Vojtěch Kunert)
  • 1999 – Princezna ze mlejna 2 (mlynář)
  • 1999 – Pán hradu (Arnulf)
  • 1999 – Ošklivá princezna (král Lumír)
  • 1999 – Návštěva staré dámy (Alfréd Ill)
  • 1999 – Cesta bez průvodce (studentský film) (Marek Brázdil)
  • 2000 – Smrt Hippodamie (divadelní záznam)
  • 2000 – Pramen života (otec Grétky)
  • 2002 – Vyvraždění rodiny Greenů (Heath)
  • 2003 – Falešné obvinění (Danton)
  • 2003 – Bankrotáři (Čardynin (ruský notorik))
  • 2003 – … a stoupej do slunce! (Jan Sedlář)
  • 2004 – Pojišťovna štěstí – díl Od začátku (lékař v nemocnici)
  • 2004 – I ve smrti sami (Otto Guangel)
  • 2004 – Bolero (Kušmic)
  • 2005 – 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem – povídka Synáček (Hanák)
  • 2005 – Oběti: Hadí tanec (Vladimír Borský)
  • 2005 – Leasing
  • 2005 – Eden – díl Zlatá karta
  • 2005 – Černá karta (Belot)
  • 2006 – Swingtime (Jiří)
  • 2006 – Naši furianti (divadelní záznam) (Matěj Šumbal, sedlák a obecní výbor)
  • 2006 – Nadměrné maličkosti: Jubileum (kamarád Václav)
  • 2006–2007 – Letiště (Jaroslav Holubec)
  • 2007 – Tři životy (hostinský)
  • 2007 – Trapasy
  • 2007 – Operace Silver A (Kroupa, otec Václava)
  • 2008 – Divnovlásky (otec Xénie)
  • 2009 – Stínu neutečeš (Viktor)
  • 2010 – Hlava – ruce – srdce (plk. Vaverka)
  • Od 2010 – Cesty domů (MUDr. Rudolf Bernát)
  • 2011 – Alma (Nečas)
  • 2011 – Alois Nebel (starý Wachek)
  • 2012 – Nejlepší Bakaláři – díl Karafiát
  • 2012 – Policajti z centra (šéf 1. oddělení podplukovník Ježek)
  • 2013 – Hořící keř (náčelník Horyna)
  • 2013 – Madame – díl Chapter I (František Wilda)
  • 2016 – Já, Mattoni (Heinrich Mattoni ve třetí fázi)[11]
  • 2017 – Marie Terezie (Filip Ludvík Václav ze Sinzendorfu)
  • 2019 – Na střeše (profesor Antonín Rypar)
  • 2022 – Mimořádná událost (vojenský pilot Brukner)
  • 2023 – Muž, který stál v cestě (Ludvík Svoboda)

Dokumentární

  • 2000 – Vzpomínání na Jiřího Sováka
  • 2000 – Film o filmu: Princezna ze mlejna 2
  • 2010 – Neobyčejné životy: Alois Švehlík
  • 2011 – Janinka

Televize

Dabing

Rozhlas

Divadlo

Přehled angažmá

Vybrané divadelní role

  • Západočeské divadlo Klatovy
  • Městské divadlo v Mostě
    • 1963 – Pohádky Boženy Němcové (Jíra)
    • 1963 – Tři chlapi v chalupě (účetní Kořínek)
    • 1964 – Benátský kupec (Salarino) – vystupoval v alternaci s Stanislavem Oubramem
    • 1964 – Král Václav IV. (Jiří Budkář / posel z Prahy)
    • 1964 – Fyzikové (Adolf-Friedrich)
  • Divadlo Oldřicha Stibora v Olomouci
  • Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
    • 1966 – Dantonova smrt (Camille Desmoulins)
    • 1966 – Meteor (Georgen)
    • 1966 – Vítr ve větvích Sasafrasu (Carlos)
    • 1967 – Běsi (Petr Verchovenskij)
    • 1967 – Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista (Šimon sedlák, Josef z Arimatije)
    • 1967 – Jak je důležité míti Filipa (Moncrieff)
    • 1967 – Slečna od Maxima (Vévoda)
    • 1968 – Bouře (Ferdinand)
    • 1968 – Sňatková podvodnice (Erno Klapáček)
    • 1968 – Na koho to slovo padne (Pierot)
    • 1968 – Škola pro ženy, Kritika "Školy pro ženy" (Kvapík)
    • 1968 – Karel IV. (Gambacorta, Kralevic Václav)
    • 1969 – Antigona (1. stráž)
    • 1969 – Ptákovina (mladík s dlouhými vlasy)
    • 1969 – Ztížená možnost soustředění (Machulka)
    • 1969 – Cyrano z Bergeracu (1. kadet)
    • 1969 – Pražské fraškyUž mou milou … (Šofér)
    • 1969 – Broučci (Brouček z roští)
    • 1969 – Charleyova teta (Jack Chesney, syn plukovníka Sira Francise Chesneye)
    • 1970 – Návrat domů (Lenny, něco přes třicet)
    • 1970 – Hoře z rozumu (Alexej Štěpanovič Molčalin)
    • 1970 – Ať žije otec národa, aneb Palackého třída 27 (Vilém Srnka, druh šviháka Hynka Trnky)
    • 1970 – Zamore (August)
    • 1971 – Hamlet (Osrik)
    • 1971 – Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi (Tragéd)
    • 1971 – Anna proletářka (Toník Krouský, slévač)
    • 1971 – Mína z Barnhelmu (Pavel Werner)
    • 1971 – Hodinový hoteliér (Ríša)
    • 1972 – Dobrý člověk ze S ´Čchuanu (Nezaměstnaný)
    • 1972 – Paní z námoří (Lyngstrand)
    • 1972 – Figarova svatba neboli Bláznivý den (Figaro)
    • 1972 – A co láska? (Milt Manville)
    • 1972 – Dvojhlavý orel (Stanislav (Azrael))
    • 1973 – Don Juan (Ragotin / Pierre) – vystupoval v alternaci s Josefem Němečkem / Jaroslavem Drbohlavem
    • 1973 – Cesta k domovu (Doktor)
    • 1973 – Maryša (Francek) – vystupoval v alternaci s Karlem Pospíšilem
    • 1973 – Optimistická tragédie (první důstojník)
    • 1973 – Král jelenem (Brighella)
    • 1974 – Isabella, tři karavely a podfukář (odsouzený herec / Kryštof Kolumbus)
    • 2002–2004 – Sir v Harwoodově Garderobiérovi a příběhu jeho herce
  • Městská divadla pražská (Divadlo ABC)
    • 1975 – Sliby chyby (Chuck) – vystupoval v alternaci s Miroslavem Masopustem
    • 1977 – Dům se sedmi balkóny (Ramón)
    • 1978 – Paní Jenny Treiblová (Mr. Nelson from Liverpool)
    • 1978 – Nový způsob jak splácet staré dluhy (Marrall)
    • 1978 – Hlava XXII (Pacietův bratr)
    • 1986 – Přelet nad hnízdem kukačky (Randle Patrick McMurphy)
    • 1986 – Svatá Jana (Dunois, levoboček orleánský)
  • Pražské kulturní středisko
    • Druhý výstřel (Patrik) – vystupoval v alternaci s Marcelem Vašinkou
    • 1975 – Mrtvý přichází na návštěvu (Richard Bredow)
    • 1977 – Úplně bláznivá neděle (Kotvili) – vystupoval v alternaci s Ladislavem Trojanem
    • 1987 – Výslech po italsku (Petr Partingwhite, manžel Nory) – vystupoval v alternaci s Jiřím Samkem
  • Městská divadla pražská
    • 1976 – Vosí hnízdo (Ianache Duduleanu)
    • 1976 – Já taky zpívám Ameriku
    • 1980 – Ruy Blas (Don César de Bazan) – vystupoval v alternaci s Ladislavem Frejem
    • 1981 – Lesní panna aneb Cesta do Ameriky (Jakub Závora) – vystupoval v alternaci s Františkem Vicenou
    • 1981 – Rychlokurs dokonalé harmonie aneb Sen o kalokagathii (Václav)
    • 1983 – Den, kdy unesli papeže (Sam Leibowitz)
    • 1984 – Sen noci svatojánské (Klubko)
  • Městská divadla pražská (Divadlo Rokoko)
    • 1976 – Urfaust (Valentin)
    • 1980 – Nové mládí starého pána (Fortunato)
    • 1982 – Drobečky z perníku (Lou Tanner)
    • 1983 – Adié, miláčku! (domovník)
    • 1983 – Generální zázrak (Leoš Jerman)
    • 1984 – Mandarínkový pokoj (Roger, Benoit, Alain ad.) – vystupoval v alternaci s Ladislavem Frejem
    • 1985 – Bláznivá ze Chaillot (Hadrář)
    • 1986 – Krvavá svatba (dřevorubec)
    • 1987 – Smutek sluší Elektře (Adam Brant)
  • Divadlo Viola
    • 1983 – Dívka s lunou na rameni
  • Národní divadlo
    • Návštěvní doba (On)
    • Lidové Pašije (Zpovědník a Šimon Cyrenský)
    • Obsluhoval jsem anglického krále
    • 1987 – Vy jste Jan (J. Lefl z Lažan a na Krakovci) – vystupoval v alternaci s Petrem Kostkou
    • 1988 – Slečna Julie (Jean, sluha)
    • 1989 – Herkules a Augiášův chlív (Kambýsés)
    • 1989 – Ptákoviny podle Aristofana (Prométheus-Prokurátor-Nemakač)
    • 1990 – Zahrada (Vědec) – vystupoval v alternaci s Václavem Knopem
    • 1990 – Ze života hmyzu (2. inženýr-náčelník gener. štábu)
    • 1990 – Strýček Váňa (Astrov)
    • 1990 – Pekař Jan Marhoul (Nikodém)
    • 1991 – Král Lear (vévoda z Albany)
    • 1991 – Návštěvní doba (Na odstavné koleji. Vražednice. Pšenice na dálnici. Člověk už ničemu nerozumí.) (On)
    • 1991 – Bílý muž a Rudá tvář židovský western (Lovec)
    • 1992 – Tajné peníze, tajná láska (Pemperer)
    • 1992 – Mirandolína (Baron di Ripafratty)
    • 1993 – Willy Loman v Millerově Smrti obchodního cestujícího
    • 1993 – Oblak a valčík (Bílek/Jastrzebowski)
    • 1993–1996 – Zpověď dítěte svého věku (Lékař) – vystupoval v alternaci s Josefem Vinklářem
    • 1994 – Dvojí nestálost (Kníže)
    • 1994–1999 – Ženitba (Žvanikin, bývalý poručík...)
    • 1994 – Měsíc pro smolaře (Phil Hogan)
    • 1996–1997 – Podivní ptáci (Aleš Hrdina)
    • 1996–1998 – Doktor Fischer ze Ženevy aneb Večírek s třaskavinou (Alfréd Jones)
    • 1997 – Paličova dcera (Kolínský)
    • 1998–1999 – Bloudění (Gerhard Kvestenberg)
    • 1998–2000 – Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista (též Opovědník)
    • 1998–2000 – John Gabriel Borkman v Ibsenově Johnu Gabrielu Borkmanovi
    • 1999–2004 – Mnoho povyku pro nic (Leonato)
    • 2000–2001 – Na cestě duchů (Jack)
    • 2000 – Smrt Hippodamie (Pelops)
    • 2000 – Jack v McPhersonově komedii Na cestě duchů
    • 2001–2007 – Lucerna (mlynář)
    • 2001–2007 – Lucerna (Klásek) – vystupoval v alternaci s Bronislavem Poloczekem
    • 2008 – Lucerna (Klásek) – vystupoval v alternaci s Bronislavem Poloczekem
    • 2002Markéta Lazarová (Hejtman Pivo)
    • 2002–2014 – Cyrano z Bergeracu (kapitán Carbon de Castel-Jaloux) – vystupuje v alternaci s Františkem Němcem a původně také s Petrem Pelzerem[29]
    • 2003–2004 – Jako naprostý šílenci (Lance-Pesci)
    • 2003–2005 – Slyšet hlasy (Ives, padesátník)
    • 2004–2006 – Coriolanus (Cominius)
    • Od 2004 – Naši furianti (Petr Dubský, otec Filipa Dubského, výměnkář) – vystupuje v alternaci s Václavem Postráneckým
    • 2004 – Protentokrát zbohatnem
    • 2004 – Naši furianti (Matěj Šumbal, sedlák a obecní výbor) – roli později převzal Igor Bareš[30]
    • 2006 – Zvony
    • 2007–2008 – Otec (Kopecký)
    • 2007–2008 – Doma (otec)
    • 2007–2011 – Rock´n´roll (Max)
    • Od 2009 – Radúz a Mahulena (Stojmír) – vystupuje v alternaci s Petrem Pelzerem[31]
    • 2009 – Jan za chrta dán (Sosnomil / Pán na Chlumci a ve Viklekách)
    • Od 2011 – Ohrožené druhy – vystupuje ze záznamu
    • 2011–2012 – Konec masopustu (Cihlář)
    • 2011–2013 – Král Lear (hrabě z Glostru)[32] – divadelní událost sezony
    • 2012–2014 – Troilus a Kressida (Priamus)
  • Národní divadlo (Stavovské divadlo)
    • Idiot (Generál Jepaničin)
    • 2005 – Úklady a láska (Miller)
    • 2005 – Pygmalión (Pan Alfréd Doolittle)
    • 2008–2011 – Don Juan (žebrák)
    • 2010–2011 – Dogville (Chuck)
    • 2010–2013 – Čaj u pana senátora (Sekera)
    • Od 2013 – Zahradní slavnost (Oldřich Pludek) – vystupuje v alternaci s Jiřím Štréblem
    • Od 2013 – Jedenácté přikázání
    • Od 2014 – Othello, benátský mouřenín
  • Divadlo Na zábradlí
  • Dejvické divadlo
    • 2009–2010 – Hlasy (Ermann)
    • 2000–2003 – Lup (McLeavy)
  • Letní shakespearovské slavnosti na Pražském hradě
  • Divadlo v Řeznické
    • Od 2008 – Ředitelská lóže
  • Divadlo Na Jezerce
  • Studio Hrdinů
    • Od 2007 – Humanisti
  • Studio Saint Germain
    • 2010 – Leviathan Kostrič
  • Divadlo Komedie
  • A Studio Rubín
    • Od 2010 – House of Love, díl 2. - Návrat hezkých hochů – vystupuje ze záznamu
  • Lyra Pragensis Praha
    • 1991 – Legenda o svatém Václavu
    • 1993 – Je to růže
    • 1998 – Michel Angelo
    • 2000 – Zlatý scarabeus
  • Agentura Harlekýn
    • 1991 – Lituji, že nejsem někým jiným
  • Východočeské divadlo Pardubice
  • Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni
  • Činoherní studio Ústí nad Labem

Divadelní pedagog

Ocenění

  • 1999 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Lepší už to nebude
  • 2004 – Cena Divadelních novin za herecký výkon v roli On v Jandlově hře Z cizoty
  • 2007 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Tajemství Santa Vittorie
  • 2014 – Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
  • 2021 – Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra[34]

Odkazy

Reference

  1. Zmíněno v dokumentu ČT Neobyčejné životy: Alois Švehlík
  2. BURIAN, Jan. Zemřel pan Alois Švehlík. Národní divadlo [online]. 2025-04-02 [cit. 2025-04-02]. Dostupné online. 
  3. Alos Švehlík na webu damu.cz. www.damu.cz [online]. [cit. 2009-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-08. 
  4. Muž, který se zlomil. Byl jemný a raněný, říká o Aloisi Švehlíkovi kolegyně herečka. Svět Tomáše Koloce | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2025-04-04]. Dostupné online. 
  5. Alois Švehlík. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. Národní divadlo, 2021 [cit. 2025-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-06-17. 
  6. Profil osoby: Alois Švehlík. Národní divadlo [online]. Národní divadlo, 2025-04-02 [cit. 2025-04-02]. Dostupné online. 
  7. DVOŘÁK, Tomáš. Kdo nejlépe daboval? Oldřich Vlach s Eliškou Balzerovou. Deník.cz. 2014-09-22. Dostupné online [cit. 2023-04-01]. 
  8. Herec Alois Švehlík dostal podmínku za nehodu v opilosti. iDNES.cz [online]. 2012-02-08 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. old.xantypa.cz [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. Inicia sesión o regístrate para verlo. es-la.facebook.com [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. SPÁČILOVÁ, Mirka. Jiřího Bartošku v seriálu Já, Mattoni, nahradí Alois Švehlík. iDNES.cz [online]. 2015-02-12 [cit. 2015-02-12]. Dostupné online. 
  12. Milostný život Budimíra Trajkoviče / Ljubavni život Budimira - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  13. Bílá vrána / Bělyj voron - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  14. S muži to není lehké / Nije lako s muškarcima - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  15. Kainovo znamení / Czarny wąwóz - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  16. Dárek černého čaroděje / Dar od zlého kouzelníka / Podarok.. - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  17. a b Perry Mason / Perry Mason - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  18. Smrt pod ochranou církve / Death In Holy Orders - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  19. Miliónové Vánoce / Christmas in Wonderland - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  20. Herkules: Zrození legendy na Dabingforum.cz. www.dabingforum.cz [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-13. 
  21. Zloba – královna černé magie na Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-13. 
  22. Tvůrčí skupina Drama a literatura. A pak že nejsou hastrmani. Humorná pohádka Jana Drdy o vodnickém čarování a vodnících všeho druhu [online]. Český rozhlas, 2021-06-06 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. 
  23. VENCLOVÁ, Renata. Eugene O´Neill: Tak trochu básník [online]. Český rozhlas, 2016-03-12 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  24. VELÍŠEK, Martin. Dmitrij Sergejevič Merežkovskij: Leonardo da Vinci. Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-07-14 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  25. Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby. George Tabori: Jak být šťastný a neuštvat se [online]. Český rozhlas, 2016-03-08 [cit. 2017-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. 
  26. Dramatické pořady na ČRo – 11. týden. scena.cz [online]. [cit. 2014-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  27. Dramatické pořady na ČRo – Vltava 20. týden. scena.cz [online]. [cit. 2014-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  28. PEKÁREK, Hynek. William Shakespeare: Julius Caesar [online]. Český rozhlas [cit. 2016-06-25]. Dostupné online. 
  29. Cyrano z Bergeracu - Národní divadlo | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  30. Naši furianti - Národní divadlo | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  31. Radúz a Mahulena - Národní divadlo | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  32. Král Lear na stránkách Národního divadla. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2014-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-18. 
  33. Do Komedie vtrhli Kanibalové. iDNES.cz [online]. 2003-04-07 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  34. Ceny Thálie převzali Janžurová, Švehlík, Kačer či Molavcová. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 66, 266, 305, 327, 540.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 397–399. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 449–451. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 668. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 716. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 332. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Alois Švehlík 2019.jpg
Autor: Jan Hromádko, Licence: CC BY-SA 4.0
Alois Švehlík, český herec
ŠVEHLÍK autograph.jpg
Signature of Alois Švehlík, Czech actor (1984)