Alois Baeran

Alois Baeran
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – 1918
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1923
Stranická příslušnost
ČlenstvíDNP
Narození16. května 1872
Brno, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. října 1936 (ve věku 64 let) nebo 16. října 1936 (ve věku 64 let)
Berlín
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Baeran (16. května 1872 Brno[1] – 16. října 1936 Berlín[2]) byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu.

Biografie

Studoval práva ve Vídni. Získal titul doktora práv. Působil v brněnské obecní samosprávě. Vedl obecní školský referát. V roce 1912 založil nacionalistický list Brünner Montagsblatt, v jehož vedení působil i po roce 1918. Vedl svaz německých středních škol v Brně. Založil německou národní radu pro Brno a další moravská města.[2]

Zasedal i v Moravském zemském sněmu.[3] Byl zvolen v zemských volbách roku 1906 za všeobecnou německou kurii, obvod Brno, Pohořelice, Hodonín, Blansko atd. Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1913, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Brno a okolí, Boskovice, Kroměříž, Vyškov atd.[4]

Za první světové války dobrovolně narukoval do armády a bojoval na italské frontě.[5]

Politicky se angažoval i po vzniku republiky. V parlamentních volbách v roce 1920 získal mandát v Národním shromáždění.[6] Mandát ale pozbyl roku 1923 rozhodnutím volebního soudu (pro zločin vyzvědačství)[7] a jeho křeslo zaujal Alois Stenzl.[8] V rámci Německé nacionální strany patřil k radikálnímu křídlu. Byl výrazně kriticky orientován vůči československému státu. Byl známý jako aktér výtržností přímo při zasedání poslanecké sněmovny. Po jednom takovém incidentu uprchl dočasně do Bavorska.[9] Na předsedu sněmovny hodil smrdutou pumu.[10] Po návratu do ČSR v červnu 1923 byl za vyzvědačství odsouzen na čtyři roky do vězení.[9] Byl po dvou třetinách trestu ze zdravotních důvodů předčasně propuštěn. Zavázal se, že po dva roky bude pod policejním dozorem bydlet v Brně. Později mu bylo ze zdravotních důvodů povoleno přesídlení do Karlových Varů. Odtud ovšem v květnu 1925 uprchl do Německa.[10] Důvodem emigrace byla hrozba nového trestního stíhání kvůli sérii článků, které publikoval o svém procesu.[5] V Německu se angažoval v protičesky naladěných kruzích.[9] Byl aktivní v organizaci Sudetendeutscher Heimatbund.[2]

Podle údajů k roku 1920 byl profesí magistrátním radou v Brně.[11]

Zemřel v noci na 16. října 1936 v Berlíně. Ke konci života trpěl vážnou chorobou, kvůli které téměř zcela oslepl.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-23]. S. 399. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Dr. jur. Alois Johann Baeran [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2013-12-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  5. ↑ a b dr. Alois Baeran gestorben. Reichenberger Zeitung. Říjen 1936, roč. 77, čís. 243, s. 3. Dostupné online. 
  6. ↑ Alois Baeran [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Zpráva výboru imunitního o žádosti zemského soudu pro věci trestní v Brně za vydání posl. dr Baerana k trestnímu stíhání pro zločin vyzvědačství. In: Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna. [s.l.]: PSP ČR Dostupné online.
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 874. 
  10. ↑ a b c Baeran zemřel. Národní listy. Říjen 1936, roč. 76, čís. 284, s. 3. Dostupné online. 
  11. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 70–71. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.