Alois Bubák

Alois Bubák
Alois Bubák (kreslil Friedrich Kriehuber 1870)
Narození	20. srpna 1824 Kosmonosy Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	6. března 1870 (ve věku 45 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, krajinář, kreslíř, ilustrátor a učitel
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Bubák (20. srpna 1824 Kosmonosy^[1] – 6. března 1870 Praha^[2][3]) byl český malíř – krajinář a ilustrátor.

Pocházel z rodiny řezbáře. Po absolvování gymnázia v Mladé Boleslavi nastoupil podle přání rodičů na bohosloveckou fakultu v Praze. Nadání i láska k umění ho ale brzy přivedly na malířskou akademii. Jeho učiteli se stali ředitel akademie Christian Ruben a krajinář Max Haushofer. Oba oceňovali jeho rychlé pokroky i snahu o osobité umělecké vyjádření. Ještě jako student podnikl cesty do Krkonoš, Alp a později do jihozápadních Čech. Obrazy pak úspěšně představil na několika výstavách.

Vedle tvorby olejomaleb a akvarelů také vyučoval od roku 1858 kreslení na pražské obchodní akademii a od roku 1863 na Vyšší dívčí škole. Dne 25. listopadu 1856 se v Praze oženil s Terezií Terebovou (* 1831);^[4] manželé měli dcery Marii (* 1856) a Annu (* 1858), která však roku 1862 zemřela.^[3]

Byl velmi aktivní a pracovitý, mimo jiné i z existenčních důvodů – aby se uživil a mohl podporovat i příbuzné, musel intenzivně malovat i učit. Velká námaha a nedostatek odpočinku přispěly k tomu, že v létě 1868 onemocněl na tuberkulózu a za necelé dva roky zemřel.^[5] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Zanechal po sobě nezaopatřenou vdovu a třináctiletou dceru. Na jejich podporu vyhlásil majitel Světozoru František Skrejšovský 21. března 1870 sbírku;^[6] přispěli např. malíř František Chalupa (60 krejcarů), pivovarník Ferdinand Vališ (2 zlaté) a řada dalších lidí. Za prvních deset týdnů se vybralo 491 zlatých.^[7]

Alois Bubák se zaměřil na krajinomalbu. Známé byly například obrazy z jeho studentských cest Krajina nad Labem, Krajina pod Studničovem, Jezero Gosauské a dvě malby z okolí Bad Ischlu. Obraz Holnavského rybníka si do svých sbírek pořídil Ferdinand I. Dobrotivý. Kritika rovněž vysoce cenila jeho Jezero Plökensteinské v Šumavě,^[8] a to pro realističnost a detail v popředí a širokou perspektivu v pozadí; tímto dílem podle nich překonal svého učitele Haushofera, který na stejné výstavě předvedl mnohem skromnější obraz Partie Sonenta. Proslavily ho i obrazy Počasí deštivé v Alpách, Okolí Bezdězu, Trosky s okolím aj.

Mnoha ilustracemi (letohrádek Hvězda, zámek Strakonice aj.) přispěl i do časopisů Květy a Světozor.^[9]

Jeho díla jsou zastoupena v pražské Národní galerii, Alšově jihočeské galerii a v Muzeu Mladoboleslavska.

• 
  Alois Bubák – horský potok při úplňku
• 
  Alois Bubák – lesní cesta
• 
  Alois Bubák – Krajina s horským potokem
• 
  Alois Bubák – krajina před bouří
• 
  Alois Bubák – Ralsko a Děvín (1869)
• 
  Alois Bubák – zámek

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

• Tomeš Jan, Alois Bubák, SNDKLHU Praha 1956
• Kotalík Jiří, Blažíčková-Horová Naděžda, Alois Bubák a česká krajinomalba 2. poloviny 19. století, Hlinsko 1987
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 263–264. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Bubák na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Bubák
• Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Bubák Alois 1824
• Alois Bubák v informačním systému abART