Alois Czedik von Bründelsberg

Alois Czedik von Bründelsberg
Alois Czedik von Bründelsberg (1884)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1869 – 1873
Ve funkci: 1879 – 1883
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – ???
Člen Panské sněmovny
Ve funkci: 1883 – 1918
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) Mittelpartei
Narození	14. listopadu 1830 Záhřeb Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. července 1924 (ve věku 93 let) nebo 20. července 1924 (ve věku 93 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Alma mater	Vídeňská univerzita
Commons	Alois Czedik von Bründelsberg und Eysenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Czedik svobodný pán von Bründelsberg und Eysenberg (14. listopadu 1830 Záhřeb – 20. července 1924 Vídeň^[1][2]) byl rakouský politik z Dolních Rakous, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Studoval ve Vídni, kde byl během revolučního roku 1848 hejtmanem legie studentů filozofie. V květnu 1848 ale z této funkce odešel. V roce 1849 byl důstojníkem a podílel se na útoku na Novi Sad a následném ústupu za řeku Drávu. Následně pracoval ve vojenském zeměměřičském ústavu. Roku 1852 složil zkoušky na práci v generálním štábu a učitelské zkoušky. Působil pak jako učitel dějepisu a zeměpisu na reálce ve Slezsku, pak na středních školách ve Vídni.^[1][2]

Roku 1861 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm a po dlouhou dobu byl i členem zemského výboru. Zasloužil se o rozvoj silniční sítě a regulaci vodních toků. Byl též referentem pro zřízení psychiatrické léčebny.^[1] Zemský sněm ho roku 1869 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy) za kurii měst a průmyslových míst v Dolních Rakousích. 11. prosince 1869 složil slib. Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady vyslán roku 1870 a 1871. Do vídeňského parlamentu se vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1879 za městskou kurii, obvod Korneuburg, Stockerau, Zistersdorf atd.^[3]

Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).^[4] V únoru 1883 rezignoval na poslanecký mandát, protože byl jmenován za člena Panské sněmovny (horní komora Říšské rady).^[5] Zde politicky patřil k takzvané Mittelpartei (Straně středu).^[1] Byl jejím předákem v Panské sněmovně.^[2]

V roce 1870 zastával po krátkou dobu post sekčního šéfa na ministerstvu kultu (školství), kde se zasadil o reformu středních a vysokých škol. V roce 1871 se stal ředitelem vídeňské obchodní akademie. V roce 1873 byl jmenován generálním ředitelem Rakouské západní dráhy. V roce 1882 nebo 1884 pak usedl do funkce generálního ředitele Rakouských státních drah. Zavedl pásmové přepravní tarify a podporoval zestátňování soukromých železničních společností. Vydal rovněž statut státních drah, který Národní listy v Czedikově nekrologu označily za centralisticko-germanizující. Roku 1887 získal titul tajného rady. Zabýval se národohospodářskými tématy. V roce 1893 se angažoval v debatě o platech státních úředníků. V době odporu rakouských Němců proti Badeniho jazykovým nařízením sestavil v Panské sněmovně návrh na téma jazykové a školské politiky. Roku 1899 se stal předsedou společné komise obou komor Říšské rady pro kontrolu státního dluhu.^[1][2]

Ještě v roce 1917 ve věku 87 let přednesl v Panské sněmovně hodinový projev.^[2]

Zemřel v červenci 1924 ve vysokém věku téměř 94 let. Do poslední doby se těšil dobrému zdraví a pravidelně dojížděl z venkova do Vídně. Národní listy ho v nekrologu popisovaly jako vždy skromného, milého a snášenlivého na všechny strany.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Czedik von Bründelsberg na Wikimedia Commons