Alois Grebeníček

Alois Grebeníček
Narození5. ledna 1922
Jalubí
Úmrtí27. července 2003 (ve věku 81 let) nebo 19. července 2003 (ve věku 81 let)
Praha
Povolánípolitik
OceněníČeskoslovenský válečný kříž 1939
Politická stranaKomunistická strana Československa
ChoťBožena Skrášková
DětiMiroslav Grebeníček, Milan Grebeníček
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Grebeníček (5. ledna 1922 Jalubí – 27. července 2003 Praha) byl československý vyšetřovatel Státní bezpečnosti a dlouholetý předseda Jednotného zemědělského družstva ve Starém Městě u Uherského Hradiště, otec bývalého předsedy Komunistické strany Čech a Moravy Miroslava Grebeníčka. Od roku 1997 byl trestně stíhán a policejním orgánem obviněn a Státním zastupitelstvím obžalován kvůli mučení vězňů, kterého se měl dopustit na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století. Kvůli průtahům a špatnému zdravotnímu stavu obžalovaného ale soud nerozhodl o vině a trestu.[1]

Život

Narodil se v Jalubí (okres Uherské Hradiště), kde absolvoval osm let školní docházky. Vyučil se řezníkem a tuto profesi také před válkou a po jejím počátku vykonával. V roce 1942 byl zatčen gestapem pro ilegální činnost, poté byl nacisty vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald. Po válce mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 za osvobození Československé republiky.[2]

V letech 1945 až 1951 pracoval Alois Grebeníček jako vyšetřovatel Státní bezpečnosti na Krajském velitelství StB v Uherském Hradišti. Postupně se vypracoval z řadového vyšetřujícího příslušníka až do hodnosti podporučíka, na pozici zástupce velitele vyšetřovacího oddělení. Jako vyšetřovatel, podle svědectví některých politických vězňů, během výslechů krutě týral a mučil vyšetřované.[3][4] Pro neshody s nadřízenými Alois Grebeníček 31. ledna 1952 z řad Státní bezpečnosti sám na vlastní žádost odešel. V roce 1954 podal žádost o znovupřijetí do řad StB, ta však byla zamítnuta.[5][6][4]

Po odchodu z řad StB pracoval Grebeníček krátce jako dělník ve slévárně, potom v letech 1952 – 1954 jako kontrolor krajské pobočky ministerstva státní kontroly, mezi léty 1954 a 1956 jako tajemník místního národního výboru. Od roku 1956 pracoval Alois Grebeníček v zemědělství, stal se předsedou Jednotného zemědělského družstva ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V roce 1979 odešel do důchodu.[7]

Po roce 1989 šetřil činnost Aloise Grebeníčka coby vyšetřovatele uherskohradišťské StB Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. ÚDV nakonec v roce 1996 navrhl podat na Aloise Grebeníčka obžalobu pro trestný čin ublížení na zdraví. Návrh byl podán také na další dva bývalé příslušníky StB v Uherském Hradišti, a to na Vladimíra Zavadilíka a Ludvíka Hlavačku.

Státní zastupitelství v Uherském Hradišti podalo na všechny tři zmíněné osoby obžalobu v únoru 1997. Soudní líčení s Aloisem Grebeníčkem se mělo konat v dubnu 2002. Bylo však několikrát odročeno, jednou pro nemoc obhájce obžalovaného, jinak pro špatný zdravotní stav Aloise Grebeníčka. Předseda Konfederace politických vězňů České republiky Stanislav Drobný kritizoval postup soudu, a vyslovil domněnku, že soudkyně Radomíra Veselá, bývalá členka Komunistické strany Československa, protahuje řízení záměrně, aby Grebeníčkovi pomohla.[8] Soudní stíhání bylo nakonec zastaveno v červenci 2003 z důvodu úmrtí obžalovaného, soud tak nikdy nevynesl pravomocný rozsudek o vině nebo nevině obžalovaného Grebeníčka.[9]

Umělecké zpracování

Stal se podnětem pro jednu z postav seriálu Na lavici obžalovaných justice.[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Miloš Slabák: [Třetí odboj], 1995, ISBN 80-85867-54-0
  2. ↑ GREBENÍČEK, Miroslav. Hradba vzdoru. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7360-925-2. Kapitola Kobra inkviziční versus Grebeníček starší, s. 75.. 
  3. ↑ Sviňáci, teď vám předvedeme, co nás Němci naučili, řval Grebeníček. Echo24 [online]. Echo media, a.s., 19.3.2016. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Grebeníček popsal mučení. E15.cz [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny v akci. Vizovice: Nakladatelství Lípa, 2003. ISBN 80-86093-68-9. S. 442–443. 
  6. ↑ Zemřel Jan Janků. Alois Grebeníček mu při mučení vyrazil zuby. Blesk.cz [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ GREBENÍČEK, Miroslav. Hradba vzdoru. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7360-925-2. Kapitola Kobra inkviziční versus Grebeníček starší, s. 72 a n.. 
  8. ↑ ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Soud s Aloisem Grebeníčkem opět odložen. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2002-04-12 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Přehled případů vyšetřovaných Policií České republiky Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ve kterých bylo nebo je vedeno trestní stíhání a k jejichž zveřejnění daly policejní orgány souhlas [online]. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování, 2008 [cit. 2014-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 

Externí odkazy