Alois Jaroš (odbojář)

Alois Jaroš
Narození	11. března 1923 Praha Československo Československo
Úmrtí	17. května 1952 (ve věku 29 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Národnost	česká
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Jaroš (11. března 1923 Praha – 17. května 1952 Věznice Pankrác) byl český dělník a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1952.

Narodil se v roce 1923 v Praze do rodiny sedláka.^[1][2] Během druhé světové války byl totálně nasazen, nicméně později z Nacistického Německa uprchnul a až do konce války se skrýval na území Protektorátu.^[3] Později pracoval jako řidič v pekárnách, účetní na statku ve Smiřicích a dělník v dolech u Kladna a u Vlašimi.^[4]

V roce 1948 se stal majitelem zámku Zvěstov, který do té doby vlastnil jeho otec.^[5][6] Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl zámek znárodněn. Jaroš se nedlouho poté zapojil do protikomunistického odboje. V červnu 1951 byl poté Státní bezpečností téhož měsíce zatčen poté, co zběhu Františku Slepičkovi pomohl s dopravením na místo, na kterém posléze Slepička zastřelil komunistického funkcionáře Václava Burdu.^[7] S činem Slepičky však Jaroš neměl nic společného, jeho plánem bylo zřejmě funkcionáře zastrašit od další kolektivizace. V politickém procesu zvaném „František Slepička a spol.“ konaném v únoru 1952 byl poté nejméně za trestný čin velezrady odsouzen k trestu smrti.^[8] Popraven byl v květnu 1952. Pohřben byl do společného hrobu na Ďáblickém hřbitově.^[3] Dopis, který Jaroš napsal asi hodinu před popravou, byl rodině vydán až po sametové revoluci v roce 2006.^[9][10] V procesu bylo k trestům odnětí svobody odsouzeno dalších 35 osob včetně Jarošovy sestry a matky, přičemž celá akce byla využita k potlačení odporu rolníků v oblasti bránících se kolektivizaci.^[11][12] Rolník Josef Hons pak byl po svém zatčení vyšetřovateli umučen k smrti.^[13]

V září 1951, když byl Jaroš již ve vazbě, se mu a jeho ženě Sylvě narodil syn Alois.^[14] Po sametové revoluci byl v roce 1995 rehabilitován. Ve Zvěstově byla k uctění jeho památky v květnu 2001 instalována pamětní deska.^[11] V některých textech je zaměňován za poslance ČSNS Aloise Jaroše, který byl komunistickým režimem rovněž perzekvován a zemřel při pobytu ve vazbě.^[5]