Alois Jilemnický

Alois Jilemnický
Narození28. května 1910
Hořice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. listopadu 1986 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, spisovatel, novinář, učitel, historik, archivář a středoškolský učitel
DětiIvan Jilemnický syn
Ellen Jilemnická dcera
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Jilemnický (28. května 1910, Hořice29. listopadu 1986, Praha) byl český regionální historik, středoškolský profesor, novinář a spisovatel.

Život

Studoval nejprve v Hořicích a poté na pražské Vysoké škole obchodní. Vyučoval na obchodních akademiích, ale také dějiny výtvarné kultury na hořické sochařské škole, a napsal řadu publikací o Hořicku. Přátelil se s grafikem Karlem Vikem. Obě jeho dětiIvan Jilemnický a Ellen Jilemnická – se věnovali sochařství.

Dílo

  • Historie ovocnictví na Hořicku, 1960
  • Kraj slavný kamenem – Hořicko v Podkrkonoší, Krajské nakladatelství, Havlíčkův Brod 1961
  • Usmívat se… teď (připraveno k tisku v roce 1969, nevyšlo)
  • Podhorští tkalci – listy z hořické kroniky, Bavlnářské závody Mileta, Hořice 1970
  • Sto bašnických kampaní – kulturně historický a ekonomický obraz (ke stému výročí založení cukrovaru v Bašnicích), Nový Bydžov 1971
  • Tradice z kamene, Českomoravský průmysl kamene, Hradec Králové 1973
  • Dějiny výtvarné kultury, 1975
  • Domov v kopcích – kronika Úhlejova pod Zvičinou s osadami Brodkem a Hrůzovkami (Růžovkami) a samotami Horní mlýn a Zavadilka, část 1, Místní národní výbor Úhlejov, Úhlejov 1977
  • Karel Vik – poselství krajinářovo, Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem 1977
  • Zálesák a lovec mamutů – Eduard Štorch (10. dubna 1878 Ostroměř – 25. června 1956 Praha), Osvětová beseda, Ostroměř 1978
  • Raisovi ilustrátoři, Osvětová beseda při Městském národním výboru v Lázních Bělohrad, 1979
  • Kámen jako chleba, Osvětová beseda Podhorní Újezd, 1980
  • Domov v kopcích – kronika Úhlejova pod Zvičinou s osadami Brodkem a Hrůzovkami (Růžovkami) a samotami Horní mlýn a Zavadilka, část 2 (od r. 1848 po r. 1945), Místní národní výbor Úhlejov, Úhlejov 1980
  • Na hradecké silnici – kulturně historický obraz Milovic v Podkrkonoší, Osvětová beseda, Milovice 1981
  • Kámen jako událost – kulturně historický a společenský obraz první české školy sochařů a kameníků za sto let její existence 1884-1984, Panorama, Praha 1984
  • Sto školních let střední průmyslové školy kamenické v Hořicích v Podkrkonoší 1884-1984, Střední průmyslová škola kamenická a sochařská, Hořice 1984
  • Jak se Honza učil krást, Jilm, Praha-Hořice 1990
  • O krajině, lidech a věcech – kulturně historický místopis-průvodce pamětihodnostmi města Hořic v Podkrkonoší, Městský úřad Hořice, Hořice 1999

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“