Alois Kříž (novinář)

Alois Kříž
Narození26. února 1911
Hamburk–Altona–Ottensen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí26. března 1947 (ve věku 36 let)
Pankrácká věznice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíoběšení
Povolánínovinář a rozhlasový redaktor
Alma materUniverzita Karlova
Tématarozhlasový pořad a žurnalistika
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Kříž (26. února 1911, Hamburk–Altona–Ottensen26. března 1947, Pankrácká věznice) byl český novinář a rozhlasový pracovník, za války kolaborující s nacistickým režimem.

Život

Narodil se českým rodičům, kteří před první světovou válkou žili převážně v Německu. Aloisův otec musel narukovat do rakousko-uherské armády a matka se dvěma dětmi se přestěhovala do Ledvic, kde Alois navštěvoval obecnou školu. Osmiletou reálku studoval v Duchcově a poslední ročník absolvoval v Praze-Bubenči. V roce 1929 zahájil studia na právnické fakultě Karlovy univerzity, složil dvě státní zkoušky, studia však nedokončil.

Pocházel z velmi chudých majetkových poměrů, otec byl válečný invalida, Alois si v době studií přivydělával kondicemi, v době prázdnin manuálně pracoval na stavbě železnice, česal chmel, pracoval v dolech.

V roce 1931 se stal státním úředníkem a jako elév nastoupil do účtárny. Potřeba zabezpečit rodinu (v roce 1935 se oženil) jej přivedla do sportovní redakce Poledního listu z koncernu Jiřího Stříbrného.

V období Protektorátu Čechy a Morava působil jako politický a programový referent a komentátor v protektorátním rozhlase, byl též členem hnutí Vlajka. Roku 1944 se stal šéfredaktorem rozhlasu. Během květnového povstání v roce 1945 se zúčastnil bojů o rozhlas na německé straně. Po skončení války byl obviněn z kolaborace, v roce 1947 byl postaven před Národní soud, jímž byl, společně s aktivistickými novináři Rudolfem Novákem a Antonínem Kožíškem 26. března 1947 odsouzen k smrti provazem.[1] Popraven byl téhož dne. Jeho poslední slova pod šibenicí pankrácké věznice zněla: „Ať žije národ, ať zhyne bolševismus!“[2]

Dílo

  • Krev za novou Evropu [nákladem vlastním] : Orbis [distributor], 1940
  • Co víte o Židech? / Podle stejnojmenného cyklu politických přednášek Českého rozhlasu Praha, Orbis, 1941
  • Co víte o Židech?: Český rozhlas k židovské otázce: soubor přednášek stejnojmenného cyklu v rámci duchovního boje proti židovskému vlivu na českého člověka. V Brně: Guidemedia, 2015. 112 stran. Retro; 8. ISBN 978-80-88021-04-9.

Odkazy

Reference

  1. (Dostupné online v NK ČR). Rudé právo. 27. 3. 1947, s. 1. 
  2. RAJLICH, Jiří. Generál Fajtl : slovem historika, rodiny a objektivem fotografů. Cheb: Svět křídel, 2012. ISBN 978-80-87567-12-8. S. 15. 

Literatura

  • KOPECKÝ, Lukáš. Případ rozhlasového novináře Aloise Kříže před Národním soudem. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Pavel Večeřa. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Germany (1867–1919).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Germany (1867–1918).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“