Alois Koudelka
Alois Koudelka | |
---|---|
Rodné jméno | Aloisius Kudelka |
Narození | 18. listopadu 1861 Kyjov Rakouské císařství |
Úmrtí | 9. prosince 1942 (ve věku 81 let) Brno Protektorát Čechy a Morava |
Pseudonym | O. S. Vetti |
Povolání | kněz, překladatel |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alois Koudelka (18. listopadu 1861 Kyjov[1] – 9. prosince 1942 Brno[2]) byl moravský farář a překladatel.
Život
Narodil se v Kyjově, v rodině horníka Franze Kudelky a jeho manželky Mariany rozené Ježkové.[1] Měl tři sestry: Annu (1864), Amalii (1867) a Florentinu (1870).
Roku 1879 vystudoval brněnské gymnázium. Poté vstoupil do biskupského alumnátu v Brně, kde se až do roku 1893 věnoval studiu teologie. V roce 1884 byl vysvěcen na kněze a posléze působil jako farář postupně v Rovečné, Bučovicích, Kobylí, Nikolčicích. Jeho posledním aktivním působištěm byla Prace u Slavkova, kde působil třicet let. Na odpočinek odešel do brněnského Augustinea, kde zemřel.[3]
Koudelka překládal do češtiny z téměř třiceti jazyků. Používal pseudonymy A. K. Nikolčický, Bohuš Pracký, Al. Pakulas, Fokr Chdzudz a O. S. Vetti (podle bučovického literárního spolku Osvěta). Recenze podepisoval šifrou -osv-. Často publikoval v katolických Lidových listech a v brněnské Hlídce, měsíčníku vědeckém se zvláštním zřetelem k apologetice a filosofii, jejž vydával Pavel Julius Vychodil.
Dílo
Překlady
- Z jiných krajů: vybrané povídky pro mládež – vybral a přeložil; illustroval A. Brabenec. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 1907
- Na táčkách u cizích spisovatelů: povídky. Díl 1. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 191.
- Na táčkách u cizích spisovatelů: povídky. Díl 2–3. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 1916
- Na táčkách u cizích spisovatelů: povídky. Díl 4–5. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 1917–1918
Překlady z angličtiny
- Ben-Hur: povídka z doby Krista Pána – Lewis Wallace. Brno: J. Dvořák, 1889
- Dítko Marianské – Christian Reid. Praha: Václav Kotrba, 1892
- DICKENS, Charles. Román dvou měst. Praha: Grosmann a Svoboda, 1903
- Sirův syn, neboli, Historie Lazarova – J. E. Copus. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 1909
- Socialisté: román – Charles Reade. Velké Meziříčí: Šašek, 1909
Překlad z arménštiny
- Sázka – Maria Sevadžianová; napsal i úvod; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 30. Praha: J. R. Vilímek, 1911
Překlady z estonštiny
- KALLAS (chybně LALLAS), Aino. Vojínova matka (Sojamehe ema). In: Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky II. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 93–98
- KALLAS, Aino. Smrt starého Orga. Vlast 44, 1927–1928, 1, s. 32–39
- KALLAS, Aino. Čínský osílek. Lidové listy 1925, 102, příl. Lidová beseda 34, s. 144
- KALLAS, Aino. Podloudník (z Mere tagant II). Lidové listy 1927, 216, příl. Lidová beseda, s. 1; 222, příl. Lidová beseda, s. 2–3
- KALLAS, Aino. Vojákova matka. Lidové listy 1925, 221, příl. Lidová beseda 44, s. 183–184
- LIIV, Jakob (LÜW, Jakub). Krvavý groš (Werehind, antologiast Wihud III, Reval 1908). In: Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky II. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 137–156
- LIIW, Juhan. Punnahoo Marri (správně Punasoo Mari) (Igapäevane lugu). In: Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky III. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 65–69
- PARIJOGI, Jüri. Babiččina smrt. Vlast 45, 1928–1929, 9–10, s. 411–417
- TAMMSAARE, A. H. Král a slavík. Lidové listy 1928, 89, příl. Lidová beseda, s. 3
- TAMMSAARE, A. H. Láska. Lidové listy 1925, 238, příl. Lidová beseda 47, s. 101
- TAMMSAARE, A. H. Slavík a květy. Lidové listy 1925, 244, příl. Lidová beseda 48, s. 205
- WILDE, Eduard. Usnutí v kočáře (z Kogutused Teosed). Lidové listy 8, 1929, 17, příl., s. 2–3
Překlady z finštiny
- AHO, Juhani. Býk a mraveniště (Härkä ja muurahaiset). Právo lidu 10, 1901, 160, s. 1–2
- AHO, Juhani. Dvě čudské povídky (Maailman murjoma – Kuinka mkinä heräsin). Jan Otto, Praha 1898
- AHO, Juhani. Kniha o Finsku (Katajainen kansani). J. Otto, Praha 1901
- AHO, Juhani. Kolonista (Uudisasukas). In: Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1910, s. 111–116
- AHO, Juhani. Nes svůj kříž (z Lastuja IV). Vlast 42, 1925–1926, 1, s. 29–31, 2, s. 68–70
- AHO, Juhani. Pomsta pralesa (z Lastuja). In: PALLAS, Gustav. Mistři novelistiky světové. Seveřané. J. Otto, Praha 1921, s. 439–456
- ALKIO, Santeri. Veliký plat. Lidové listy 1925, 67, příl. Lidová beseda 13, s. 47–48
- JÄRNEFELT, Arvid. Dítě světla a štěstí. Besedy lidu 26, 1917–1918, 13, s. 161–164
- JÄRNEFELT, Arvid. Ořech (z Elämän meri). In: PALLAS, Gustav. Mistři novelistiky světové. Seveřané. J. Otto, Praha 1921, s. 459–470
- PÄIVÄRINTA, Pietari. Rancová Anna (Kontti-Anna). Lumír 21, 1893, 19, s. 222–227; 20, s. 235–236
- PAKKALA, Teuvo. Starý domov. Vlast 41, 1924–1925, 4, s. 178–182
- POHJANPÄÄ, Arvi. Kříž. Lidové listy 1923, 142, s. 9–10
- REIJONEN, Juho. Pekkův syn. Hlas národa 1897, 260, příl. Nedělní listy, s. 1–2
- REIJONEN, Juho. Kaaperiovy námluvy (Kaaperin kosinta). Květy 15, 1893, 12, s. 716–721
- REIJONEN, Juho. Povídky z Finska (Muistelma Savosta – Huonona aikana – Ensimmäiset ystäväni – Maisteri vai kirkkoherra?). F. Šimáček, Praha 1895
- REIJONEN, Juho. Slepice (Kanat). Hlas národa 1897, 228, 18.8., příl. s. 3; 229, 19.8., příl. s. 3
- REIJONEN, Juho. Útěcha. Lidové listy 1925, 78, příl. Lidová beseda 16, s. 59–60
- REIJONEN, Juho. Útěcha. Vesna 14, 1895, 40–41
- REIJONEN, Juho. V bídném roce. In: Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1910, s. 99–110
- TARVAS, Toivo. Lásky dar. Hlas národa 23, 1909, 245, příl. Nedělní listy, s. 3, 5. 9
- TARVAS, Toivo. Legendy – Scala santa – Kříž. Hlas národa 23, 1909, 259, příl. Nedělní listy, s. 3–4; 301, příl. Nedělní listy, s. 3–4
- VILKUNA, Kyösti. U Laponců. Lidové listy 1925, 131, příl. Lidová beseda, s. 117–118
Překlady z francouzštiny
- Tajuplný ostrov – Julius Verne; se 109 vyobrazeními P. Ferata. Praha: J. R. Vilímek, 1896/1897
- Povídky – Auguste le Châtelain. Praha: J. Otto, 1905
- Floréal: socialistický román – Roger des Fourniels. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 1908
Překlad z chorvatštiny
- Okovy: povídka – Milena S. Pokupská. Praha: V. Kotrba, 1901
Překlady z islandštiny
- Most – Einar Hjörleifsson; napsal i úvod; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 11. Praha: J. R. Vilímek, 1911
- TRAUSTI, Jón. Světlo v kostelní věži. Lidové listy 1927, 297, příl. Lidová beseda, s. 21
Překlad z italštiny
- Život svatého Aloisia Gonzagy – dle Virgillia Cepariho a jiných nejnovějších spisů. Brno: Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, 1891[4]
- Březen úctě sv. Josefa posvěcený: jedenatřicet rozjímání pro lid – Giovanni Bat. Rossi. Brno: Benediktínská knihtiskárna, 1906
Překlad z katalánštiny
- Za to živobytíčko – José Pous y Pagés. Rokycany: Krameriova knihovna, 1915
Překlady z lotyštiny
- Bílý květ – Jānis Poruks; napsal i úvod; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 15. Praha: J. R. Vilímek, 1911
- Prūsa, Emilija. Polibek. Lidové listy 1929, 88, Lidová beseda, s. 2–3
Překlady z maďarštiny
- Ztracená žena – Károly Vadnai. Praha: mezi 1895–1899
- BODOR, Ferencz. Dvojí Vánoce. Lidové listy 1925, 295, příl. Vánoční beseda 59, s. 258
- EÖTVÖS, Kádoly (Károly). Jak z jednoho prasete byla dvě. Lidové listy 1926, 1, příl. Lidová beseda 1, s. 2–3
- EÖTVÖS, Károly. Boronyova smrt. Lidové listy 1926, 31, příl. Lidová beseda 8, s. 38–39
- GÁRDONYI, Géza. Tetička Maří a strýček Štěpán. Lidové listy 1926, 73, příl. Lidová beseda 15, s. 94–95
- SÁRDONYI (GÁRDONYI), Géza. Divný příběh. Lidové listy 1926, 90, příl. Lidová beseda 18, s. 118–119
- HERCZEG, Ferencz. Číslo osmé. Lidové listy 1926, 90, příl. Lidová beseda 18, s. 11
Překlady z nizozemštiny
- Blyskavý kohoutek: povídka – Jacobus Jan Cremer. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna, 1888
- Fabrikantova dcera: povídka – Johanes Antonius Vesters. Praha: Václav Kotrba, 1899
Překlad z polštiny
- Antikrist – Jan Lada. Brno: Praha: Cyrillo-Methodějské knihkupectví, 1927
Překlad z rumunštiny
- Pop Tanda – Ioan Slavici; 1000 nejkrásnějších novel... č. 99. Praha: J. R. Vilímek, 1916
Překlad ze slovinštiny
- Jurij Kozják, slovinský janičar: historická povídka z 15. století – Josip Jurčič. Brno: Josef Barvič, 1894[5]
Překlad ze srbštiny
- Světlé obrázky – Dragutin J. Ilijć. Praha: F. Šimáček, 1896
- Světlé obrázky. 2 – Dragutin J. Ilijć. Praha: F. Šimáček, 1897
Překlady ze španělštiny
- Kytka, kterou utrhl v zahradách – Caballero Fernán. Brno: 1884
- Alarcón. Marnotratnice: novella. Praha: F. Šimáček (Světozor), 1893. 209 S
- Několik povídek – Luis Coloma. Praha: V. Kotrba, 1895
- Žena – Ramiro Blanco; napsal i úvod; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 12. Praha: J. R. Vilímek, 1911
- Strach – Adrián Valle; napsal i úvod; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 15. Praha: J. R. Vilímek, 1911
Překlad z turečtiny
- Tetička Nakije – Hikmet Ahmed; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 9. Praha: J. R. Vilímek, 1911
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ BOČKOVÁ LOUDOVÁ, Kateřina. Neogrecista Alois Koudelka (1861–1942): Vzpomínka při příležitosti 150. výročí jeho narození [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online.
Literatura
- Veronika Hesounová. Překladatel Alois Koudelka (O. S. Vetti). Plav 2007, 12. https://web.archive.org/web/20131202224131/http://www.svetovka.cz/archiv/2007/12-2007-portret.htm
- Lenka Fárová. Finská literatura v českých zemích. Diplomová práce. Katedra lingvistiky a fonetiky FF UK, Praha 1993.
Externí odkazy
- Autor Alois Koudelka ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Koudelka
- Alois Koudelka v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Alois Koudelka, farář a překladatel, 1941