Alois Krofta
Ing. Alois Krofta | |
---|---|
Alois Krofta (před r. 1927) | |
Narození | 17. června 1888 Holovousy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 30. května 1958 (ve věku 69 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | architekt |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alois Krofta (17. června 1888 Holovousy[1] – 30. května 1958[2], Praha) byl český architekt, investor a hoteliér. K jeho nejznámějším realizacím patří hotel Alcron a palác Flora v Praze.
Život
Narodil se v Holovousech čp. 13, v rodině místního rolníka Josefa Krofty a manželky Marie, rozené Vodákové.[1]
Technické vzdělání – stavitelství ukončil ve 23 letech. Začínal jako stavební praktikant a postupně budoval vlastní firmu.[2]
Dne 12. června 1918 získal stavitelskou licenci. V té době bydlel v Gorazdově ulici 334/16 na Novém Městě pražském. Záhy ale přesídlil na adresu Václavské náměstí 63 (po přečíslování č. 55).[3] Vybudoval stavební firmu, která postavila řadu staveb, především mimo historické centrum Prahy. Též vlastnil a řídil své nemovitosti (zejména hotel Alcron a Palác Flora). Hotel Alcron řídil i po jeho znárodnění v roce 1948.[2]
Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze (hřbitov VIII, oddělení 10, hrob č.406).[4]
Osobní život
Dne 31. srpna 1916 se oženil se Zdislavou Fleischmannovou (* 5. dubna 1890),[5] dcerou smíchovského advokáta Jana Fleischmanna. V té době byl rezervním poručíkem pěšího pluku. Dcera Mirjana Kroftová se narodila 26. května 1920. Manželství bylo po osmi letech, 25. března 1924 rozvedeno od stolu a lože.[5] Ve třicátých letech se oženil s Olgou Rapoportovou (10. srpna 1913 Sevljuš – 19. listopadu 2002 Monte Carlo).[6][4] Z tohoto svazku se 6. října 1934 narodila dcera Alexandra Kroftová.[6][7] Rozvedli se 24. března 1939. Po rozvodu Olga Kroftová Rapoportová odcestovala do Spojených států.[4] Do posledního manželství vstoupil 22. prosince 1951 sňatkem s Janou Kacovskou (* 3. června 1911).[6]
Dílo
- 1919–1921 Činžovní domy čp. 434 až 437, Praha 6 – Bubeneč, ulice Jaselská a Eliášova
- 1920–1921 Činžovní domy čp. 452 a 453, Praha 6 – Bubeneč, ulice Jilemnického
- 1921–1922 Nástavba domu čp. 1623, Praha 1 – Nové Město, ulice V Městském sadu (dnes Washingtonova)
- 1921 Činžovní domy čp. 466, 467 a 468, Praha 6 – Bubeneč, ulice Eliášova
- 1921 Činžovní dům čp. 478, Praha 6 – Bubeneč, V. P. Čkalova
- 1922–1925 Činžovní dům čp. 1036, Praha 6 – Bubeneč, nároží ulic Kyjevské a Národní obrany
- 1923–1927 Petschkův bankovní palác, původní projekt architekta Maxe Spielmanna Krofta během realizace upravil.
- 1924 kubistická přestavba domu čp. 1306, Václavské náměstí 55, Praha 1 – Nové Město
- Je architektem hotelu Splendid v Ovenecké ulici čp.78, Praze – Bubeneč[8]
- 1923–1925 Kancelářský dům čp. 601, Praha 6 – Bubeneč, Čs. armády 23, dnes sídlo Úřadu Městské části Praha 6, původně postavena jako ubytovna (1926)[9]
- Ve dvou etapách, které proběhly v letech 1926 a 1935 vystavěl Palác Flora čp. 2020, zahrnující hotel, kino a kavárnu, na pražských Vinohradech.[10]
- 1926–1932[11] Hotel Alcron. Byl nejen autorem návrhu, ale i investorem a majitelem.[12]
- Firma Aloise Krofty provedla řadu staveb, např. tzv. Hasičský dům na Vinohradech (1926–1930)[13], v letech 1923–1926 stavěla druhou část tzv. Odborového domu podle návrhu architekta Aloise Dryáka v Praze Na Perštýně.[14]
- Domy čp. 434, 435 a 436, Praha 6 - Bubeneč, Jaselská 28, Jaselská 26 / Eliášova 9, Eliášova 11 / Národní Obrany 1.
- Deska se jménem architekta na domě čp. 435, Praha 6 - Bubeneč, Jaselská 26 / Eliášova 9.
- Dům čp. 601, dnes budova Úřadu městské části Praha 6, Čs. armády 23.
- Projekt Hasičského domu v Praze XII. roh Brandlovy a Blanické ulice
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika narozených Holovousy, 1850-1911, snímek 71, Záznam o narození a křtu
- ↑ a b c POLÁK, Matěj. Analýza vybraného hotelového řetězce a jeho postavení na trhu. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová. Vedoucí práce Martina Sochůrková. Dostupné online. Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Alois Krofta, s. 341–342.
- ↑ a b c ŠTEMBERK, Jan; JAKUBEC, Ivan. Hotel Alcron: K dějinám symbolu českého a československého hotelnictví. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 158 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-4971-9. Google-Books-ID: z2xyEAAAQBAJ.
- ↑ a b Matrika oddaných, Smíchov 1914-1916, snímek 237
- ↑ a b c ŠTEMBERK, Jan; JAKUBEC, Ivan. Hotel Alcron: K dějinám symbolu českého a československého hotelnictví. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-4971-9, ISBN 978-80-246-5210-8.
- ↑ The Estate of Alexandra Krofta Jones | Doyle Auction House. doyle.com [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-30.
- ↑ Letná a Letenská pláň:Hotel Splendid (1923). www.letenskaplan.webgarden.cz [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-28.
- ↑ Městská část Praha 6:President Klaus slavnostně otevřel radnici. www.prague6.cz [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-13.
- ↑ hotel a kino Flora - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Grandhotel Evropa. Praha neznámá [online]. [cit. 2017-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Národní listy, 7.4.1932 (večerní vyd.), s.2 (dostupné online v NK ČR)
- ↑ Internetové muzeum / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Družstevník, 14.6.1926, s.245 (dostupné online v NK ČR)
Literatura
- VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Alois Krofta, s. 341–342.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Krofta na Wikimedia Commons
- Encyklopedie Prahy 2, osobnosti – Alois Krofta
- Hotel Alcron a jeho příběhy Archivováno 23. 9. 2020 na Wayback Machine.
- Alois Krofta v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kino Flora, Praha, 1928 (vstupní schodiště)
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Radnice Prahy 6, Československé armády 23, Praha 6. Architekt Alois Krofta.
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Alois Krofta
Hasičský dům na Vinohradech
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Alois Krofta - deska se jménem architekta na domě čp. 435, Praha 6 - Bubeneč, Jaselská 26 / Eliášova 9,
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Alois Krofta: Domy čp. 434, 435 a 436, Praha 6 - Bubeneč, Jaselská 28, Jaselská 26 / Eliášova 9, Eliášova 11 / Národní Obrany 1. Postaveno 1919 - 1921.