Alois Krofta

Ing. Alois Krofta
Alois Krofta (před r. 1927)
Alois Krofta (před r. 1927)
Narození17. června 1888
Holovousy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. května 1958 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Krofta (17. června 1888 Holovousy[1] – 30. května 1958[2], Praha) byl český architekt, investor a hoteliér. K jeho nejznámějším realizacím patří hotel Alcron a palác Flora v Praze.

Život

Narodil se v Holovousech čp. 13, v rodině místního rolníka Josefa Krofty a manželky Marie, rozené Vodákové.[1]

Technické vzdělání – stavitelství ukončil ve 23 letech. Začínal jako stavební praktikant a postupně budoval vlastní firmu.[2]

Dne 31. srpna 1916 se oženil se Zdislavou Fleischmannovou (* 5. dubna 1890),[3] dcerou smíchovského advokáta Jana Fleischmanna. V té době byl rezervním poručíkem pěšího pluku. Dcera Mirjana Kroftová se narodila 26. května 1920. Manželství bylo po osmi letech, 25. března 1924 rozvedeno od stolu a lože.[3] Ve třicátých letech se oženil s Olgou Rapoportovou (10. srpna 1913 Sevljuš – 19. listopadu 2002 Monte Carlo).[4][5] Z tohoto svazku se 6. října 1934 narodila dcera Alexandra Kroftová.[4][6] Rozvedli se 24. března 1939. Po rozvodu Olga Kroftová Rapoportová odcestovala do Spojených států.[5] Do posledního manželství vstoupil 22. prosince 1951 sňatkem s Janou Kacovskou (* 3. června 1911).[4]

Dne 12. června 1918 získal stavitelskou licenci. V té době bydlel v Gorazdově ulici 334/16 na Novém Městě pražském. Záhy ale přesídlil na adresu Václavské náměstí 63 (po přečíslování č. 55).[7] Vybudoval stavební firmu, která postavila řadu staveb, především mimo historické centrum Prahy. Též vlastnil a řídil své nemovitosti (zejména hotel Alcron a Palác Flora). Hotel Alcron řídil i po jeho znárodnění v roce 1948.[2]

Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze (hřbitov VIII, oddělení 10, hrob č.406).[5]

Dílo

Palác Flora, Praha, 1928, schodiště kina
  • 1919–1921 Činžovní domy čp. 434 až 437, Praha 6 – Bubeneč, ulice Jaselská a Eliášova
  • 1920–1921 Činžovní domy čp. 452 a 453, Praha 6 – Bubeneč, ulice Jilemnického
  • 1921–1922 Nástavba domu čp. 1623, Praha 1 – Nové Město, ulice V Městském sadu (dnes Washingtonova)
  • 1921 Činžovní domy čp. 466, 467 a 468, Praha 6 – Bubeneč, ulice Eliášova
  • 1921 Činžovní dům čp. 478, Praha 6 – Bubeneč, V. P. Čkalova
  • 1922–1925 Činžovní dům čp. 1036, Praha 6 – Bubeneč, nároží ulic Kyjevské a Národní obrany
  • 1923–1927 Petschkův bankovní palác, původní projekt architekta Maxe Spielmanna Krofta během realizace upravil.
  • 1924 kubistická přestavba domu čp. 1306, Václavské náměstí 55, Praha 1 – Nové Město
  • Je architektem hotelu Splendid v Ovenecké ulici čp.78, Praze – Bubeneč[8]
  • 1923–1925 Kancelářský dům čp. 601, Praha 6 – Bubeneč, Čs. armády 23, dnes sídlo Úřadu městské části Praha 6, původně postavena jako ubytovna (1926)[9]
  • Ve dvou etapách, které proběhly v letech 1926 a 1935 vystavěl Palác Flora čp. 2020, zahrnující hotel, kino a kavárnu, na pražských Vinohradech.[10]
  • 1926–1932[11] Hotel Alcron. Byl nejen autorem návrhu, ale i investorem a majitelem.[12]
  • Firma Aloise Krofty provedla řadu staveb, např. tzv. Hasičský dům na Vinohradech (1926–1930)[13], v letech 1923–1926 stavěla druhou část tzv. Odborového domu podle návrhu architekta Aloise Dryáka v Praze Na Perštýně.[14]
  • Domy čp. 434, 435 a 436, Praha 6 - Bubeneč, Jaselská 28, Jaselská 26 / Eliášova 9, Eliášova 11 / Národní Obrany 1.

    Domy čp. 434, 435 a 436, Praha 6 - Bubeneč, Jaselská 28, Jaselská 26 / Eliášova 9, Eliášova 11 / Národní Obrany 1.

  • Deska se jménem architekta na domě čp. 435, Praha 6 - Bubeneč, Jaselská 26 / Eliášova 9.

    Deska se jménem architekta na domě čp. 435, Praha 6 - Bubeneč, Jaselská 26 / Eliášova 9.

  • Dům čp. 601, dnes budova Úřadu městské části Praha 6, Čs. armády 23.

    Dům čp. 601, dnes budova Úřadu městské části Praha 6, Čs. armády 23.

  • Projekt Hasičského domu v Praze XII. roh Brandlovy a Blanické ulice

    Projekt Hasičského domu v Praze XII. roh Brandlovy a Blanické ulice

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených Holovousy, 1850-1911, snímek 71, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c POLÁK, Matěj. Analýza vybraného hotelového řetězce a jeho postavení na trhu. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová. Vedoucí práce Martina Sochůrková. Dostupné online. Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine.
  3. ↑ a b Matrika oddaných, Smíchov 1914-1916, snímek 237
  4. ↑ a b c ŠTEMBERK, Jan; JAKUBEC, Ivan. Hotel Alcron: K dějinám symbolu českého a československého hotelnictví. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-4971-9, ISBN 978-80-246-5210-8. 
  5. ↑ a b c ŠTEMBERK, Jan; JAKUBEC, Ivan. Hotel Alcron: K dějinám symbolu českého a československého hotelnictví. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 158 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-4971-9. Google-Books-ID: z2xyEAAAQBAJ. 
  6. ↑ The Estate of Alexandra Krofta Jones | Doyle Auction House. doyle.com [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-30. 
  7. ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Alois Krofta, s. 341–342. 
  8. ↑ Letná a Letenská pláň:Hotel Splendid (1923). www.letenskaplan.webgarden.cz [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-28. 
  9. ↑ Městská část Praha 6:President Klaus slavnostně otevřel radnici. www.prague6.cz [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-13. 
  10. ↑ hotel a kino Flora - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Grandhotel Evropa. Praha neznámá [online]. [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ Národní listy, 7.4.1932 (večerní vyd.), s.2 (dostupné online v NK ČR)
  13. ↑ Internetové muzeum / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Družstevník, 14.6.1926, s.245 (dostupné online v NK ČR)

Literatura

  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Alois Krofta, s. 341–342. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kino Flora 1928 schodiště.jpg
Kino Flora, Praha, 1928 (vstupní schodiště)
Praha, radnice Prahy 6.JPG
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Radnice Prahy 6, Československé armády 23, Praha 6. Architekt Alois Krofta.
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Alois Krofta.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Alois Krofta
Hasičský dům na Vinohradech.jpg
Hasičský dům na Vinohradech
Bubenec cp435 (2765).jpg
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Alois Krofta - deska se jménem architekta na domě čp. 435, Praha 6 - Bubeneč, Jaselská 26 / Eliášova 9,
Bubenec cp435 (2771).jpg
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Alois Krofta: Domy čp. 434, 435 a 436, Praha 6 - Bubeneč, Jaselská 28, Jaselská 26 / Eliášova 9, Eliášova 11 / Národní Obrany 1. Postaveno 1919 - 1921.