Alois Kubíček
| Alois Kubiček | |
|---|---|
| Narození | 27. května 1887 Týniště nad Orlicí  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. ledna 1970 (ve věku 82 let) Praha  Československo |
| Povolání | architekt |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alois Kubiček, křtěný Alois Antonín, psán i Kubíček (27. května 1887, Týniště nad Orlicí[1] – 8. ledna 1970, Praha) byl český inženýr, architekt, památkář, historik architektury a publicista.
Život
V letech 1906–1911 studoval architekturu na c.k. České vysoké škole technické v Praze u profesora Josefa Schulze. Byl zaměstnancem ministerstva veřejných prací. Věnoval se regulačním plánům a projektům veřejného významu. Ve 20. letech 20. století navrhoval hornické kolonie v severních Čechách a ve Slezsku (Hlučín). V roce 1926 přepracoval původní návrh Hornického domu v Moravské Ostravě stavitelů Koláře a Rubého v intencích nového klasicismu.[2][3] Po válce pracoval ve stavebním úřadu hl. města Prahy, kde byl roku 1947 penzionován. Současně vedl odbor bytového stavebnictví na Ministerstvu ochrany práce a sociální péče.
Zabýval se především studiem architektonických památek, objevil Betlémskou kapli[4]. Od roku 1938 byl aktivním členem a předsedou (1938, 1956–1962) Klubu Za starou Prahu. Podílel se na obnově Karolína a ochraně staré Prahy.[5]
Architekt Kubiček obýval vilu na adrese Cukrovarnická 495/11 v Praze 6, kterou od něj koupil a od roku 1962 ji obýval známý český kreslíř, karikaturista, ilustrátor a humorista Jiří Winter - Neprakta.
Dílo
Architektonické projekty
- hornické kolonie v severních Čechách a ve Slezsku
- Hornický dům v Moravské Ostravě (úprava projektu)[2][3]
- projekt spojení centra Prahy se severozápadní oblastí tunely pod Letnou a pod Strahovem, ve spolupráci s Balcárkem a Koppem, 1937
Knihy
- Pražské paláce (1946)
- Josef Zítek (1947)
- Betlémská kaple (1960)
- Stará Praha v nové kráse (1957)
- Strahov (1955, spoluautor Dobroslav Líbal)
- Barokní Praha v rytinách B. B. Wernera (1966)
- Karolinum a historické koleje University Karlovy v Praze (1961)
- Praha 1830 (Model Prahy Antonína Langweila) (1961)
- Bohumil Hypšman (1961, monografie)
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1872-1908 v Týništi ad Orlicí , sign. 165-6097, ukn 9966, str.167. Dostupné online.
- ↑ a b VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 – 1938. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 80-86517-94-2. S. 111.
- ↑ a b Ostrava má opět proslulou Kavárnu Elektra. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2015-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-07.
- ↑ STAŇKOVÁ, Jaroslava; VODĚRA, Svatopluk. Praha gotická a barokní. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0866-7. S. 74, 75,.
- ↑ STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2009. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 399.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Kubiček na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Kubíček
- Alois Kubiček – historik architektury a památkář – Michal Flegl, Rodopisná revue on-line, roč. 13, 3, 2011
- Alois Kubiček v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“