Alois Martin David
Alois Martin David | |
---|---|
Alois Martin David, 1816 | |
Narození | 8. prosince 1757 Dřevohryzy České království |
Úmrtí | 22. února 1836 (ve věku 78 let) Klášter Teplá Rakouské císařství |
Povolání | astronom, pedagog, vysokoškolský učitel a katolický kněz |
Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1816) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alois Martin David (8. prosince 1757 Dřevohryzy[1] u Toužimi – 22. února 1836 Klášter Teplá[2]) byl český kněz, astronom a kartograf, průkopník aplikované vědy.
Život
Vystudoval klášterní gymnázium v Teplé a od roku 1776 studoval filosofii, fyziku, matematiku a teologii na Karlově univerzitě v Praze. Roku 1777 se stal magistrem filosofie a pokračoval ve studiu teologie. Přitom navštěvoval přednášky Jana Tesánka a Stanislava Vydry o matematice, mechanice a astronomii. Roku 1780 vstoupil do řádu premonstrátů v Teplé, od roku 1783 pokračoval ve studiu v Praze a roku 1787 byl vysvěcen na kněze. Roku 1789 byl jmenován profesorem Karlo-Ferdinandovy univerzity a pracoval na hvězdárně v Klementinu, od roku 1799 po Antonínu Strnadovi jako její ředitel. Roku 1790 obhájil doktorát filosofie, od roku 1795 byl členem Královské české společnosti nauk, v letech 1806–1831 byl jejím tajemníkem a od roku 1832 ředitelem.[3] Jeho kolegou a nástupcem ve funkci ředitele hvězdárny byl Adam Bittner.
Navázal četné styky s hvězdárnami v Německu (Gotha, Mnichov, Benediktbeuern). Roku 1805 byl zvolen děkanem Filosofické fakulty, roku 1815 jej císař František I. vyznamenal Velkým zlatým řádem a roku 1816 jej jmenoval rektorem pražské univerzity. Byl členem řady učených a vědeckých společností v Čechách, na Moravě, v Lipsku a v Mnichově. Byl jmenován královským astronomem a roku 1830 císařským radou. Roku 1833 se vrátil do Teplé, kde o tři roky později zemřel.[3]
Dílo
Jako ředitel pražské hvězdárny se věnoval zejména geodézii a v letech 1801–1820 zpracoval se svými spolupracovníky novou přesnější mapu Čech. Novou metodou určil přesné polohy hvězdáren v Praze, Drážďanech a Vratislavi, když časové rozdíly mezi nimi korigoval pomocí světelných signálů z pražského Petřína. Napsal životopis Isaaca Newtona (1783) a publikoval mnoho odborných článků o astronomii a topografii.[3]
Věnoval se také meteorologii a fenologii. Jako první na světě popsal způsob předpovídání počasí podle změn atmosférického tlaku.
Řada přístrojů, které opatřil v Mnichově nebo sám zkonstruoval, je dnes vystavena v Klementinu a v Teplé si zřídil hvězdárnu v klášterním parku a na Branišovském vrchu.
Památky
- Davidova stezka je naučná stezka v podobě 33 kilometrů dlouhého okruhu spojujícího od roku 2011 místa na Tepelsku a Toužimsku, spjatá s jeho životem a působením, včetně jeho zaniklé rodné obce, dlouhá 33,[4][5] či 31, kilometrů.[6]
- Davidova noc s astronomickým zaměřením se konává od roku 2010 v srpnu v Nežichově, pod jeho bývalou observatoří na Branišovském vrchu, kupříkladu v sobotu 21. srpna 2010,[7] 20. srpna 2011,[5][8] v roce 2014,[9] či v pátek 21. srpna 2020,[10] a po vzniku Manětínské oblasti tmavé oblohy patří mezi činnosti s ní spojené.[11]
- Pamětní deska připomíná Davidovu osobnost v rodných Dřevohryzech od roku 2007.
- Asteroid Planetka (Asteroid 6385) objevená roku 1989 byla pojmenována Martindavid = 1989 EC2.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alois Martin David na německé Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c Ottův slovník naučný, heslo David Martin Alois.
- ↑ Pod střechou, zapsaný spolek - Davidova naučná stezka. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Pod střechou, zapsaný spolek - Z činnosti - Otevření Davidovy naučné stezky a Davidova noc 20.8. 2011. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Davidova naučná stezka. Naučná stezka. Karlovarský kraj. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Pod střechou, zapsaný spolek - Fotoalbum - Akce 2010 - Davidova noc. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Pod střechou, zapsaný spolek - Fotoalbum - Akce 2011. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Pod střechou, zapsaný spolek - Fotoalbum - Akce 2014. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Pod střechou, zapsaný spolek - Aktuality - Davidova noc 2020. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Pod střechou, zapsaný spolek - Naše projekty - Davidova noc. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
Literatura
- Luboš Nový: Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století. Praha: NČSAV 1961.
- Ottův slovník naučný, heslo David Martin Alois. Sedmý díl. Praha: J. Otto, 1893, str. 90–91.
- Hubert Slouka: Astronomie v Československu od dob nejstarších do dneška. Praha: Osvěta 1952. (Věda a život 11).
- Milan Hlinomaz, Lucie Mildorfová: Alois Martin David (8. 12. 1757 – 28. 2. 1836). K 250. výročí narození nejvýznamnější vědecké osobnosti Tepelska. In Sborník Muzea Karlovarského kraje 16/2008, str. 123–140.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 140–141.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Martin David na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Martin David
- Mapa Čech podle údajů Aloise Martina Davida (Norimberk 1820) Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine.
- Alois Martin David Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Tusiman, Licence: CC BY-SA 3.0
Alois Martin David, rektorský portrét s almirální sférou, rektorským řetězem a záslužnou medailí s řetězem a křížem císaře Františka I., (autor ?, asi Praha 1816, olej na plátně (reprofoto Jiří Schierl, originál obrazu ve sbírce Kanonie premonstrátů Teplá).