Alois Martin David

Alois Martin David
Alois Martin David, 1816
Alois Martin David, 1816
Narození8. prosince 1757
Dřevohryzy
České královstvíČeské království České království
Úmrtí22. února 1836 (ve věku 78 let)
Klášter Teplá
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povoláníastronom, pedagog, vysokoškolský učitel a katolický kněz
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1816)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Martin David (8. prosince 1757 Dřevohryzy[1] u Toužimi22. února 1836 Klášter Teplá[2]) byl český kněz, astronom a kartograf, průkopník aplikované vědy.

Život

Vystudoval klášterní gymnázium v Teplé a od roku 1776 studoval filosofii, fyziku, matematiku a teologii na Karlově univerzitě v Praze. Roku 1777 se stal magistrem filosofie a pokračoval ve studiu teologie. Přitom navštěvoval přednášky Jana Tesánka a Stanislava Vydry o matematice, mechanice a astronomii. Roku 1780 vstoupil do řádu premonstrátů v Teplé, od roku 1783 pokračoval ve studiu v Praze a roku 1787 byl vysvěcen na kněze. Roku 1789 byl jmenován profesorem Karlo-Ferdinandovy univerzity a pracoval na hvězdárně v Klementinu, od roku 1799 po Antonínu Strnadovi jako její ředitel. Roku 1790 obhájil doktorát filosofie, od roku 1795 byl členem Královské české společnosti nauk, v letech 1806–1831 byl jejím tajemníkem a od roku 1832 ředitelem.[3] Jeho kolegou a nástupcem ve funkci ředitele hvězdárny byl Adam Bittner.

Navázal četné styky s hvězdárnami v Německu (Gotha, Mnichov, Benediktbeuern). Roku 1805 byl zvolen děkanem Filosofické fakulty, roku 1815 jej císař František I. vyznamenal Velkým zlatým řádem a roku 1816 jej jmenoval rektorem pražské univerzity. Byl členem řady učených a vědeckých společností v Čechách, na Moravě, v Lipsku a v Mnichově. Byl jmenován královským astronomem a roku 1830 císařským radou. Roku 1833 se vrátil do Teplé, kde o tři roky později zemřel.[3]

Dílo

Jako ředitel pražské hvězdárny se věnoval zejména geodézii a v letech 1801–1820 zpracoval se svými spolupracovníky novou přesnější mapu Čech. Novou metodou určil přesné polohy hvězdáren v Praze, Drážďanech a Vratislavi, když časové rozdíly mezi nimi korigoval pomocí světelných signálů z pražského Petřína. Napsal životopis Isaaca Newtona (1783) a publikoval mnoho odborných článků o astronomii a topografii.[3]

Věnoval se také meteorologii a fenologii. Jako první na světě popsal způsob předpovídání počasí podle změn atmosférického tlaku.

Řada přístrojů, které opatřil v Mnichově nebo sám zkonstruoval, je dnes vystavena v Klementinu a v Teplé si zřídil hvězdárnu v klášterním parku a na Branišovském vrchu.

Památky

  • Davidova stezka je naučná stezka v podobě 33 kilometrů dlouhého okruhu spojujícího od roku 2011 místa na Tepelsku a Toužimsku, spjatá s jeho životem a působením, včetně jeho zaniklé rodné obce, dlouhá 33,[4][5] či 31, kilometrů.[6]
  • Davidova noc s astronomickým zaměřením se konává od roku 2010 v srpnu v Nežichově, pod jeho bývalou observatoří na Branišovském vrchu, kupříkladu v sobotu 21. srpna 2010,[7] 20. srpna 2011,[5][8] v roce 2014,[9] či v pátek 21. srpna 2020,[10] a po vzniku Manětínské oblasti tmavé oblohy patří mezi činnosti s ní spojené.[11]
  • Pamětní deska připomíná Davidovu osobnost v rodných Dřevohryzech od roku 2007.
  • Asteroid Planetka (Asteroid 6385) objevená roku 1989 byla pojmenována Martindavid = 1989 EC2.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alois Martin David na německé Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c Ottův slovník naučný, heslo David Martin Alois.
  4. Pod střechou, zapsaný spolek - Davidova naučná stezka. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  5. a b Pod střechou, zapsaný spolek - Z činnosti - Otevření Davidovy naučné stezky a Davidova noc 20.8. 2011. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  6. Davidova naučná stezka. Naučná stezka. Karlovarský kraj. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  7. Pod střechou, zapsaný spolek - Fotoalbum - Akce 2010 - Davidova noc. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  8. Pod střechou, zapsaný spolek - Fotoalbum - Akce 2011. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  9. Pod střechou, zapsaný spolek - Fotoalbum - Akce 2014. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  10. Pod střechou, zapsaný spolek - Aktuality - Davidova noc 2020. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  11. Pod střechou, zapsaný spolek - Naše projekty - Davidova noc. podstrecha.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • Luboš Nový: Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století. Praha: NČSAV 1961.
  • Ottův slovník naučný, heslo David Martin Alois. Sedmý díl. Praha: J. Otto, 1893, str. 90–91.
  • Hubert Slouka: Astronomie v Československu od dob nejstarších do dneška. Praha: Osvěta 1952. (Věda a život 11).
  • Milan Hlinomaz, Lucie Mildorfová: Alois Martin David (8. 12. 1757 – 28. 2. 1836). K 250. výročí narození nejvýznamnější vědecké osobnosti Tepelska. In Sborník Muzea Karlovarského kraje 16/2008, str. 123–140.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 140–141. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Alois Martin David, rektorský portrét 1816.JPG
Autor: Tusiman, Licence: CC BY-SA 3.0
Alois Martin David, rektorský portrét s almirální sférou, rektorským řetězem a záslužnou medailí s řetězem a křížem císaře Františka I., (autor ?, asi Praha 1816, olej na plátně (reprofoto Jiří Schierl, originál obrazu ve sbírce Kanonie premonstrátů Teplá).