Alois Matoušek

Alois Matoušek
Základní informace
Narození18. října 1853
Tejnka
Úmrtí25. února 1898 (ve věku 44 let)
Košíře
Žánrypochod
Povoláníkancelářský úředník, sportovní funkcionář a textař
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Matoušek (18. října 1853 Tejnka[1] – 25. února 1898 Košíře[2]) byl český úředník, sokolský funkcionář a textař. Spoluzakládal a podílel se na vedení sokolské jednoty v Košířích. Byl autorem příležitostných písní, mimo jiné Čtvrtého července.

Život

Narodil se 18. října 1853 v Tejnce (zaniklá osada na území dnešní pražské čtvrti Břevnov) jako syn ševcovského tovaryše.[1] V dospělosti bydlel na různých adresách v Košířích.[3][4] Pracoval jako písař ve smíchovské textilní továrně – kartounce.[5][4] V dokumentech byl uváděn jako úředník,[6][6] písař,[3][4] v úmrtní matrice jako dělník.[2] byl zakladatelem a prvním jednatelem Sokola v Košířích.[5] Pro tento spolek skládal příležitostné písně (viz Dílo).[5]

28. října 1877 se oženil s dcerou krejčího Kateřinou Fialovou.[6] Měli syna,[3] ale jak ten, tak manželka brzy zemřeli. Druhé manželství uzavřel 19. září 1880 s Annou Marií Jungovou, osiřelou dcerou zednického pomocníka,[7] se kterou měl pět synů a tři dcery.[4]

Zemřel v tíživých finančních poměrech, které statečně snášel,[5] 25. února 1898 v Košířích na „vysychání míchy“.[2]

Dílo

Byl autorem řady písní, které skládal pro společný zpěv na sokolských výletech nebo jimi reagoval na aktuální události.[5] Šířily se převážně ústním podáním, v bližším či vzdálenějším okolí, a mnohé rychle upadly do zapomnění.[5] Jen několik bylo otištěno ve zpěvnících, ale zpravidla bez uvedení autora.[5] Jeho totožnost a životní data připomněl až článek v časopise Věstník sokolský v srpnu 1911.[5]

K jeho známým skladbám patří nebo patříly:

  • Čtvrtého července[p 1] (1886), píseň košířských účastníků národní slavnosti v Břevnově, spojené se svěcením tamního sokolského praporu.[5][p 2] Pozdější generace ji někdy zpívaly s úvodními slovy Šestého července,[8] výjimečně Osmý listopade.[9] Hudba pochází z lidové písně Trucovitá milá.[10]
  • Čeští rebelanti (Kdyby tak tatík Žižka vstal)[5][p 3]
  • Měla jsem milého sokolíka[5][p 4]
  • Sokolové, pěkné peří máte[5][p 5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ NEUBERT, Alois. Sokolský zpěvník. Jilemnice: Al. Neubert, cca 1901-1925. 240 s. Dostupné online. Kapitola Čtvrtého července, s. 125. 
  2. ↑ Průběh oslav popisuje např. Druhá národní slavnost ve prospěch Ústřední matice školské. Národní listy. 1886-07-05, roč. 26, čís. 184, s. 1–2. Dostupné online [cit. 2023-03-02]. 
  3. ↑ NEUBERT, Alois. Sokolský zpěvník. Jilemnice: Al. Neubert, cca 1901-1925. 240 s. Dostupné online. Kapitola Čeští rebelanti, s. 189–190. 
  4. ↑ NEUBERT, Alois. Sokolský zpěvník. Jilemnice: Al. Neubert, cca 1901-1925. 240 s. Dostupné online. Kapitola Měla jsem milého, s. 147–148. 
  5. ↑ NEUBERT, Alois. Sokolský zpěvník. Jilemnice: Al. Neubert, cca 1901-1925. 240 s. Dostupné online. Kapitola Sokolové, s. 158. 

Reference

  1. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Markéty v Břevnově, sign. BŘV N9, s. 114
  2. ↑ a b c Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Košíře, sign. KOŠ Z4, s. 142
  3. ↑ a b c Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 382, obraz 767
  4. ↑ a b c d Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 382, obraz 768
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l Čtvrtého července. Věstník sokolský. 1911-08-10, roč. 15, čís. 15–16, s. 446–447. Dostupné online [cit. 2023-03-02]. 
  6. ↑ a b c Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných fary Košíře, sign. KOŠ O2, s. 45
  7. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných fary Košíře, sign. KOŠ O2, s. 87
  8. ↑ STEHLÍK, Oldřich, ed. České a francouzské mudrosloví: obdoby a rozdíly = Recueil de proverbes tchèques et français: analogies et contrastes. V Praze: Vesmír, 1937. 233 stran. Šestého července, s. Dostupné online.
  9. ↑ Sokolský den – 6. července – Sokolíci (vlast.cz)
  10. ↑ VÁCLAVEK, Bedřich a SMETANA, Robert. Český národní zpěvník: písně české společnosti 19. století. Vyd. 2., (dopl.), Praha: Svoboda, 1949. 468 s. Píseň Čtvrtého července, s. 367. Dostupné online.

Externí odkazy