Alois Mikyska
| Alois Mikyska | |
|---|---|
| Narození | 27. května 1918 Rudíkov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 2. března 1988 (ve věku 69 let) Třebíč  Československo |
| Povolání | knihkupec, spisovatel |
| Témata | regionální dějiny a literatura |
| Politická příslušnost | Československá strana lidová |
| Podpis |  |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alois Mikyska (27. května 1918, Rudíkov – 2. března 1988, Třebíč[1]) byl moravský knihkupec, sběratel lidové slovesnosti, publicista, katolický spisovatel a historik.
Životopis
Narodil se v rodině obuvníka Aloise Mikysky (1886) a Antonie roz. Machátové (1891). Oženil se s Marií roz. Pařilovou (1924–2009).[zdroj?!]
Nemohl studovat a vzdělání si doplnil až v dospělosti. Roku 1957 při práci odmaturoval na tehdejší jedenáctiletce (nynější Gymnázium Třebíč) a vystudoval osvětovou školu v Praze. Od mládí choval vřelý vztah ke knihám, proto si hledal obživu jako příručí v knihkupectví, Později pracoval jako vedoucí prodejny knih na Karlově náměstí v Třebíči. Mimo to působil jako předseda Okresního výboru Československé strany lidové.[2]
Tvorba
Druhou jeho láskou byl folklór a dějiny rodného kraje. Od mládí zapisoval místní pověsti, získával je od vesnických vypravěčů a shromáždil jich celý sborník. Pravidelně přispíval do Lidové demokracie, Jiskry a do dalšího denního tisku, zejména publikoval články o dějinách a o ústní lidové tradici Třebíčska. K jeho přátelům patřili mj. J. V. Pleva a O. Babler. Již před druhou světovou válkou napsal několik novinových článků (působil v redakci časopisu Selka[3][4]).
Soukromě se věnoval rukopisným dílům, primárně historii třebíčského děkanství a také brněnské diecéze. V roce 1975 dokončil první vydání monografie Galerie kněží brněnské diecéze, tu rozšířil v roce 1983. Sepsal také dílo Galerie starostů a předsedů MNV v Třebíči od roku 1850 do roku 1981. Věnoval se také historii a katalogizaci třebíčských betlémářů, katalog byl pojmenován Z historie třebíčského betlémářství. Psal také do katolického tisku, publikoval Křesťanské ženě, Duchovním pastýři, Třebíčském kulturním zpravodaji nebo Naší rodině.[2] Napsal rukopis pohádek z Rudíkova a okolí.[4]
Dílo
- Moravský kapesní kalendář [na rok] 1947 ... – uspořádal. Třebíč: Tiskový odbor ČSL, 1946
- Moravský kapesní kalendář 1948 – uspořádal. Třebíč: Okresní organizace ČSL, 1947
- Básníku Jakubu Demlovi k devadesátinám: sborník – redigoval. Třebíč: Okresní výbor ČSL, 1968
- Pověsti a pohádky rodného kraje – úvod Josef V. Pleva; báseň Josef Cink; kresby A. F. Stehlík. Třebíč: Okresní mírová rada. 1971
Odkazy
Reference
- ↑ Biskupství brněnské. 100 let od narození Aloise Mikysky [online]. Biskupství brněnské, 2018-05-27 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online.
- ↑ a b ZEJDA, Radovan. Dvojité výročí historika a sběratele pohádek. Horácké noviny. 2018-03-09.
- ↑ Výročí a regionální osobnosti BŘEZEN 2018 [online]. Třebíč: Městská knihovna Třebíč [cit. 2019-05-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 25.
Literatura
- Doupalová Eva. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“