Alois Moravec
Alois Moravec | |
---|---|
Alois Moravec, foto Jan Šplíchal | |
Narození | 5. ledna 1899 Chyšky Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 6. března 1987 (ve věku 88 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | hřbitov ve Střelských Hošticích |
Povolání | malíř, grafik, ilustrátor, učitel, spisovatel a výtvarník |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alois Moravec (5. ledna 1899 Chyšky[1] – 6. března 1987 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog.
Život
Narodil se do učitelské rodiny v Chyškách u Milevska, v jeho devíti letech se jeho rodina přestěhovala do Střelských Hoštic na Strakonicku. Základy kreslení získal od svého otce a od svého učitele na měšťanské škole v Horažďovicích.[2] V letech 1913–16 studoval na pražské UMPRUM, kde jeho profesory byli Emanuel Dítě, Arnošt Hofbauer a František Kysela. V letech 1916–1920 pokračoval ve studiích na grafické speciálce AVU u Maxe Švabinského. V průběhu let 1917–1936 byl členem Umělecké besedy, od roku 1919 členem SČUG Hollar, v roce 1936 vstoupil do Sdružení jihočeských výtvarníků.
Dílo
Alois Moravec byl vyhledávaným ilustrátorem, a to především autory knih spjatých s českým venkovem, jako byli K. Klostermann, J. Š. Baar, V. Martínek, Ant. Sova, L. Stehlík a další. Vedle ilustrací kreslil i do mnoha novin a časopisů, kromě Lidových novin a Českého slova to byly i různé humoristické časopisy (Švanda dudák, Humoristické listy) a časopisy pro děti (Mateřídouška, Ohníček, ABC mladých techniků a přírodovědců).
Jako umělec byl ale především krajinářem, který láskyplně ztvárňoval především krajinu svých rodných jižních Čech. Maloval především na Šumavě (např. Kašperské Hory, Srní, hrad Rábí), Písecku, Strakonicku (řeka Otava), Českobudějovicku, na Prácheňsku i jinde. Na svých obrazech kromě klasických krajinek zvěčnil voraře, převozníky, pradleny na Otavě, plavení koní, výlovy rybníků i venkovany při práci a na odpočinku. Mnohá díla jsou ceněna i pro svou dokumentární hodnotu.
Uznání
Za své dílo získal už za života mnoho uznání a ocenění. V roce 1974 byl jmenován zasloužilým umělcem, v roce 1977 byl jedním ze signatářů tzv. Anticharty. Po jeho smrti zájem o jeho osobu postupně ustával, až časem upadl téměř v zapomnění jako jeden z regionálních malířů.[3] Svými díly je zastoupen mj. ve sbírkách Národní galerie v Praze, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Muzea Šumavy v Kašperských Horách a Muzea Středního Pootaví ve Strakonicích.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Chyšky
- ↑ KRUBNEROVÁ, Hana. Alois Moravec a Sdružení jihočeských výtvarníků. vyd. Olomouc: [s.n.], 2012. S. 14–15.
- ↑ KRUBNEROVÁ, Hana. Alois Moravec a Sdružení jihočeských výtvarníků. Olomouc: [s.n.], 2012. S. 5.
Literatura
- Krubnerová, Hana: Alois Moravec a Sdružení jihočeských výtvarníků. Diplomová práce, Filozofická fakulta UP, Olomouc 2012
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Moravec na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Moravec
- Alois Moravec v informačním systému abART
- Malířův profil na stránkách obce Čížkov, s bohatými ukázkami z jeho díla
- Profil malíře na webu Městské knihovny v Písku
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jan Šplíchal, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Šplíchal, portrét Aloise Moravce
Alois Moravec signatura