Alois Neuman

Doc. JUDr. Alois Neuman
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
Starosta Českých Budějovic
Ve funkci:
1937 – 1939
PředchůdceAugustin Soumar
NástupceFriedrich David
Ve funkci:
1946[1] – 1948
PředchůdceRudolf Bureš
NástupceFrantišek Mládek
Poslanec Prozatímního a Ústavodárného NS, Národního shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci:
1945 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1976
Čs. ministr pošt
Ve funkci:
1948 – 1960
PředchůdceFrantišek Hála
NástupceFrantišek Vlasák
Čs. ministr spravedlnosti
Ve funkci:
1960 – 1968
PředchůdceVáclav Škoda
NástupceBohuslav Kučera
Předseda ČSS
Ve funkci:
1960 – 1968
PředchůdceEmanuel Šlechta
NástupceBohuslav Kučera
Stranická příslušnost
Členstvínár. soc.
SNJ
nár. soc. (ČSS)

Narození12. března 1901
Smidary
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. července 1977
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik a právník
CommonsAlois Neuman
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Neuman (12. března 1901 Smidary27. července 1977 Praha[2]) byl československý politik, ministr a poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou, později za Československou stranu socialistickou, jako nástupkyni Československé strany národně socialistické začleněné do Národní fronty v rámci komunistického režimu.

Biografie

Aktivity za první republiky

Alois Neuman se narodil dne 12. března 1901 ve Smidarech v rodině četnického strážmistra. Po maturitě na reálném gymnáziu (1919) se stal nejprve výpomocným učitelem ve Psářích a začátkem února 1920 nastoupil v Brandýse nad Labem jako městský manipulační úředník. Původně chtěl studovat medicínu, ale na to neměli rodiče peníze. V roce 1920 se dal zapsat na právnickou fakultu, studoval při zaměstnání a dne 25. 6. 1925 byl promován na doktora práv. Poté působil jako úředník v Brandýse nad Labem a v Praze. Po absolvování prezenční vojenské služby pracoval u Všeobecné nemocenské pojišťovny v Praze a záhy se stal jejím místoředitelem. Mimoto se habilitoval na docenta organizace sociálního pojištění na Vysoké škole speciálních nauk při Vysokém učení technickém. Tento obor také přednášel až do roku 1949.[3] Za první republiky byl předním funkcionářem systému nemocenského pojištění.[4]

V roce 1918 vstoupil do Československé strany národně socialistické. Působil nejprve v mládežnických organizacích a postupně se stal poměrně významným politikem v celostátním měřítku.[3] V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939. Ještě krátce předtím, v prosinci 1938, přestoupil do poslaneckého klubu nově zřízené Strany národní jednoty.[5][6] Povoláním byl vedoucí úředník. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Českých Budějovicích.[7]

V letech 19371939 byl starostou Českých Budějovic.[8] Za nacistické okupace byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.[2]

Poválečné období

Po roce 1945 se vrátil do politiky a od roku 1946 byl předsedou MNV v Českých Budějovicích.[8]

Po osvobození byl v letech 19451946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění.[9] V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen do Ústavodárného Národního shromáždění.[10] V parlamentních volbách roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění,[11] kde pak mandát získal i ve volbách v roce 1954.[12] Ve volbách v roce 1960 se stal poslancem Národního shromáždění Československé socialistické republiky,[13] přičemž křeslo si udržel i po volbách v roce 1964 až do roku 1968.[14] V období let 19691976 ještě sloužil jako poslanec ve Federálním shromáždění, kde zasedal ve Sněmovně lidu.[15] Poslancem tak byl po válce nepřetržitě po 31 let.

Během únorového převratu roku 1948 patřil v rámci národně socialistické strany k stoupencům spolupráce s komunisty, kteří stranu ovládli. Zasedal v ústředním akčním výboru Národní fronty. V roce 1955 vystoupil proti předsedovi této strany (přejmenované mezitím na Československá strana socialistická) Emanuelovi Šlechtovi kvůli jeho údajným tendencím k obnově buržoazních „koaličních iluzí“. Straně pak v letech 19601968 sám předsedal. Zastával četné vládní posty.[8][16]

V druhé vládě Klementa Gottwalda, vládě Antonína Zápotockého, první vládě Viliama Širokého a druhé vládě Viliama Širokého byl v letech 19481960 ministrem pošt (později nazýváno ministerstvem spojů). V třetí vládě Viliama Širokého a ve vládě Jozefa Lenárta zastával v letech 19601968 post ministra spravedlnosti.

Ocenění

Paměti

  • NEUMAN, Alois. Jak jsem žil: hrst vzpomínek a kus historie. Vyd. 1. Praha: Melantrich, 1971. 177 s. cnb000428951.

Odkazy

Reference

  1. Předseda MNV.
  2. a b Zemřel Alois Neuman. Rudé právo. 28. 7. 1977, s. 2. Dostupné online. 
  3. a b CIGLBAUER, Jan. Poslední předválečný starosta Českých Budějovic. Publikováno 18. 8. 2015 na webu Severní Českobudějovicko. Dostupné online
  4. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 382–383. Dále jen: Kdo byl kdo. 
  5. Alois Neuman [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-13]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. 
  7. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-13]. Dostupné online. 
  8. a b c Kdo byl kdo. 382-383
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23. 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. 
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. 
  13. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. 
  14. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. 
  15. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. 
  16. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 491–492, 512–513. Dále jen: Československé dějiny v datech. 
  17. a b Malá československá encyklopedie. 4. svazek. Praha: Academia, 1986. 989 s. cnb000125650. S. 499.

Externí odkazy

Předseda Československé strany socialistické
Předchůdce:
Emanuel Šlechta
19601968
Alois Neuman
Nástupce:
Bohuslav Kučera

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“