Alois Neuman
Doc. JUDr. Alois Neuman | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1935 – 1939 | |
Starosta Českých Budějovic | |
Ve funkci: 1937 – 1939 | |
Předchůdce | Augustin Soumar |
Nástupce | Friedrich David |
Ve funkci: 1946[1] – 1948 | |
Předchůdce | Rudolf Bureš |
Nástupce | František Mládek |
Poslanec Prozatímního a Ústavodárného NS, Národního shromáždění ČSR a ČSSR | |
Ve funkci: 1945 – 1968 | |
Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1976 | |
Čs. ministr pošt | |
Ve funkci: 1948 – 1960 | |
Předchůdce | František Hála |
Nástupce | František Vlasák |
Čs. ministr spravedlnosti | |
Ve funkci: 1960 – 1968 | |
Předchůdce | Václav Škoda |
Nástupce | Bohuslav Kučera |
Předseda ČSS | |
Ve funkci: 1960 – 1968 | |
Předchůdce | Emanuel Šlechta |
Nástupce | Bohuslav Kučera |
Stranická příslušnost | |
Členství | nár. soc. SNJ nár. soc. (ČSS) |
Narození | 12. března 1901 Smidary Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. července 1977 (ve věku 76 let) Praha Československo |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | politik a právník |
Commons | Alois Neuman |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alois Neuman (12. března 1901 Smidary – 27. července 1977 Praha[2]) byl československý politik, ministr a poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou, později za Československou stranu socialistickou, jako nástupkyni Československé strany národně socialistické začleněné do Národní fronty v rámci komunistického režimu.
Biografie
Aktivity za první republiky
Alois Neuman se narodil dne 12. března 1901 ve Smidarech v rodině četnického strážmistra. Po maturitě na reálném gymnáziu (1919) se stal nejprve výpomocným učitelem ve Psářích a začátkem února 1920 nastoupil v Brandýse nad Labem jako městský manipulační úředník. Původně chtěl studovat medicínu, ale na to neměli rodiče peníze. V roce 1920 se dal zapsat na právnickou fakultu, studoval při zaměstnání a dne 25. 6. 1925 byl promován na doktora práv. Poté působil jako úředník v Brandýse nad Labem a v Praze. Po absolvování prezenční vojenské služby pracoval u Všeobecné nemocenské pojišťovny v Praze a záhy se stal jejím místoředitelem. Mimoto se habilitoval na docenta organizace sociálního pojištění na Vysoké škole speciálních nauk při Vysokém učení technickém. Tento obor také přednášel až do roku 1949.[3] Za první republiky byl předním funkcionářem systému nemocenského pojištění.[4]
V roce 1918 vstoupil do Československé strany národně socialistické. Působil nejprve v mládežnických organizacích a postupně se stal poměrně významným politikem v celostátním měřítku.[3] V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939. Ještě krátce předtím, v prosinci 1938, přestoupil do poslaneckého klubu nově zřízené Strany národní jednoty.[5][6] Povoláním byl vedoucí úředník. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Českých Budějovicích.[7]
V letech 1937–1939 byl starostou Českých Budějovic.[8] Za nacistické okupace byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.[2]
Poválečné období
Po roce 1945 se vrátil do politiky a od roku 1946 byl předsedou MNV v Českých Budějovicích.[8]
Po osvobození byl v letech 1945–1946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění.[9] V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen do Ústavodárného Národního shromáždění.[10] V parlamentních volbách roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění,[11] kde pak mandát získal i ve volbách v roce 1954.[12] Ve volbách v roce 1960 se stal poslancem Národního shromáždění Československé socialistické republiky,[13] přičemž křeslo si udržel i po volbách v roce 1964 až do roku 1968.[14] V období let 1969–1976 ještě sloužil jako poslanec ve Federálním shromáždění, kde zasedal ve Sněmovně lidu.[15] Poslancem tak byl po válce nepřetržitě po 31 let.
Během únorového převratu roku 1948 patřil v rámci národně socialistické strany k stoupencům spolupráce s komunisty, kteří stranu ovládli. Zasedal v ústředním akčním výboru Národní fronty. V roce 1955 vystoupil proti předsedovi této strany (přejmenované mezitím na Československá strana socialistická) Emanuelovi Šlechtovi kvůli jeho údajným tendencím k obnově buržoazních „koaličních iluzí“. Straně pak v letech 1960–1968 sám předsedal. Zastával četné vládní posty.[8][16]
V druhé vládě Klementa Gottwalda, vládě Antonína Zápotockého, první vládě Viliama Širokého a druhé vládě Viliama Širokého byl v letech 1948–1960 ministrem pošt (později nazýváno ministerstvem spojů). V třetí vládě Viliama Širokého a ve vládě Jozefa Lenárta zastával v letech 1960–1968 post ministra spravedlnosti.
Ocenění
- Řád republiky (1955)[17]
- Řád Klementa Gottwalda (1961)[17]
Paměti
- NEUMAN, Alois. Jak jsem žil: hrst vzpomínek a kus historie. Vyd. 1. Praha: Melantrich, 1971. 177 s. cnb000428951.
Odkazy
Reference
- ↑ Předseda MNV.
- ↑ a b Zemřel Alois Neuman. Rudé právo. 28. 7. 1977, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b CIGLBAUER, Jan. Poslední předválečný starosta Českých Budějovic. Publikováno 18. 8. 2015 na webu Severní Českobudějovicko. Dostupné online
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 382–383. Dále jen: Kdo byl kdo.
- ↑ Alois Neuman [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-13]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kdo byl kdo. 382-383
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 491–492, 512–513. Dále jen: Československé dějiny v datech.
- ↑ a b Malá československá encyklopedie. 4. svazek. Praha: Academia, 1986. 989 s. cnb000125650. S. 499.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Neuman na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Neuman
- Projev Aloise Neumana v Národním shromáždění roku 1937
Předseda Československé strany socialistické | ||
---|---|---|
Předchůdce: Emanuel Šlechta | 1960–1968 Alois Neuman | Nástupce: Bohuslav Kučera |
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“