Alois Spisar

Prof. ThDr. h. c. Alois Spisar
prof. Alois Spisar
prof. Alois Spisar
Narození18. dubna 1874
Pustiměřské Prusy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. září 1955 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
NárodnostČeši
Povolánívysokoškolský učitel, spisovatel, katolický kněz, středoškolský učitel, teolog, učitel a farář
Oceněníčestný doktorát Evangelické teologické fakulty v Praze (1935)
Nábož. vyznáníkatolická církev (do 1921)
Církev československá husitská (od 1921)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Spisar (18. dubna 1874 Německé /dnes Pustiměřské/ Prusy[1] u Vyškova - 4. září 1955 Praha) byl český římskokatolický reformistický kněz a náboženský spisovatel, poté duchovní Církve československé (husitské), teolog, profesor Vysoké školy bohovědné CČS v Praze a Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze.

Život

Absolvoval katolický arcibiskupský konvikt (v současnosti Arcibiskupské gymnázium) v Kroměříži a již jako římskokatolický kněz–modernista a středoškolský profesor náboženství se v letech po skončení první světové války a založení Československé republiky zúčastnil moravského zápasu o reformu Římskokatolické církve, mj. po boku kněze Matěje Pavlíka (časopis Právo národa).

V průběhu tzv. pravoslavné krize se postavil na stranu ThDr. Karla Farského a od roku 1921 se stává knězem Církve československé, působícím v olomouckém a kroměřížském regionu. Na konci dvacátých let je již oprávněně chápán jako ideový pracovník s celocírkevní autoritou. Mimořádná úloha mu připadla na pokračujícím I. řádném sněmu CČS v roce 1931, který přijal jeho koncepci Učení náboženství křesťanského pro věřící církve československé za směrodatnou věroučnou normu; formálně platila až do roku 1971, kdy byly sněmem po téměř patnáctileté celocírkevní diskusi promulgovány Základy víry CČS/H.

V letech 1932-1934 stanul v řídící funkci prvního samostatného teologického ústavu CČS v její historii, Vysoké školy bohovědné CČS a jiných svobodných církví křesťanských v Praze, na níž zastával místo profesora systematické teologie. V lednu 1934 se teologové i bohoslovci CČS vrátili na Husovu československou evangelickou fakultu bohosloveckou (HČEFB). Jako výraz smíření s evangelíky byla na ní v roce 1935 zřízena samostatná sekce pedagogů Církve československé, Aloisu Spisarovi byl po zásluze 30. 4. téhož roku udělen čestný doktorát teologie a byl jmenován prvním řádným profesorem za CČS pro obory věrouka a etika. Ve své další pedagogické, vědecké i publicistické činnosti „…dovedl teologii CČS na standardní akademickou úroveň. Její vymezení vůči teologii katolické a evangelické dovršil dogmaticky“ (Zdeněk Kučera). S výjimkou válečných let, kdy byla HČEBF jako ostatní vysoké školy z příkazu nacistů zavřena, na ní působil až do svého penzionování v roce 1950.

Dílo

Knihy a skripta

  • Dějiny náboženství před Kristem. Kroměříž 1921
  • Náboženství Ježíše Nazaretského. Kroměříž 1923
  • President T. G. Masaryk, náboženský člověk a myslitel. Praha 1925
  • Ideový úkol církví v náboženské krisi dneška. Praha 1926
  • Počátky víry křesťanské. Praha 1926
  • Evangelium Ježíše Krista a naše doba : myšlenkové úvahy. Praha 1929
  • Moderní subjektivismus a úkoly theologie (Inaugurační přednáška 15. XII. 1932). Praha 1933
  • Ideový vývoj církve československé : (nástin). Praha 1936
  • The Czechoslovak Church : concerning its substance, theology and founder (s F. M. Hníkem a F. Kovářem). Praha 1937
  • Úvod do věrouky v duchu církve československé. Praha 1939
  • Dějiny dogmatu. Praha 1940
  • Věrouka v duchu církve českomoravské ve dvou dílech (Díl I.). Praha 1941
  • Bůh Posvětitel. Praha 1944
  • Věrouka v duchu církve československé ve dvou dílech (Díl II.). Praha 1946
  • Zápas se zlem. Praha 1946
  • Ethika v duchu církve československé. Praha 1948
  • L’Eglise Tchecoslovaque/Die Tschechoslowakische Kirche/The Czechoslovak Church (se Z. Trtíkem). Chaumont 1948
  • Dějiny filosofie (1. a 2. díl). Praha 1950
  • Ideový obsah postil Dr. Karla Farského. Praha 1952

Spisy polemické

  • Ideové směrnice církve čsl. a br. biskup Gorazd. Praha 1924
  • Církev československá: slovo k stejnojmennému článku prof. dr. Hromádky v Křesťanské revui, ročník V, čís. 7-10. Praha 1932

Učebnice

  • Křesťanská věrouka v duchu církve československé pro školy měšťanské a střední. Praha 1932
  • Křesťanská mravouka v duchu církve československé pro školy měšťanské a střední. Praha 1932
  • Biblická čítanka Nového zákona pro školy měšťanské a nižší střední. Praha 1933
  • Úvod do biblické čítanky Nového zákona pro školy měšťanské a nižší střední. Praha 1933
  • Výbor z Nového zákona. Praha 1951
  • Výbor ze Starého zákona. Praha 1951

Studie, eseje a články

  • Byl neobyčejně plodným, kmenovým autorem čtvrtletníku (1929-1930), od roku 1931 dvouměsíčníku Náboženská revue církve československé, týdeníku Český zápas a periodických řad, vycházejících v Tiskovém a nakladatelském družstvu CČS Blahoslav (např. Knihovna křesťanské myšlenky).
  • Třetí až sedmý ročník Náboženské revue CČS (1931-1939) již jako dvouměsíčník redigoval spolu s biskupem ThDr. Josefem Rostislavem Stejskalem, který byl na VŠB CČS v letech 1932-1934 profesorem novozákonní vědy.

Odkazy

Literatura

  • Masarykův slovník naučný. VI. díl. Praha 1932, s. 852
  • EBERTOVÁ, Anežka: Památce bratra profesora Spisara. Náboženská revue (příloha Jednota) 26/5, 1955, s. 64–70
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 141. 
  • KUČERA, Zdeněk. Inspirativní odkaz Aloise Spisara. Český zápas 20, 1997, s. 1–2
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 652. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 178. 
  • TRTÍK, Zdeněk. Význam životního díla profesora dr. Aloise Spisara. Náboženská revue 20/3–4, 1949, s. 132–137

Související články

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Alois Spisar (1874-1955).jpg
Alois Spisar (1874 - 1955), Český římskokatolický reformistický kněz, spisovatel, teolog a pedagog.