Alois Vrecl
| Alois Vrecl | |
|---|---|
 Alois Vrecl (r. 1929) | |
| Základní informace | |
| Narození | 15. června 1896 Cerekvice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1983 Dřínov  Československo |
| Vojenské informace | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alois Vrecl (15. června 1896, Cerekvice nad Loučnou[1] – 13. prosince 1983, Dřínov[2]) byl český vojenský pilot.
Život
Alois Vrecl se narodil v nádražní budově železniční stanice Cerekvice-Česká Hrušová (dnes Cerekvice nad Loučnou). Krátce po jeho narození se rodina Vreclova se šesti dětmi přestěhovala do Peček, kde Alois prožil své mládí a navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Krátce po vyučení (v Praze) jej otec v 16 letech přihlásil do rakousko-uherské armády. V ní pak sloužil nejdříve jako elév u hudby a poté jako zdravotník[3] u 2. pěšího pluku v Brašově v Sedmihradsku (dnes Rumunsko). Od zdravotní služby byl převelen k tehdy se ještě tvořícímu letectvu a byl vycvičen pilotem. Po získání leteckého průkazu (č. 868) roku 1917 bojoval na východní frontě (Zborov a Oděsa), kde mu byly přiznány tři sestřely nepřátelských letadel.[4]
První republika
Po skončení první světové války se Alois Vrecl přihlásil do řad vznikající Československé armády a sloužil u letectva jako pilot. Létal na takřka všech typech letadel, kterými v té době letectvo disponovalo. V jeho řadách se zúčastnil také bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad.[5] Za tuto službu byl také vyznamenán.
Alois Vrecl byl dobrým pilotem a v jeho hodnocení najdeme kladné posudky jeho odborných znalostí, ale i vlastností osobnostních. Při různých leteckých soutěžích se umisťoval mezi prvními. Sloužil u různých útvarů po celé republice, ponejvíce u leteckého pluku 1 v Praze Kbelích a byl povyšován podle předpisů. Protože byl velmi dobrým pilotem, bylo mu roku 1923 svěřeno řízení letadla na tu dobu dálkového letu Praha – Göteborg přes Berlín a Kodaň.[3]
V roce 1926 se Alois Vrecl „proslavil“ akrobatickým kouskem, když v Praze na stroji Avia BH-21 podletěl vyšehradský železniční most,[6] za což byl potrestán 30 dny domácího vězení a přeložením do Prostějova.[7] V roce 1928 se stal prvním československým vojenským pilotem, který seskočil z letadla na padáku československé výroby.[4]
Druhá světová válka
V roce 1939 Alois Vrecl odešel ilegálně do Polska, aby se přihlásil do řad vznikajícího československého zahraničního vojska. Po krátkém pobytu v Krakově odplul s dalšími dobrovolníky do Francie, kde byl zařazen jako vojenský pilot do cizinecké legie.[1] Ve Francii a v severní Africe se podílel na výcviku francouzských a československých pilotů. Po vyhlášení války Francii odplul v červnu 1940 do tehdejší Velké Británie.[1] Zde pak sloužil jako pilot dopravních letadel u 24. perutě a 510. perutě britského Královského letectva (RAF). V roce 1945 přiletěl na kontinent spolu s 21. skupinou armád maršála Montgomeryho osvobozující Francii a Belgii. Válku ukončil na pozici zpravodajského důstojníka 501. stíhací skupiny RAF.[4]
Po druhé světové válce
Po osvobození byl Alois Vrecl několikrát vyznamenán, byl povyšován a nadále sloužil u československého letectva. Zlom v jeho vojenské kariéře nastal po roce 1948, kdy, přestože byl členem KSČ (od roku 1946), byl jako příslušník RAF vyloučen z armády.[5]
Alois Vrecl byl bezdětný (adoptoval syna Arnošta Staňka), ale převážná část jeho nejbližších příbuzných, včetně manželky, prošla koncentračními tábory a vězeními, kde jich několik zahynulo. Adoptivní syn ztratil život nad kanálem La Manche jako pilot RAF.[4] Po opuštění armády se Alois Vrecl živil v podřadných profesích, povětšinou jako pomocný dělník. V roce 1983 zemřel v Dřínově u Kralup nad Vltavou ve svém rodinném domku čp. 87 a je pochován v Třeboradicích.[5] Byl rehabilitován v roce 1969 (povýšen na podplukovníka) a při druhé rehabilitaci roku 1991 byl povýšen in memoriam na plukovníka letectva.
Vyznamenání
Alois Vrecl byl nositelem jedenácti vojenských vyznamenání (jedno uděleno dvakrát). Dne 21. června 2014 byl plukovníku Vreclovi odhalen pomník v jeho rodné obci Cerekvice nad Loučnou.[2][3]
- Československá vojenská medaile Za zásluhy II. stupně (1945)
- Československá medaile za chrabrost (1946)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Letecká karta: Alois Vrecl [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Pomník Alois Vrecl | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠILAR, Petr. Památku letce uctili stylově. Svitavský deník. 2014-06-23. Dostupné online [cit. 2020-10-20].
- ↑ a b c d Čeští veteráni z italské fronty v československé armádě a v odboji za 2. světové války [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hrob Alois Vrecl | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Odvážný čin pilota Vrecla. Národní listy. 1926-05-07, roč. 66, čís. 125, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Por. Prospero Freri a náš pilot rotm. Vrecl seskočili včera padákem Salvator. Národní listy. 1926-05-19, roč. 66, čís. 137, s. 5. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Archive of Vojenský kalendář 1929, Licence: CC BY-SA 4.0
Alois Vrecl (1896–1983), Austro-Hungarian, later Czechoslovakian military pilot and paratrooper (1929)