Alois Wehrle
| Alois Wehrle | |
|---|---|
| Narození | 3. července 1791 Kroměříž |
| Úmrtí | 13. prosince 1835 (ve věku 44 let) Banská Štiavnica nebo Vídeň |
| Povolání | chemik, vysokoškolský učitel a farmaceut |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alois Peter Wehrle (3. července 1791 Kroměříž – 13. prosince 1835 Banská Štiavnica) byl chemik v oboru metalurgie a vysokoškolský pedagog.[1]
Život
Alois Wehrle se ve Vídni vyučil lékárníkem. Zde také v roce 1819 publikoval svou disertační práci. Ve stejném roce se stal asistentem na Polytechnickém institutu ve Vídni, kde se vypracoval na docenta. V roce 1820 byl povolán na báňskou akademii v Banské Štiavnici. Zde byl řádným profesorem chemie, metalurgie a mineralogie. Tuto pozici si udržel až do své smrti v roce 1835.
Je po něm pojmenována plutonická hornina wehrlit ze skupiny peridotitu.
Dílo
- Dissertatio inauguralis „Chemica sistens historiam acidi muriatici“. Dissertation, 1819. Eine Geschichte der Salzsäure etc. (1819)
- Ueber die Anwendung der Naphta in Bergwerken (im Jahrbuch des polytechnischen Institut in Wien, Band V, 1824)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alois Wehrle na německé Wikipedii.
- ↑ Virtuálna Banská Štiavnica: Osobnosti Banskej Štiavnice. virtualna-banska-stiavnica.sk [online]. [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. (slovensky)
Literatura
- Constantin von Wurzbach: Wehrle, Alois. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 53. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1886, S. 247 f. (Digitalizováno).
- Wilhelm von Gümbel: Wehrle, Alois. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 41, Duncker & Humblot, Leipzig 1896, S. 788 f.
