Alois Wierer
Alois Wierer | |
---|---|
Akademický malíř Alois Wierer (asi 1917) | |
Narození | 2. ledna 1878 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1945 (ve věku 66–67 let) Praha Československo |
Povolání | malíř a grafik |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alois Wierer (2. ledna 1878 – květen 1945 Praha) byl český Němec, malíř a grafik.
Život
V letech 1902–1904 studoval u Franze Thieleho na pražské Akademii výtvarných umění.
V mládí žil bohémským životem, mj. se úzce přátelil se sochařem Ludvíkem Herzlem. Jak naznačuje dochovaná korespondence, používal velmi dobře češtinu. Bydlel na Starém městě pražském. Oženil se s Pražačkou českoněmeckého původu Emilou Prokopovou-Wiererovou a bydleli spolu v ulici podél Olšanských hřbitovů, kde měl současně ateliér.
Přestože Wiererovi nebyli žádní nacionalisté, v květnu 1945 k nim vtrhla revoluční garda dobrovolníků a Wierera v jeho 67 letech odvlekla do sběrného tábora, kde během tří dnů zemřel na selhání srdce. Stačilo, že Alois Wierer byl německé národnosti. Jeho ženu Emilu sice nezavřeli, z vinohradského bytu ji však vyhnali, obrazy rozkradli a ateliér zdemolovali. Emila Prokopová-Wiererová odešla do Mnichova. O Wiererově konci se za minulého režimu (1948–1989) oficiálně mlčelo a v tomto období o něm nikdo nepublikoval. Většinu informací o Wiererovi získali pracovníci Židovského muzea v Praze, kteří se o něj zajímali kvůli jeho domnělému židovství.
Dílo
Měl zvláštní cit pro magickou kischovsko-meyrinkovskou atmosféru Pražského ghetta, odkud podle tehdejších skic a náčrtů vytvořil kolem roku 1910 celý cyklus obrazů. Jeho žánrový dvojportrét Staří manželé zakoupila již v roce 1910 Moderní galerie Království českého. Ve dvou grafických listech a v rozměrném obraze z roku 1916 malovaném volnou fakturou zachytil večerní pohled na nároží Staronové synagogy, Židovské radnice a rovněž studie průhledu Úzkou uličkou je provedena uvolněným rukopisem, naznačujícím sílící vliv expresionismu. Částečnou představu o ranější tvorbě mohou poskytnout jeho příspěvky do časopisu Jugend.
Za Wiererovo umělecky nejzajímavější období lze považovat roky 1904–1916. Po roce 1918 se jeho tvorba stále více přizpůsobovala vkusu pražských Němců, kdy začal malovat ve stylu „třetího rokoka“ pohádkové výjevy „ze života na zámku“, oživující minulý sen z doby biedermaierovské. Pracoval také pro Německé divadlo. Velmi oblíbené byly ve své době pohlednice s reprodukcemi jeho obrazů.
Knižní a časopisecké ilustrace
- Ilustroval román Zabiják Emila Zoly (V Praze, Josef R. Vilímek, 1908?)[1]
- V roce 1940 ilustroval vydání Babičky od Božena Němcové, (Ústřední učitelské nakladatelství a knihkupectví, Praha, 1940)[2]
- V letech 1908—1921 přispíval do časopisu Humoristické listy[3], přispěl též do Malého čtenáře 1926–1927.[4]
Galerie
Alois Wierer – Čtoucí dívka
Alois Wierer – Hráč na harfu
Alois Wierer – Na pouti
Alois Wierer – Starý hudebník
Alois Wierer – Zimní krajina
Alois Wierer – V interiéru
Odkazy
Reference
- ↑ Emile Zola: Zabiják, il. A. Wiener (dostupné online v NK ČR)
- ↑ Databáze NK ČR, Babička, vydání 1940, il. A. Wierer, obálka Zdeněk Burian
- ↑ Systém Kramerius: Výsledek vyhledávání Humoristické listy/Alois Wierer
- ↑ (dostupné online v NK ČR). Malý čtenář. 1926–19271, s. 161. Dostupné online.
Literatura
- HABÁNOVÁ, Anna, ed. a ČEPELÁKOVÁ, Zdenka. Mladí lvi v kleci: umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. 1. vyd. V Řevnicích: Arbor vitae, 2013. 437 s. ISBN 978-80-7467-025-1.
- HABÁNOVÁ, Anna a HABÁN, Ivo. Mladí lvi v kleci: umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období: Galerie výtvarného umění v Chebu 26. 6. – 28. 6. 2014: Letohrádek Ostrov 27. 6. – 28. 9. 2014 = Junge Löwen im Käfig: Künstegruppen der deutschsprachigen Künstler aus Böhmen, Mähren und Schlesien in der Zwischenkriegzeit. V Chebu: Galerie výtvarného umění, 2014. 1 složený list (10 nečísl. s.).
- Mladí lvi v kleci: umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období: 13. 9. – 31. 12. 2016. V Liberci: Oblastní galerie, [2013]. 1 složený list (10 stran).
- POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny. 5., dopl. vyd. Vizovice: Lípa, 2002. 463 s. Otisky. ISBN 80-86093-67-0.
- ŠIMON, Patrik a HNOJIL, Adam. Modernae: zamlčená moderna: iluze a sny: středoevropské umění ze sbírky Patrika Šimona 1880–1930. 1. vyd. Praha: Arbor vitae, 2009. 343 s. ISBN 978-80-87164-19-8.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Alois Wierer - Zimní krajina
Alois Wierer - Čtoucí dívka
Akademický malíř Alois Wierer
Autor: Kozakp, Licence: CC BY-SA 4.0
Emila Prokopová-Wiererová (manželka Aloise Wierera) a František Prokop v roce 1912
Alois Wierer - V interiéru
Alois Wierer - Hráč na harfu
Alois Wierer - Starý hudebník
Alois Wierer - Na Pouti
Autor: Petr Vlček, Licence: CC BY-SA 4.0
Malíř Alois Wierer (vpravo) a sochař Ludvík Herzl, lazaret Karlín, Praha 1915
Alois Wierer signatura