Alois von Call
Dr. Alois von Call | |
---|---|
Poslanec Říšského sněmu | |
Ve funkci: 1848 – 1849 | |
Narození | 25. února 1791 Bolzano Habsburská monarchie |
Úmrtí | 5. listopadu 1866 Štýrský Hradec Rakouské císařství |
Alma mater | Univerzita Innsbruck Univerzita Pavia |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Alois von Call (25. února 1791 Bolzano[1] – 5. listopadu 1866 Štýrský Hradec[2][1]) byl rakouský politik z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Biografie
Pocházel ze starobylého tyrolského šlechtického rodu. Ve věku 10 let ztratil otce. Vystudoval práva na Univerzitě v Innsbrucku a titul doktora práv získal na Univerzitě v Pavii. Roku 1811 nastoupil na praxi na generální prokuraturu v Trentu. Z návratem rakouské armády do jižního Tyrolska o dva roky později ale o své místo přišel. Roku 1814 se stal koncipistou v úřadu prezídia zemského gubernia v Innsbrucku. V roce 1820 byl povolán jako dvorní koncipista k sjednocené dvorní kanceláři do Vídně. Roku 1821 se stal policejním delegátem ve Veroně, tedy faktickým ředitelem policie pro toto město a jeho okolí. Roku 1826 získal titul c. k. rady. Ve Veroně působil do roku 1829. Do roku 1831 pak pracoval na policii v Miláně. Roku 1832 se stal guberniálním radou a policejním ředitelem v Terstu. V listopadu 1843 byl povýšen do rakouského rytířského stavu a v říjnu 1844 se stal generálním policejním ředitelem v Benátkách.[1] Roku 1849 se uvádí jako svobodný pán Alois von Call, c. k. dvorní rada v Bolzanu.[3][4]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Merano. Tehdy se uváděl coby c. k. dvorní rada a policejní ředitel.[5] Řadil se ke sněmovní levici.[6] Podle jiného zdroje náležel ke sněmovnímu středu a byl politickým spojencem Franze Serapha von Stadiona.[1]
V roce 1850 se stal opět policejním ředitelem v Trentu. Byl mu udělen Císařský rakouský řád Leopoldův a roku 1851 povýšen na svobodného pána (barona). Roku 1853 odešel do penze. Žil na svých statcích, od roku 1857 v Štýrském Hradci.[1]
Zemřel v listopadu 1866.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e BENONI, Cäsar. Alois freiherr von Call-Rosenburg-Kulmbach gestorben zu Graz am 5. november 1866: nachruf eines freundes. [s.l.]: [s.n.], 1866. 18 s. Dostupné online. S. 3–18. (německy)
- ↑ a b Sterbefälle. Wiener Zeitung. Listopad 1866, čís. 273, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 36. (německy)
- ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 74. (německy)
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
Média použitá na této stránce
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg