Alois von Spens-Booden

Alois von Spens-Booden
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 1905 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Ministr spravedlnosti Předlitavska
Ve funkci: 19. ledna 1900 – 16. října 1902
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Ernest von Koerber
Předchůdce	Ferdinand von Schrott
Nástupce	Ernest von Koerber (jako správce)
12. moravský místodržitel
Ve funkci: podzim 1893 – 1900
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Hermann von Loebl
Nástupce	Karel Emanuel ze Žerotína
Narození	7. července 1835 Těšín Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. dubna 1919 (ve věku 83 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Choť	Antonie von Kuenburg
Rodiče	Emanuel von Spens-Booden starší a Anna von Glässer
Příbuzní	bratr: Emanuel von Spens-Booden (1831–1926)
Alma mater	Olomoucká univerzita Karlo-Ferdinandova univerzita Vídeňská univerzita
Profese	soudce a politik
Commons	Alois von Spens-Boden
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Alois Traugott Emanuel von Spens-Booden, též Alois Spens z Boodenu nebo Alois svobodný pán von Spens-Booden^[1] (7. července 1835 Těšín – 2. dubna 1919 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský soudce, státní úředník a politik, na konci 19. století moravský místodržící, v letech 1900–1902 ministr spravedlnosti Předlitavska ve vládě Ernesta von Koerbera.

Pocházel ze šlechtické rodiny Spensů z Boodenu. Studoval práva na Olomoucké univerzitě, Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a na Vídeňské univerzitě (1853–1857). V letech 1860–1864 působil jako okresní soudní aktuár v Čechách, pak až do roku 1872 pracoval na zemském soudu v Praze. Od roce 1872 byl radou zemského civilního soudu v Praze. V letech 1884–1890 byl prezidentem krajského soudu v Chebu. Od roku 1875 kromě toho zasedal ve vedení ústavu šlechtičen na Novém Městě pražském. V roce 1890 byl povolán na post na vrchním soudním dvoru ve Vídni a již roku 1891 přešel na post sekčního šéfa ministerstva spravedlnosti. Na podzim 1893 se stal moravským místodržícím coby kompromisní kandidát v době vyhrocené česko-německé polarizace, mimo jiné i proto, že ovládal oba zemské jazyky.^[2]

Vrchol jeho politické kariéry nastal na počátku 20. století, kdy se za vlády Ernesta von Koerbera stal ministrem spravedlnosti. Funkci zastával v období 19. ledna 1900 – 16. října 1902.^[3] Hned na počátku svého mandátu byl pověřen vedením zprostředkovatelské mise při velké stávce v ostravském uhelném revíru.^[4] Profiloval se jako nestranický ministr, třebaže názorově měl blízko k německé liberální levici. Jako ministr se podílel na pokračující demontáži Badeniho jazykových nařízení. Věnoval se i otázce reformy vzdělávání soudců. Ve funkci ministra skončil kvůli nemoci, která dále zhoršila jeho neschopnost politického manévrování.^[2]

V roce 1905 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny.^[2]

Jeho bratr Emanuel von Spens-Booden (1831–1926) působil jako moravský politik a majitel velkostatku v Ropici.^[2]

V květnu 1862 se na zámku v Branticích oženil s hraběnkou Antonií von Küenburg (1836–1902). Z manželství se narodila jediná dcera Gisela (1863–1914), která se provdala za Karla Sobka z Kornic (1850–1922).

Alois svobodný pán von Spens-Booden zemřel ve Vídni 2. dubna 1919. O šest dní později byl pohřben po boku své manželky v rodinné hrobce na městském hřbitově v Opavě.^[5][6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois von Spens-Booden na Wikimedia Commons