Aloisie Hrdličková

Aloisie Hrdličková
Rodné jménoAloisie Krejčí / Aloisie Krejčová
Narození18. února 1891
Milevsko
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 51 let)
koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěKlatovská 1600/78, Plzeň
Povoláníšvadlena
Domovské městoPlzeň
DětiJiří Hrdlička (1922–1942)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Aloisie Hrdličková, roz. Krejčí[1] nebo Krejčová[2] (18. února 1891 Milevsko24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), byla spolupracovnice parašutistů z výsadků Anthropoid, Out Distance a Silver A popravená nacisty.

Život

Aloisie Hrdličková se narodila 18. února 1891 v Milevsku v okrese Písek do rodiny Františka Krejčího a Aloisie Krejčí, rozené Novákové. Byla vyučenou švadlenou. Za protektorátu ovdověla, její manžel Antonín Hrdlička zemřel začátkem 40. let. Se synem Jiřím Hrdličkou (nar. 24. prosince 1922) bydlela v Plzni na Klatovské třídě 1600/78 ve čtvrtém poschodí.[1][3]

Spolupráce s parašutisty

Antonie Hrdličková se znala s Karolínou Královou a jejím manželem Ing. Františkem Králem, kteří před válkou do roku 1939 bydleli ve stejném domě a poschodí na Klatovské třídě v Plzni. Poté se přestěhovali do Prahy a v odboji fungovali jako kurýři mezi Prahou a Plzní. Karolína Králová byla sestra Marie Moravcové, významné pražské spolupracovnice parašutistů. V rámci příprav operace Canonbury poskytla Karolína Králová kontakt na Aloisii Hrdličkovou.[2][1]

Od 17. dubna 1942, kdy Jozef Gabčík a Jan Kubiš s dalšími parašutisty přijeli kvůli akci Canonbury do Plzně, bydleli až do 26. dubna 1942 v bytě u Aloisie Hrdličkové a jejího syna Jiřího.[4][5] Syna Jiřího Aloisie Hrdličková poslala v té době bydlet k sousedům Smolovým, aby se s výsadkáři nepotkal a nevystavila ho tak nebezpečí. O pobytu parašutistů ale evidentně věděl.[3]

Po nezdaru celé operace se parašutisté přesunuli zpět do Prahy, kde 27. května 1942 Gabčík s Kubišem provedli útok na Reinharda Heydricha.

Zatčení, smrt

Po zradě Karla Čurdy, který se sám přihlásil na gestapu 16. června 1942, se rozpoutala vlna zatýkání a výslechů. Aloisie Hrdličková a její syn Jiří byli zatčeni mezi prvními, již 17. června 1942. Z policejní vazby v Praze byli posláni do Malé pevnosti Terezín a v nepřítomnosti dne 29. září 1942 odsouzeni stanným soudem k trestu smrti. Dne 22. října 1942 je čekal transport do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla Aloisie popravena zastřelením 24. října 1942 v 10.14 hod. a syn Jiří v 16.00 hod.[4][5][2]

Podle výpovědi souseda Hrdličkových, pana Richarda Smoly (nar. 3. června 1930 Plzeň), bydlel poté v bytě po Hrdličkových na Klatovské třídě Rudolf Glasl (nar. 7. června 1903)[6] příslušník gestapa v Plzni.[3]

Připomínky

  • Její jméno (Hrdličková Aloisie roz. Krejová *18. 2. 1891)[pozn. 1] i jméno jejího syna (Hrdlička Jiří *24. 12. 1922) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[7][8]
  • Její jméno a jméno jejího syna je uvedeno na pamětní desce v Plzni, Klatovská třída 1600/78. Na desce je nápis: "V tomto domě žili obětaví členové odboje / Aloisie HRDLIČKOVÁ / Jiří HRDLIČKA / Karolína KRÁLOVÁ / Ing. František KRÁL / Poskytli pomoc výsadkům ANTHROPOID, SILVER A a OUT DISTANCE".[9]
  • Jména Aloisie Hrdličkové a jejího syna Jiřího jsou uvedena na pomníku obětem 1. a 2. světové války ve Vodňanech, v Zeyerových sadech, na postranní desce vlevo s nápisem OBĚTI NACISMU ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY 1939-1945.[10]

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Na pomníku je zjevně chyba v rodném jméně, správně má být Krejčová, příp. Krejčí

Reference

  1. a b c JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  2. a b c ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci – odbojáři – památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  3. a b c Pane inženýre, už to hoří!. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  4. a b Akce Canonbury: Když si Anthropoid odskočil do Plz.... FORUM 24 [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  5. a b ŠMEJKAL, Pavel; PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Vydání první. vyd. Praha: Academia 199 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2555-5. 
  6. Sezam příslušníků gestapa v Čechách a na Moravě [online]. Archiv bezpečnostních složek (ABS) [cit. 2025-03-04]. S. 72. Dostupné online. 
  7. Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  8. N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  9. Pamětní deska Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  10. Pomník Obětem 1. a 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci – odbojáři – památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3


Média použitá na této stránce

Pomník obětí Heydrichiády 01.jpg
Autor: Sanki 2010, Licence: CC BY-SA 4.0
Sloup se jmény obětí heydrichiády před kostelem sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Jiří Hrdlička (1922 1942).jpg
Jiří Hrdlička byl plzeňský podporovatel parašutistů z výsadků Anthropoid, Out Distance a Silver A popravený nacisty.
Frantisek Kral 1884 1942.jpg
Ing. František Král (* 2. března 1884 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl za protektorátu vrchním inspektorem československých drah a z charakteru své funkce disponoval řadou užitečných kontaktů. V domácím protiněmeckém odboji patřil ke spolupracovníkům (podporovatelům) parašutistů výsadků Anthropoid, Out Distance a Steel, kteří se ukrývali v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze.
Plzen Klatovska trida 78 deska.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 4.0
Plzeň - Klatovská třída 78, pamětní deska rodiny Hrdličkovy
Aloisie Hrdličková (1891 1942).jpg
Aloisie Hrdličková byla spolupracovnice parašutistů z výsadků Anthropoid, Out Distance a Silver A popravená nacisty.
Pomník padlým v I. světové válce ve Vodňanech (Q94444163) 01.jpg
Autor: Noe, Licence: CC0
Pomník padlým v obci Vodňany v okrese Strakonice – záznam č. 27772.
Karolina Sabina Kralova 1900 1942KTM.jpg
Karolína Sabina Králová (rozená Krčilová) (* 2 dubna 1900 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestra české odbojářky a podporovatelky parašutistů (z pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v Praze) Marie Moravcové (* 1898 – 1942). Sabina Králová byla manželkou Ing. Františka Krále (* 2 března 1884 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) dalšího z podporovatelů parašutistů.