Alonso Berruguete

Alonso Berruguete
(c) Luis García, CC BY-SA 3.0
Narození1486
Paredes de Nava
Úmrtízáří 1561 (ve věku 74–75 let)
Toledo
Povolánímalíř, sochař a architekt
RodičePedro Berruguete[1] a Elvira González
Funkcedvorní malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alonso González de Berruguete (asi 1488 Paredes de Nava – 1561 Valladolid) byl španělský malíř, sochař a architekt. Je považován za nejvýznamnějšího sochaře španělské renesance a je znám svými emotivními sochami zobrazující náboženské vytržení a utrpení.[2]

Biografie

Salome od Alonsa Berruguete (1512 - 16), Galerie Uffizi, Florencie.

Berrugete studoval umění u svého otce, malíře Pedra Berrugueta. Po otcově smrti roku 1504, Berruguete odjel do Itálie, kde pokračoval ve studiu. Většinu času strávil ve Florencii a v Římě. Jeho malby vytvořené v Itálii vykazují rysy manýrismu a jsou srovnávány s díly Jacopa Pontorma a Rossa Fiorentina.

Berruguete se vrátil do Španělska roku 1517 a roku 1518 byl jmenován dvorním malířem a sochařem Karla V. Od tohoto období se Berruguette soustředil na sochařství. První sochařské velké dílo, retabl z kláštera Mejorady, se skládá ze šesti scén: Narození Panny Marie, Zvěstování, Klanění pastýřů, Modlitby v Gestemanské zahradě, Vzkříšení, Nanebevstoupení.[3] Jeho práce zahrnují oltář v Irské koleji v Salamance (1529-1533), chór v toledské katedrále (1539-1543) a náhrobek toledského arcibiskupa Juana de Tavera ve špitále sv. Jana Křtitele v Toledu (1552-1561).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alonso Berruguete na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2019-09-05].
  2. ↑ BYNE, Arthur; BYNE, Mildred Stapley. Spanish architecture of the sixteenth century; general view of the plateresque and Herrera styles. [s.l.]: New York, G.P. Putnam's sons 486 s. Dostupné online. 
  3. ↑ ŠTĚPÁNEK, Pavel. Španělské umění od Altamiry po Picassa. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2018. 262 s. ISBN 9788024639802. OCLC 1081397411 S. 112. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce