Alpha Condé

Alpha Condé
Alpha Condé (2012)
Alpha Condé (2012)
Prezident Guiney
Ve funkci:
21. prosince 2010 – 5. září 2021
Předseda vládyJean-Marie Doré
Mohamed Said Fofana
Mamady Youla
Ibrahima Kassory Fofana
PředchůdceSékouba Konaté (zastupující)
NástupceMamady Doumbouya (předseda Národního výboru pro usmíření a rozvoj)
15. předseda Africké unie
Ve funkci:
30. ledna 2017 – 28. ledna 2018
PředchůdceIdriss Déby
NástupcePaul Kagame
Stranická příslušnost
ČlenstvíRassemblement du peuple de Guinée

Rodné jménoߞߐ߲ߘߍ a ߞߐ߲ߘߍ߫
Narození4. března 1938 (86 let)
Boké
ChoťDjené Kaba Condé
Alma materUniverzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne
Ruská univerzita družby národů
Profesepolitik, spisovatel a účastník mezinárodního fóra
Náboženstvíislám
Oceněníhonorary doctor of Général Lansana Conté University (2019)
Národní řád za zásluhy
Řád přátelství
čestný doktor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě
Řád Muhammada
CommonsAlpha Condé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alpha Condé (* 4. března 1938, Boké, Guinea) je guinejský politik a bývalý prezident Guinejské republiky v letech 2010 až 2021.

Život

Mládí

Narodil se do zámožné rodiny v obci Boké v Dolní Guineji. V patnácti letech odjel studovat do Francie, kde složil maturitní zkoušku a pokračoval ve studiu práv na Sorbonně. Po ukončení studia se tam stal i odborným učitelem.

Politická kariéra v zahraničí

Od roku 1963 byl činovníkem Federace studentů černé Afriky ve Francii, jíž se později stal i předsedou. V této funkci vystupoval proti režimu tehdejšího guinejského prezidenta Sékou Tourého, kterým byl v roce 1970 dokonce odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti.

V r. 1977 založil v liberijském hlavním městě Monrovii Demokratické národní hnutí (francouzsky Mouvement national démocratique, MND), které bylo až do roku 1991 ilegální organizací.

Politická kariéra po návratu z exilu

Ačkoli byl původní trest smrti zrušen, byl Condé po svém návratu do Konakry 17. května 1991 zatčen a na několik měsíců uvězněn. Jeho hnutí se mezitím přejmenovalo na Sdružení guinejského lidu (RPG, Rassemblement du peuple de Guinée). V letech 1993 a 1998 se ve své zemi účastnil prezidentských voleb, ty byly ale podle zahraničních pozorovatelů vždy zmanipulované ve prospěch tehdejšího prezidenta Lansany Contého. Ještě v průběhu voleb 1998 byl Alpha Condé uvězněn pod záminkou ohrožení "autority státu a územní celistvosti Guineje". Za jeho propuštění osobně přijeli orodovat významní světoví státníci, jako např. tehdejší americká ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová nebo francouzský prezident Jacques Chirac. Condé nakonec v roce 2001 dostal prezidentskou milost.

Po státním vojenském převratu v roce 2008, kdy se moci chopila junta pod vedením Dadise Camary, vystupoval Condé s otevřeným požadavkem návratu státní moci do civilních rukou. Stal se tak vůdcem opozice. Po masakru u Konakerského stadionu 28. září 2009 a následném atentátu na prezidenta Dadise Camaru, po kterém již tento nebyl schopen vykonávat úřad prezidenta a odjel na léčení do zahraničí, byly vyhlášeny nové prezidentské volby.

Zvolení prezidentem

Volby byly dvoukolové. Ačkoli v prvním kole, které se konalo 27. června 2010, skončil Alpha Condé s výrazným odstupem za Cellou Diallem (ten získal 43,69 % hlasů, zatímco Condé pouze 18,25 %), ve druhém kole 7. listopadu 2010 vyhrál s mírnou většinou 52,52 % hlasů Condé a stal se tak prvním demokratickým prezidentem této republiky od jejího vzniku v roce 1958.

11. října 2015 obhájil svůj úřad již v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 57,85 %. A to přesto, že byl kritizován za zanedbání zdravotně-bezpečnostních opatření v prvním týdnech epidemie eboly, která měla v roce 2015 své epicentrum právě v této zemi.

Po reformě ústavy byl potřetí zvolen 18. října 2020, když v prvním kole porazil svého soupeře Cellou Diallu poměrem 59,5 % ku 33,5 % hlasů.

5. září 2021 se v Guineji uskutečnil státní převrat, který prezidenta Alpha Condého svrhl.[1][2]

Dne 9. prosince 2022 zveřejnilo ministerstvo financí USA seznam více než čtyřiceti osobností, na něž byly uvaleny sankce za korupční činy a porušování lidských práv. Mezi cíle Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) patří finanční kontrolní orgán ministerstva financí Alpha Condé.[1].

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpha Condé na francouzské Wikipedii.

  1. V Africe se letos odehrály už čtyři převraty. Bilance připomíná krvavé období před více než dvaceti lety. ČT24 [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. 
  2. Guinea military officials say they have detained the president and taken control of the country. Washington Post [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Alpha Conde - World Economic Forum Annual Meeting 2012.jpg
Autor: World Economic Forum, Licence: CC BY-SA 2.0

DAVOS/SWITZERLAND, 27JAN12 - Alpha Conde, President of Guinea captured during the session 'Managing Resource Wealth' at the Annual Meeting 2012 of the World Economic Forum at the congress centre in Davos, Switzerland, January 27, 2012.. . Copyright by World Economic Forum.

swiss-image.ch/Photo by Remy Steinegger