Alruna
Alruna | |
---|---|
ženské jméno | |
Původ | z germánského alu „extáze, magie, pivo“ a runa „tajemství, runa“ |
Jméno v Česku | |
Četnost v Česku | 2 |
Pořadí podle četnosti | 10 765. |
Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti Jméno Alruna na webu kdejsme.cz |
Alruna či Alrune je germánské rodné ženské jméno. Bývá vykládáno z runové formule alu, která je zpravidla překládána „extáze, magie, pivo“, doplněné o runa „tajemství, runa“.[1][2] Může být ale také spojeno s podobnými jmény jako Adelrun „vznešené tajemství“ nebo Albrun „elfí tajemství“.[3] V podobě Alrún se nachází na seznamu povolených ženských jmen na Islandu a Faerských ostrovech.[4]
Mezi nositelky jména patří:
- Alruna von Cham, též Alrun – německá světice[5]
- Albruna – germánská věštkyně (podle Jacoba Grimma je její jméno špatně zapsaným Alruna)[2]
- Alraune – postava ze stejnojmenného románu Hannse Heinze Ewerse
- Ǫlrun – valkýra (totožnost jména s Alruna je nejistá)[1]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alruna na anglické Wikipedii.
- ↑ a b SIMEK, Rudolf. Dictionary of Northern Mythology. [s.l.]: D.S. Brewer, 2007. ISBN 978-0-85991-513-7. S. 11–12, 251.
- ↑ a b GRIMM, Jacob. Teutonic mythology. [s.l.]: W. Swan Sonnenschein & Allen, 1880. Dostupné online. S. 404–405.
- ↑ Alrune [online]. Nordic Names [cit. 2023-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Alrún [online]. Nordic Names [cit. 2023-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Alruna von Cham [online]. Ökumenisches Heiligenlexikon [cit. 2023-09-19]. Dostupné online.