Alta (Norsko)
Alta | |
---|---|
Pošta, hotel a obchodní dům v centru | |
Poloha | |
Souřadnice | 69°56′25″ s. š., 23°18′38″ v. d. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Norsko |
Správní oblast | Finnmark |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3 845 km² |
Počet obyvatel | 17 440 (2004) |
Hustota zalidnění | 4,5 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alta (severosámsky Álaheadju či Áltá, finsky Alattio či Alta) je město za severním polárním kruhem nacházející se v severním Norsku ve správní oblasti Finnmark. Žije tu přibližně 17 440 obyvatel (2004). Rozkládá se na ploše 3 845 km² a táhne se okolo Altafjordu. Město se v současnosti velmi rychle rozrůstá a stává se důležitým centrem v oblasti. Město je třetím nejsevernějším městem v Norsku. V jeho blízkosti se nachází také druhé nejsevernější norské město Hammerfest.
Název
Alta pravděpodobně získala svůj název podle Altafjordu, na jehož březích leží. Do roku 1918 zněl oficiální název obce Alten.
Geografie a podnebí
Alta leží daleko za polárním kruhem; je to nejsevernější město světa nad 10 000 obyvatel. Navzdory tomu zde vládne výtečné podnebí díky oteplujícímu vlivu Golfského proudu a chráněné poloze Altafjordu, což umožňuje zemědělské využití údolí. Srážky jsou zde mnohem nižší (420 mm) než v Hammerfestu a obloha je často jasná, což z Alty dělá ideální místo pro pozorování severní polární záře.
Historie
Oblast dnešní Alty byla osídlena již minimálně 4 200 let př. n. l., jak dokazují archeologické nálezy nástěnných maleb uchovaných na kamenech v jihozápadní části města, pocházející z let 4 200 – 500 př. n. l., které jsou dnes pod názvem Skalní rytiny v Altě zařazeny na seznam Světového dědictví UNESCO.
Město bylo za druhé světové války zcela vypáleno Němci a jeho obyvatele deportováni na jih země. Malá část jich neuposlechla rozkaz a zůstala v oblasti. Tito lidé donuceni okolnostmi přežívali ve vlastnoručně vykopaných dírách v zemi. Během války se poblíž Alty vyskytovala německá válečná loď Tirpitz, která využívala Altafjord jako bezpečný přístav. Během speciální operace byla loď poškozena a následně při pokusu o útěk potopena.
Městem protéká řeka Altaelva známá jako jedna z nejlepších lososových řek na světě. V roce 1979 se na řece začala stavět vodní elektrárna. Tato stavba vyvolala obavy místních obyvatel o zachování přítomnosti lososů v řece a stala se předmětem vleklého sporu za občanská práva Saámů. Následovaly dlouhé měsíce nenásilných protestů na jejichž konci byl založen parlament Saámů, který rozhoduje o jejich záležitostech. Elektrárna byla nakonec postavena, na přítomnost lososů v řece neměla žádný vliv.
V roce 1999 byla Alta povýšena na město.
Ekonomika
Největší význam pro ekonomiku Alty má obchod, lehký průmysl a služby. Zhruba 15 kilometrů na jih od města se nachází známý břidlicový lom.
Doprava
Alta je také dopravní centrum oblasti díky svému letišti, které jen v roce 2004 odbavilo přes 308 000 pasažérů. Nachází se zde také přístaviště a městem se táhne silnice E6, která protíná celé Norsko.
Slavní rodáci
- Egil Rasmussen (1903 – 1964) – norský spisovatel
- Klaus Pettersen – norský fotbalista
- Bjørn Wirkola – norský skokan na lyžích
- Terje Martenson Jensen
Partnerská města
Odkazy
Související články
- Altafjord
- Altaelva
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alta na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Alta kommune
- Informace na stránkách UNESCO
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Alta
Socha v centru města Alta, Norsko
Autor: Clemens Franz, Licence: CC BY-SA 3.0
Das Zentrum von Alta in Nordnorwegen an einem Sonntag. Zu sehen sind die Post, ein Hotel und ein Einkaufszentrum mit der Tourisinformation und der Verwaltung von Alta.