Altajská republika

Altajská republika; Республика Алтай; Алтай Республика
	Tři vrcholky Altaje: Pohádka, Sen, Krasavice
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Gorno-Altajsk
Souřadnice	50°55′ s. š., 86°55′ v. d.
Rozloha	92 903 km²
Časové pásmo	UTC+7
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	220 934 (2021)
Hustota zalidnění	2,4 obyv./km²
Jazyk	ruština, altajština (úřední), kazaština
Národnostní složení	Rusové, Altajci, Kazaši, Ukrajinci
Náboženství	pravoslaví, tengrismus, islám
Správa regionu
Stát	Rusko
Nadřazený celek	Rusko
Druh celku	republika Ruské federace
Vznik	8. února 1992
Hlava	Oleg Leonidovič Chorochordin
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-AL
Označení vozidel	04
Oficiální web	www.altai-republic.ru
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Altaj, plným názvem Altajská republika (altajsky Алтай Республика) nebo Republika Altaj (rusky Респу́блика Алта́й), je republika v Sibiřském federálním okruhu Ruské federace. Má rozlohu 92 600 km² a 202 947 obyvatel (2002). Hlavním městem je Gorno-Altajsk. Platí zde novosibirský čas (UTC +6 hod., SEČ +5 hod.).

Poloha a přírodní podmínky

Republika Altaj se nachází v jižní části Sibiře na pomezí Kazachstánu, Číny a Mongolska, v rámci Ruska sousedí s Altajským krajem, Kemerovskou oblastí a republikami Chakasií a Tuvou. Pro polohu v centrální části pohoří Altaj se tomuto území někdy přezdívá Ruský Tibet. Nejvyšší horou republiky, Altaje a celé Sibiře je Bělucha (4 506 m) na hranici s Kazachstánem. Altaj pokrývá téměř celé území republiky čtyřtisícovými hřbety, oddělenými údolími řek. Hlavní vodní toky představují zdrojnice Obu Bija a Katuň (se svými přítoky Argutem, Koksou a Čujou). Největší jezero je Tělecké, altajsky: Altyn Köl („Zlaté jezero“) o rozloze 230,8 km² a hloubce 325 m, ze kterého vytéká řeka Bija.

Historie

Předchůdkyní Republiky Altaj byla Ojrotská autonomní oblast (Ойротская автономная область), vytvořená v rámci Altajského kraje 1. června 1922. Od 7. ledna 1948 nesla název Horská-Altajská autonomní oblast (Горно-Алтайская автономная область). V říjnu 1990 byla povýšena na autonomní republiku a 3. června 1991 vyčleněna z Altajského kraje a jako republika podřízena přímo Ruské federaci. Od roku 1993 nese současný název.

Obyvatelstvo

Osídlení hornaté republiky je velmi řídké, pouze 2 obyvatelé/km²; čtvrtina populace žije v hlavním městě. Co do národnostního složení, žije zde 57 % Rusů, což je asi 116 000 lidí. Dále následují etničtí Altajci, kteří představují jen 30,7 % obyvatel – 62 000 lidí. Také jsou zastoupeny i menšiny z bývalých republik SSSR, jako např. Kazaši (6 %) nebo Ukrajinci (0,9 %). V zemi je jen jedna univerzita, kterou je Gorno-Altajská státní univerzita.

Ekonomika

V zemi se hlavně pěstují zemědělské plodiny, které zpracovává potravinářský průmysl (ten je v Altajské rep. nejvíce rozvinut). Následuje těžba dřeva (do země částečně zasahuje severská tajga). V zemi je také mnoho nerostných surovin (např. zlato, stříbro, železné rudy, lithium a další), které se těží.

Doprava

V Altajské republice nejsou železnice. Hlavní silniční tah vede z Gorno-Altajsku do města Koš-Agač horskými údolími a dále na jih, průsmykem Dörböt Dabaan do Mongolska. Také je zde několik letišť pro osobní dopravu.

Města

Gorno-Altajsk
Koš-Agač
Čibit
Elekmonar
Usť-Kan
Usť-Ulagan

Odkazy

Reference

↑ Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Altajská republika na Wikimedia Commons
(rusky/anglicky) Oficiální stránky Republiky Altaj Archivováno 16. 2. 2014 na Wayback Machine.
(česky) ALTAJ - rusko-mongolské pomezí
(anglicky) Altai Republic slowly opening up to outside world Archivováno 25. 9. 2015 na Wayback Machine.

[1] Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály