Alula Australis
| Alula Australis | |
|---|---|
 | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | Premenná hviezda typu RS Canum Venaticorum, optická dvojhvězda, near-IR source, UV-emission source a proměnná hvězda |
| Souhvězdí | Velká medvědice |
| Zdánlivá magnituda (V) | 4,42[1], 4,38[1], 3,79[1], 2,46[2], 2,23[2] a 2,14[2] |
| Vzdálenost | 27,3 ly |
| Označení v katalozích | |
| 2MASS | 2MASS J11181100+3131464 |
| IRAS | IRAS 11154+3148 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alula Australis (Ksí Ursae Majoris, zkráceně ξ UMa) je vícenásobná hvězda v souhvězdí Velké medvědice. Jedná se o vizuální dvojhvězdu[p 1] složenou ze dvou žlutých trpaslíků vzdálených od sebe v průměru 21 au.[5] Alula Australis B (ξ UMa B) o zdánlivé velikosti +4.80 oběhne jasnější proměnnou hvězdu Alula Australis A (ξ UMa A) o velikosti +4.33 (nebo +3.4[6]) jednou za 59,878 let.[5] Vzdálenost systému Alula Australis od Země je 27 (nebo 25[6]) světelných let.[5]
S tímto systémem se pojí dvě astronomická prvenství. Roku 1780 určil William Herschel, že jde o dvouhvězdu.[6] V roce 1802 (či 1804[6]) se Alula Australis stala prvním systémem, který byl určen jako fyzická dvojhvězda.[3] Herschel to vyvodil z toho, že od roku 1780 se změnil poziční úhel mezi ξ UMa A a ξ UMa B téměř o 60°, a jejich blízkost tak není jen zdánlivá kvůli pozorování ze Země, nýbrž jedna obíhá druhou.[6][3] V roce 1828 se Alula Australis stala první dvojhvězdou, u níž byla oběžná doba vypočítána, když Félix Savary[3] určil, že doba oběhu ξ UMa B je necelých 60 let a rozestup mezi hvězdami se pohybuje od 0.9 do 3.1 úhlových vteřin.[6]
Pozdější měření ukázala, že ξ UMa A i ξ UMa B jsou samy o sobě spektroskopické minimálně dvojhvězdy.[5][p 2] Alula Australis je tak alespoň čtyřnásobná hvězda, možná ale jde i o pěti- či dokonce šestinásobný systém.[5]
Systém
Shrnutí spektrální klasifikace, velikosti a oběžných dob hvězd systému Alula Australis:[5]
| kód | typ | obíhá | oběžná doba | objem proti Slunci |
|---|---|---|---|---|
| Aa | G0 | - | - | 1 |
| Ab | M | Aa | 1,833 let | 0,5 |
| Ba | G5 | Aa | 59,878 let | 0,98 |
| Bb | M | Ba | 4 dny | 0,15 |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Vizuální dvojhvězda je hvězdný systém, jehož jedna složka obíhá druhou ve vzdálenosti, jež je dostatečně velká, aby je bylo od sebe možné rozlišit dalekohledem.
- ↑ Spektroskopická dvojhvězda je hvězdný systém, jehož jedna složka obíhá druhou, ale místo dalekohledu je lze rozlišit pouze pomocí změn čar v jimi vysílaném spektru.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xi Ursae Majoris na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Photoelectric photometric catalogue of homogeneous measurements in the UBV system. In: Astronomy and Astrophysics. 1978.
- ↑ a b c Schuyler D. Van Dyk: 2MASS All Sky Catalog of point sources. červen 2003.
- ↑ a b c d HARRINGTON, Philip S. Cosmic Challenge: The Ultimate Observing List for Amateurs. [s.l.]: Cambridge University Press, 2010. 488 s. Dostupné online. ISBN 978-0521899369. S. 379. (anglicky)
- ↑ ALLEN, Richard Hinckley. Star Names: Their Lore and Meaning. [s.l.]: [s.n.], 1899. Dostupné online. Kapitola Alula borealis, s. 443. (anglicky)
- ↑ a b c d e f KALER, James B. STARS [online]. Univerzita Illinois v Urbana Champaign [cit. 2017-04-01]. Kapitola Alula Australis. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f MOORE, Patrick. The Observer’s Year: 366 Nights of the Universe. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2009. 368 s. ISBN 978-1852338848. Kapitola March 19 - Xi Ursae Majoris: the first computed binary, s. 87. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alula Australis na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Ursa Major, Astronomical chart showing a bear forming the constellation. 1 print on layered paper board : etching, hand-colored.
Autor: IAU and Sky & Telescope magazine (Roger Sinnott & Rick Fienberg), Licence: CC BY 3.0
IAU Ursa Major chart, also known as the Great Bear.