Alvin W. Gouldner

Alvin W. Gouldner
Narození29. července 1920
New York
Úmrtí15. prosince 1980 (ve věku 60 let)
St. Louis nebo Madrid
Alma materKolumbijská univerzita
Povolánísociolog, vysokoškolský učitel a filozof
ZaměstnavateléAmsterdamská univerzita (1972–1976)
Amsterdamská univerzita
Washingtonská univerzita
Washingtonova univerzita
University at Buffalo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alvin Ward Gouldner (29. července 1920 – 15. prosince 1980) byl americký sociolog, profesor sociologie na univerzitách ve Washingtonu, St. Louis, Buffalu a Amsterdamu. Proslul svou kritikou sociologie, intelektuálů a svou teorií vztahu technologie a společnosti. Byl žákem Roberta Mertona. Byl označován za radikálního myslitele a jeho práce byly v silné interakci s radikálními politickými hnutími 60. let 20. století.

Proti objektivitě

V knihách Anti-Minotaur: The Myth of Value Free Sociology (1964) a The Coming Crisis of Western Sociology (1970) se postavil proti tomu, aby se sociologie pokoušela být empirickou vědou a snažila se hledat objektivní pravdy. Sociologie je podle něj z podstaty subjektivistická, a měla by být ideálně "kriticky subjektivistická". Hájil rovněž Maxe Webera a tvrdil, že Weber nikdy neusiloval o to, aby sociologii "objektivizoval", ač se mu to často přisuzuje. Naopak symbolem nejhorších tendencí v sociologii pro něj byl funkcionalismus Talcotta Parsonse.

Na jeho kritiku sociologie navázala jeho kritika intelektuálů a intelektuálních pracovníků obecně, včetně vědců (v knize The Future of Intellectuals and the Rise of the New Class z roku 1979). Intelektuální pracovníci často podle Gouldnera vyrábějí z ideologických předpokladů "objektivitu". Základním cílem intelektuála i vědce by přitom mělo být spíše kritické myšlení a pochybování.

Technologický determinismus

Roku 1976 vydal Gouldner knihu The Dialectic of Ideology and Technology. V ní popsal vývoj politických dějin i dějin idejí jako podmíněný technologií, a to zejména technologií komunikační. Klíčovou byla zejména jeho teze, že zvláštní diskurz zvaný ideologie byl zplozen díky nástupu tištěných médií, zejména novin. Pád ideologie byl způsoben nástupem filmu, rozhlasu a televize. Gouldnerův technologický a komunikační determinismus navázal na podobné pojetí Marshalla McLuhana, držel se však více v sociologickém rámci.[1]

Bibliografie

  • 1950: Studies in Leadership. Leadership and Democratic Action
  • 1954: Patterns of Industrial Bureaucracy
  • 1954: Wildcat strike. A Study in Worker-Management Relations
  • 1958: Cosmopolitans and Locals: Toward an Analysis of Latent Social Roles
  • 1962: Notes on Technology and the Moral Order
  • 1964: Anti-Minotaur: The Myth of Value-Free Sociology
  • 1967: Enter Plato
  • 1970: The Coming Crisis of Western Sociology
  • 1973: For Sociology: Renewal and Critique in Sociology Today
  • 1976: The Dialectic of Ideology and Technology
  • 1979: The Future of Intellectuals and the Rise of the New Class
  • 1980: The Dark Side of the Dialectic
  • 1980: The Two Marxisms
  • 1984: Against Fragmentation

Reference

  1. ↑ McQuail, Denis: Úvod do teorie masové komunikace, Praha, Portál 1999.

Externí odkazy