Alycia Parksová
Alycia Parksová | |
---|---|
Alycia Parksová na US Open 2023 | |
Stát | Spojené státy americké |
Datum narození | 31. prosince 2000 (23 let) |
Místo narození | Atlanta, Georgie, Spojené státy americké[1] |
Bydliště | Port St. Lucie, Florida, Spojené státy americké |
Výška | 185 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Tenisová raketa | Dunlop |
Síň slávy | 953 935 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 175–176 |
Tituly | 1 WTA, 2 WTA 125, 1 ITF |
Nejvyšší umístění | 40. místo (14. srpna 2023) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2024) |
French Open | 1. kolo (2023) |
Wimbledon | 2. kolo (2023) |
US Open | 1. kolo (2021, 2023) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 95–101 |
Tituly | 2 WTA, 2 WTA 125, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 27. místo (11. září 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2023) |
French Open | 2. kolo (2023) |
Wimbledon | 1. kolo (2023) |
US Open | 3. kolo (2023) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
US Open | 2. kolo (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 12. září 2023
Alycia Parksová (nepřechýleně Parks, * 31. prosince 2000 Atlanta) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový a dva deblové turnaje. V sérii WTA 125 přidala dvě singlové i deblové trofeje. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2023 na 40. místě a ve čtyřhře v září téhož roku na 27. místě. Od dětství ji trénuje otec Michael Parks.[3][1]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v březnu 2017, když na turnaji v Orlandu dotovaném 15 tisíci dolary prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry podlehla krajance Emině Bektasové z počátku šesté světové stovky.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během listopadu 2020 opět v Orlandu, na turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Vzhledem k nízkému žebříčkovému postavení, 364. příčce, musela projít kvalifikací. V singlové soutěži pak na její raketě postupně skončily Japonka Kjóka Okamurová, Argentinka Paula Ormaecheaová, Polka Katarzyna Kawaová, krajanka Jamie Loebová a ve finále další Američanka Robin Montgomeryová.[4] V páru s Rasheedou McAdoovou navíc triumfovala i v orlandské čtyřhře.[5][2]
Na okruhu WTA Tour debutovala dubnovým MUSC Health Women's Open 2021,[4] kvůli pandemii covidu-19 dodatečně zařazeným turnajem na zelené antuce v Charlestonu. Do kvalifikace nastoupila jako náhradnice a v jejím závěru přehrála Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou. První vítězný zápas na túře WTA dosáhla výhrou nad krajankou Grace Minovou z počátku třetí stovky klasifikace. Poté ji vyřadila nejvýše nasazená Tunisanka Ons Džabúrová.[5]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu US Open 2021, kam obdržela divokou kartu jako náhradnice namísto Venus Williamsové, která si zajistila přímou účast ve dvouhře. V předchozí kariéře přitom ani jednou nestartovala v grandslamové kvalifikaci. Na úvod podlehla srbské kvalifikantce a sté čtyřicáté páté hráčce světa Olze Danilovićové.[4][2] Premiéru v hlavní soutěži turnaje WTA 1000 prožila na říjnovém BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells, na kterém zvládla kvalifikaci. V prvním kole singlu však nestačila na Nizozemku Arantxu Rusovou ze sedmé desítky žebříčku. Členku elitní světové padesátky poprvé zdolala na travnatém bett1open 2022 v Berlíně, kde přehrála světovou šestačtyřicítku Čeng Čchin-wen z Číny. Poté však nenašla recept na čtvrtou tenistku klasifikace Džabúrovou.
Hráčku z první dvacítky debutově porazila na říjnovém AGEL Open 2022, ostravském turnaji v kategorii WTA 500. Po zvládnuté kvalifikaci zdolala v prvním singlovém duelu světovou devatenáctku Karolínu Plíškovou, jíž v úvodním setu uštědřila „kanára“. Jako stá čtyřicátá čtvrtá žena žebříčku se v probíhající sezóně stala čtvrtou přemožitelkou Plíškové, která figurovala mimo Top 100.[6] Ve druhém kole za 2:44 hodiny premiérově porazila členku světové desítky, sedmou v pořadí Mariu Sakkariovou a na túře WTA poprvé postoupila do čtvrtfinále.[7] V něm nestačila na pozdější šampionku Barboru Krejčíkovou z třetí desítky žebříčku. V ostravské čtyřhře startovala poprvé v kariéře s krajankou a úřadující finalistkou US Open Caty McNallyovou. V soutěži vyřadily tři nasazené páry, včetně turnajových trojek Alice Rosolské a Erin Routliffeové ve finále. Na túře WTA tak vybojovala premiérovou trofej. Po skončení poprvé pronikla do elitní světové stovky deblového žebříčku, když figurovala na 79. místě.[8]
Během prosince 2022 ovládla v sérii WTA 125 navazující turnaje Crèdit Andorrà Open v Andoře la Vella a Open P2I v Angers. V rozmezí tří týdnů zaznamenala výrazný žebříčkový posun ze 150. na 75. příčku, která jí poprvé patřila 12. prosince 2022.[9] První singlovou trofej na túře WTA vybojovala na únorovém Lyon Open 2023, kde postupně vyřadila Rakušanku Julii Grabherovou v třísetovém boji, čtvrtou nasazenou Petru Martićovou po ztrátě úvodní sady, turnajovou sedmičku Danku Kovinićovou, v semifinále Marynu Zanevskou a nakonec i francouzskou světovou pětku Caroline Garciaovou, čímž poprvé porazila členku elitní světové pětky. Z turnaje tak odjížděla se šňůrou patnácti výher v hale. Bodový zisk ji premiérově posunul na 51. místo žebříčku.[10][11]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
WTA 1000 (1–0 Č) | |
WTA 500 (1–0 Č) | |
WTA 250 (1–0 D; 0–1 Č) |
Dvouhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 5. února 2023 | Lyon, Francie | tvrdý (h) | Caroline Garciaová | 7–6(9–7), 7–5 |
Čtyřhra: 3 (2–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 9. října 2022 | Ostrava, Česko | tvrdý (h) | Caty McNallyová | Alicja Rosolská Erin Routliffeová | 6–3, 6–2 |
Finalistka | 1. | 25. června 2023 | Birmingham, Spojené království | tráva | Storm Hunterová | Marta Kosťuková Barbora Krejčíková | 2–6, 6–7(7–9) |
Vítězka | 2. | 19. srpna 2023 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Taylor Townsendová | Nicole Melichar-Martinezová Ellen Perezová | 6–7(1–7), 6–4, [10–6] |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (2–0 D; 2–1 Č) |
Dvouhra: 2 (2–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | prosinec 2022 | Andorra la Vella, Andorra | tvrdý (h) | Rebecca Petersonová | 6–1, 6–4 |
Vítězka | 2. | prosinec 2022 | Angers, Francie | tvrdý (h) | Anna-Lena Friedsamová | 6–4, 4–6, 6–4 |
Čtyřhra: 3 (2–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | listopad 2022 | Midland, Spojené státy | tvrdý (h) | Asia Muhammadová | Anna-Lena Friedsamová Nadija Kičenoková | 6–2, 6–3 |
Vítězka | 2. | prosinec 2022 | Angers, Francie | tvrdý (h) | Čang Šuaj | Miriam Kolodziejová Markéta Vondroušová | 6–2, 6–2 |
Finalistka | 1. | květen 2023 | Paříž, Francie | antuka | Nadija Kičenoková | Anna Danilinová Věra Zvonarevová | 7–5, 6–7(2–7), [12–14] |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (1 titul)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | listopad 2020 | Orlando, Spojené státy | tvrdý | Robin Montgomeryová | 3–6, 6–4, 6–2 |
Čtyřhra (3 tituly)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | listopad 2020 | Orlando, Spojené státy | tvrdý | Rasheeda McAdoová | Jamie Loebová Erin Routliffeová | 4–6, 6–1, [11–9] |
2. | leden 2022 | Bendigo, Austrálie | tvrdý | Fernanda Contrerasová | Alison Baiová Alana Parnabyová | 6–3, 6–1 |
3. | červenec 2022 | Charleston, Spojené státy | antuka | Sachia Vickeryová | Tímea Babosová Marcela Zacaríasová | 6–4, 5–7, [10–5] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alycia Parks na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Alycia Parksová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 12. září 2023
- ↑ a b c d Alycia Parksová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 12. září 2023
- ↑ Alycia Parks Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c MACPHERSON, Alex. Introducing the 2021 US Open's Grand Slam debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2021-08-28 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Alycia Parks Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plíšková opouští turnaj v Ostravě po prvním kole, ve dvou setech ji překvapivě porazila Parksová. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-10-04 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Parks upsets Sakkari to continue breakthrough in Ostrava. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-06 [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Krejcikova tops Swiatek, reigns at home in Ostrava. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-09 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERKOK, John. Ranking Reaction: American Alycia Parks cuts ranking from No. 150 to No. 75 in three weeks. Tennis.com [online]. 2022-12-12 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROY, Neelabhra. Alycia Parks wins maiden WTA title in Lyon, steamrolls home favorite Caroline Garcia. Sportskeeda.com [online]. 2023-02-05 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Serve's up: Alycia Parks beats Caroline Garcia to win first WTA singles title in Lyon. Tennis.com [online]. 2023-02-05 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alycia Parksová na Wikimedia Commons
- Alycia Parksová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Alycia Parksová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Alycia Parksová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Alycia Parks playing in the first round of the 2023 US Open