Amálie Hesensko-Darmstadtská

Amálie Hesensko-Darmstadtská
	dědičná bádenská princezna
	Amálie Hesensko-Darmstadtská (1811)
Úplné jméno	Frederika Amálie
Narození	20. června 1754; Prenzlau
Úmrtí	21. června 1832 (78 let); Bruchsal
Sňatek	15. července 1775
Manžel	Karel Ludvík Bádenský
Potomci	Kateřina Amálie Kristiana Luisa Bádenská; Karolína Frederika Vilemína Bádenská; Luisa Bádenská; Frederika Dorotea Bádenská; Marie Bádenská; Karel Fridrich Bádenský; Karel Ludvík Fridrich Bádenský; Vilemína Luisa Bádenská
Dynastie	Hesenští
Otec	Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Matka	Karolína Zweibrückenská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amálie Hesensko-Darmstadtská (20. června 1754 – 21. června 1832) byla dcerou Ludvíka IX. Hesensko-Darmstadtského a Karolíny Zweibrückenské.

Život

Amálie se narodila v Prenzlau a v roce 1772 přijela do Petrohradu na návštěvu ruského dvora jako jedna z možných nevěst careviče Pavla. Pavel se však rozhodl pro její sestru Vilemínu.

Manželství a potomci

15. července 1775 se Amálie provdala za svého bratrance, dědičného bádenského prince Karla Ludvíka. Byl synem Karla Fridricha Bádenského a Karolíny Luisy Hesensko-Darmstadtské, dcery Ludvíka VIII. Hesensko-Darmstadtského. Amálie měla s Karlem Ludvíkem několik dětíː

Amálie Bádenská (13. července 1776 – 26. října 1823), svobodná a bezdětná
Karolína Frederika Vilemína Bádenská (13. července 1776 – 13. listopadu 1841), ⚭ 1797 Maxmilián I. Josef Bavorský (27. května 1756 – 13. října 1825), falckrabě zweibrückenský, bavorský kurfiřt a král bavorský od roku 1806 až do své smrti
Luisa Bádenská (24. ledna 1779 – 16. května 1826), ⚭ 1793 Alexandr I. Pavlovič (23. prosince 1777 – 1. prosince 1825), král polský, velkokníže finský, car ruský od roku 1801 až do své smrti
Frederika Dorotea Bádenská (12. března 1781 – 25. září 1826), ⚭ 1797 Gustav IV. Adolf (1. listopadu 1778 – 7. února 1837), finský velkovévoda a švédský král v letech 1792–1809
Marie Bádenská (7. září 1782 – 29. dubna 1808), ⚭ 1802 vévoda Fridrich Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelský (9. října 1771 – 16. června 1815)
Karel Fridrich Bádenský (13. září 1784 – 1. března 1785)
Karel Ludvík Fridrich Bádenský (8. června 1786 – 8. prosince 1818), bádenský velkovévoda, ⚭ 1806 Stéphanie de Beauharnais (28. srpna 1789 – 29. ledna 1860)
Vilemína Luisa Bádenská (10. září 1788 – 27. ledna 1836), ⚭ 1804 Ludvík II. Hesenský (26. prosince 1777 – 16. června 1848), od roku 1830 do 5. března 1848 hesenský velkovévoda (za Německé revoluce v roce 1848 rezignoval)

V manželství si Amálie stěžovala na chlad svého tchána a na dětinskost manžela. Od smrti tchyně v roce 1783 do svatby syna v roce 1806 byla první dámou u dvora. V roce 1801 navštívila s rodinou dceru carevnu Luisu v Rusku a dceru královnu Frederiku v září 1801 ve Švédsku. Během pobytu ve Švédsku byla popsána jako vtipná, inteligentní a přesná a také jako plně ovládající svého manžela. Navštívili Drottningholmský palác a Gripsholm a Amálie se ujala Hedviky Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpské, kterou král neměl rád, a pokárala dceru za její upjaté a nepřátelské chování na veřejnosti. Její manžel zemřel v důsledku nehody ještě před odjezdem a Amálie zůstala s rodinou ve Švédsku až do května 1802. Krátce před svým odjezdem byla uvedena do lóže Yellow Rose Karla Adolfa Bohemana tím, že jím byla označena za větev Zednářů.

Pozdější léta

Během svých návštěv Ruska a Švédska se pokoušela usmířit mezi sebou své dva zetě, ruské a švédské panovníky. V roce 1803 hostila švédskou královskou rodinu v Badenu. Během této návštěvy se říkalo, že svou milostí a zábavností, živým zájmem o politiku a stejnými názory, měla možnost získat vliv nad svým zetěm. Jako soupeřka Napoleona Bonaparte se snažila zabránit sňatku svého syna se Stéphanie de Beauharnais, a po svatbě v roce 1806 odešla na své vdovské panství v Bruchsalu. V roce 1807 Amálie poslala své dceři Frederice Švédské dopis od její druhé dcery, ruské carevny dopis, ve snaze přesvědčit Frederiku, aby využila svého vlivu a přiměla svého manžela uzavřít mír mezi Švédskem a Napoleonem, což se nepodařilo.

V roce 1809 přijala dceru Frederiku a její rodinu poté, co byl její zeť svržen ze švédského trůnu. V roce 1811 se snažila Gustava Adolfa odradit od rozvodu s její dcerou, když se to však ukázalo jako nezbytné, zařídila pro svou dceru ekonomickou nezávislost a péči o vnoučata. Během Vídeňského kongresu v roce 1815 se Amálie svým vlivem na zetě Alexandra I. podílela na tom, že Bádenské velkovévodství zůstalo bez ztráty území.

Amálie zemřela 21. června 1832 v Bruchsalu.