Amédée Ozenfant (15. dubna1886Saint-Quentin – 4. května1966Cannes) byl francouzskýmalíř a jeden ze zakladatelů uměleckého puristického hnutí, které založil spolu se švýcarským architektem Le Corbusierem. Toto hnutí navazovalo na kubismus, ale kladlo důraz na práci s čistými základními geometrickými tvary a určitým způsobem je komponovalo do celku. Ozenfant purismus uplatňoval v malbě a Corbusier v malbě i architektuře.
Ozenfant byl také významným teoretikem, lektorem a uměleckým kritikem dvacátého století. Vyučoval na uměleckých školách, například v Paříži, Londýně a New Yorku. Spolu s Le Corbusierem a Paulem Derméem založil známý časopis L'Esprit Nouveau (Nový duch), který vycházel v letech 1920 až 1925 a stal se jednou z výrazných evropských platforem moderního umění a architektury.
Amédée Ozenfant se narodil 15. dubna 1886 v měšťanské rodině v Saint-Quentin v Aisne. Byl nejstarším synem Marie-Thérèse Saugnierové a Juliena Ozenfanta, který jako jeden z prvních použil železobetonový systém Françoise Hennebiqueho. Jeho matka velmi podporovala rozvoj jeho uměleckého nadání. V letech 1901 až 1904 studoval na dominikánské koleji v Saint-Elme v Arcachonu a poté na Captier v San Sebastianu. Po dokončení studia se vrátil do Saint-Quentin, kde začal malovat akvarely a pastely.
V roce 1904 se zúčastnil kurzu kreslení vedeného Julesem-Alexandrem Patrouillardem Degravem na Ecole Municipale de Dessin Quentin Delatour v Saint-Quentinu. V roce 1905 se začal vzdělávat v dekorativním umění v Paříži, kde byli jeho učiteli Maurice Pillard Verneuil a později Charles Cottet.
V roce 1907 se zapsal na Académie de La Palette v Paříži, kde studoval u Jacquese-Emila Blanche. Spřátelil se s Rogerem de La Fresnaye a André Dunoyerem de Segonzac, kteří byli jeho spolužáky. V roce 1908 začal samostatně vystavovat v Salon de la Société Nationale des Beaux-Arts, o dva roky později v Salon d'Automne a v roce 1911 vystavoval v Salon des Indépendants.[1]
Od roku 1924 sdílel umělecké studio Académie Moderne v Paříži s Alexandrou Exterovou, Marií Laurencinovou a Fernandem Légerem, kde všichni vyučovali. Ozenfant pak učil i na mnoha jiných místech. Od roku 1932 to byla jeho Académie Ozenfant, kterou pak od roku 1935 do roku 1938 provozoval také v Londýně jako Academy of Fine Arts. Mezi jeho studenty v Londýně patřily malířky Leonora Carringtonová, Sari Dienesová a Stella Sneadová. Od roku 1939 do roku 1955 působil Ozenfant na School of Fine Arts v New Yorku a přednášel na mnoha místech v USA. Mezi studenty v New Yorku patřili jeho asistent Chaim Koppelman, Kanaďanka Madeleine Laliberté a Íránec Manoucher Yektai. V roce 1955 se vrátil zpátky do Francie, kde zůstal až do své smrti v roce 1966 v Cannes.[2]
Puristické hnutí
Časopis ĽEsprit Nouveau (Nový duch)
V roce 1915 založil Amédée Ozenfant ve spolupráci s Maxem Jacobem a Guillaumem Apollinairem časopis L'Elan, který redigoval až do roku 1916. Právě zde publikoval první články o své teorii purismu.
V roce 1917 se setkal se švýcarským architektem a malířem Le Corbusierem (vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret). Spřátelili se, diskutovali spolu o umění a společně napsali a publikovali manifest Aprés le cubisme (česky Po kubismu). V tomto manifestu nastínili teorii nového uměleckého směru purismu, který klade důraz na práci s čistými základními geometrickými tvary a určitým způsobem je komponuje do celku. Ozenfant pak purismus uplatňoval v malbě a Le Corbusier v malbě i své architektonické tvorbě.
Pavillon L'Esprit Nouveau, postavený Le Corbusierem ve spolupráci s Amédée Ozenfantem a Pierrem Jeanneretem pro pařížskou Mezinárodní výstavu moderního umění v roce 1925.Vpravo Ozenfantovo studio na křižovatce Square de Montsouris a Avenue Reille v Paříži
Vydání manifestu se časově shodovalo s první puristickou výstavou konanou v roce 1917 v Galerii Thomas v Paříži, na které Ozenfant vystavoval. Druhá puristická výstava se konala v roce 1921 v Galerii Druet v Paříži a Ozenfant zde opět vystavoval svá díla.
Další společnou prací Ozenfant a Le Corbusiera byl kulturní měsíčník ĽEsprit Nouveau (Nový duch),[3] který vycházel v jejich redakci v letech 1919–1925. Časopis zahrnoval celou širokou škálu témat a myšlenek, od umění, literatury, architektury a vědy. Jeho cílem bylo šířit jejich představy o malbě a architektuře mezi uměleckou veřejností. Stal se jednou z výrazných evropských platforem moderního umění a architektury.
V roce 1922 navrhl Le Corbusier pro Ozenfanta bytový dům a studio se zavěšenou fasádou na křižovatce Square de Montsouris a Avenue Reille v Paříži, naproti vodní nádrži Montsouris.[4]
V roce 1925 Ozenfant a Le Corbusier napsali knihu La Peinture moderne. V roce 1928 Ozenfant vydal knihu Art, která byla v roce 1931 publikována anglicky pod názvem The Foundations of Modern Art. V ní obsáhle vysvětlil svou teorii purismu.
Používání barev
V raných puristických manifestech byla barva považována za druhotnou ve srovnání s formou. Během pobytu v Anglii však Ozenfant vytříbil své představy o barvách a nastínil je v šesti článcích pro časopis Architectural Review. Barvu začal považovat za základní prvek architektury a tvrdil, že barva vždy mění formu budovy a měla by se jí věnovat větší pozornost.
Jeho myšlenky o důležitosti barev byly částečně ovlivněny Paulem Signacem a jeho teorií o divizionismu. Signac tvrdil, že neoimpresionistická technika nanášení tahů štětcem dosahuje maximálního jasu, barev a harmonie. Na rozdíl od technik používaných dřívějšími impresionisty zůstávaly barevné skvrny zřetelné a při pohledu z dálky se prolínaly. V tomto případě, kdy nedojde ke splynutí barev, se interakce nazývá simultánní kontrast a barvy se navzájem ovlivňují pouze svou blízkostí. Tato technika zabraňuje ztmavnutí, ke kterému dochází, když se barevné skvrny skutečně sbíhají. Tuto techniku doporučoval Ozenfant pro dosažení barevného klidu v architektuře. Své myšlenky o barvách publikoval v Anglii v řadě článků krátce po druhé světové válce a ovlivnil tak tvorbu mnoha umělců té doby.
Cover esprit nummer 1.jpg L’Esprit Nouveau Subtitle Revue internationale d'Esthétique; subtitle changed Revue internationale illustrée de l'activité contemporaine. Art, lettres, sciences, architecture., N° 1 (October 1920) - N° 28 (January 1925). Edited by Paul Dermée and Michel Seuphor, later by Charles-Edouard Jeanneret (= Le Corbusier) and Amédée Ozenfant. Published by Éditions de l'Esprit Nouveau, Paris. Format 25 x 16,5 cm.
Pavillon L'Esprit Nouveau.jpg Pavillon L'Esprit Nouveau at the International Exhibition of Modern Decorative and Industrial Arts in Paris in 1925. The pavilion was designed by Le Corbusier and Pierre Jeanneret. The pavilion also included several cubist sculptures by Jacques Lipchitz, one of which was placed on the grass in front of the building.
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amédée Ozenfant na Wikimedia Commons 
Osoba Amédée Ozenfant ve Wikicitátech
.jpg)