Amélie Mauresmová

Amélie Mauresmová
Amélie Mauresmová v červnu 2014
Stát	Francie Francie
Datum narození	5. července 1979 (44 let)
Místo narození	Saint-Germain-en-Laye, Francie
Bydliště	Ženeva, Švýcarsko
Výška	175 cm
Hmotnost	69 kg
Profesionál od	1993
Ukončení kariéry	3. prosince 2009
Držení rakety	pravou rukou, jednoručný bekhend
Výdělek	15 022 476 USD
Tenisová raketa	HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů	545–227
Tituly	25 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění	1. místo (13. září 2004)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	vítězka (2006)
French Open	čtvrtfinále (2003, 2004)
Wimbledon	vítězka (2006)
US Open	semifinále (2002, 2006)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň	vítězka (2005)
Olympijské hry	stříbro (2004)
Čtyřhra
Poměr zápasů	92–62
Tituly	3 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění	29. místo (26. června 2006)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (1999)
French Open	2. kolo (1997, 1998)
Wimbledon	finále (2005)
US Open	3. kolo (1999)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 3. prosince 2009 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Amélie Mauresmová (2009)
Tenis na LOH
stříbro	2004 Athény	dvouhra žen

Amélie Simone Mauresmová, nepřechýleně Amélie Mauresmo (* 5. července 1979 Saint-Germain-en-Laye) je francouzská trenérka a bývalá profesionální tenistka. V roce 2006 vyhrála dva tituly Grand Slamu – na Australian Open a ve Wimbledonu. V letech 2004 a 2006 byla světovou jedničkou.

Poté, co Skot Andy Murray prohrál v semifinále French Open 2014, angažoval Mauresmovou jako svoji trenérku.^[1] Učinil tak „historický krok“, když se Francouzka stala první ženou koučující mužského tenistu ze špičky žebříčku ATP.^[2][3]

Kariéra

Tenis začala hrát ve čtyřech letech, inspirovaná zážitkem z finále French Open mezi Yannickem Noahem a Matsem Wilanderem.^[4] Díky rychlému zvyšování výkonnosti dostala už v roce 1995, ve věku necelých 16 let, příležitost startovat v kvalifikaci French Open, v níž vyhrála tři zápasy proti papírově silnějším soupeřkám a dostala se do hlavní soutěže. O rok později zvítězila v juniorce na dvou Grand Slamech – na Australian Open a ve Wimbledonu a byla vyhlášena juniorskou mistryní světa.

V následujícím roce se ale trápila a rozhodla se najít řešení v najmutí svého prvního soukromého trenéra Warwicka Bashforda. Že byla na dobré cestě, naznačilo její první finále na turnaji WTA Tour v roce 1998 – v Berlíně sice musela ve kvalifikaci odvracet mečbol, ale pak vyřadila Janu Novotnou a Lindsay Davenportovou (její první vítězství nad soupeřkami z nejlepší světové desítky). Ve světovém žebříčku nahlédla do první světové stovky a hned o rok později byla sama v první desítce.

Pomohlo jí k tomu i její první grandslamové finále – na Australian Open 1999 v semifinále zdolala světovou jedničku Davenportovou a prohrála až v souboji o titul s Martinou Hingisovou. Svůj výsledek komentuje: „Dva týdny jsem měla pocit, že mě nikdo nezastaví. Od té chvíle jsem byla silou, se kterou se musí počítat.“^[5] Zápas měl kontroverzní předehru, když Hingisová měla prohlásit o Mauresmové, že je „poloviční muž“ (Švýcarka to, že něco takového řekla, ale opakovaně odmítla), Davenportová se pro změnu vyjádřila, že v prohraném zápase s Mauresmovou měla několikrát pocit, že hraje s mužem. Francouzka pak oficiálně přiznala svou homosexuální orientaci.^[6] V Bratislavě vyhrála Mauresmová svůj první titul na WTA Tour. Francouzský tenis, díky ní i jejím krajankám, tehdy patřil na světový vrchol, od listopadu toho roku do ledna roku 2000 byly v první desítce čtyři Francouzky – vedle Mauresmové ještě Pierceová, Halardová-Decugisová a Tauziatová. Jedním z mála zklamání konce století bylo pro Mauresmovou zranění kotníku z French Open, kvůli kterému zmeškala Wimbledon.

Když na začátku roku 2000 vyhrála další turnaj v Sydney, dokázala zdolat jinak déle než půl roku neporaženou Davenportovou. Přišla ale další zranění, která ji na dlouhé týdny vyřadila z tenisu, a zklamání ve Wimbledonu i jinde. Na olympijských hrách v Sydney, kde se jí na začátku roku tak dařilo, vypadla hned v prvním kole. Návrat o rok později byl ale triumfální, Mauresmová vyhrála čtyři tituly – a tři z nich (v pařížské hale Bercy, Nice a na Amelia Islandu) v řadě. Byla považovaná za favoritku French Open, ale senzačně prohrála hned v úvodním zápase s Němkou Kandarrovou.

Přesto je jednoznačně hráčkou světové špičky a vítězí v řadě dalších turnajů. Drží se v první světové desítce a nakukuje do první pětky. V roce 2003 byla jedinou hráčkou, která dokázala porazit obě sestry Serenu i Venus Williamsovy, vyhrála všech osm utkání na cestě Francie za výhrou ve Fed Cupu. Na WTA Tour Championships prohrála až ve finále s Kim Clijstersovou.

Světová jednička

Na vrchol světového žebříčku se dostala v roce 2004. Na všech turnajích Grand Slamu byla aspoň ve čtvrtfinále (ve Wimbledonu v semifinále), vyhrála tři turnaje nejvyšší skupiny WTA Tour (Berlín, Řím a Montreal) a 13. září se stala světovou jedničkou,^[7] což se do té doby žádné tenistce ani tenistovi z Francie nepodařilo. Za celý rok vyhrála 63 zápasů.

V dalším roce stále hájila postavení v první čtyřce na světě, ale útok na post světové jedničky ve finále turnaje v Dauhá proti Australance Molikové nezvládla. Sezónu zakončila úspěchem v dramatickém finále WTA Tour Championships. Zápas s Pierceovou trval tři hodiny a šest minut a skončil 5:7, 7:6 a 6:4. Ve finále Fed Cupu Francie prohrála s Ruskem.

2006

Jedenáct let po svém debutu na grandslamovém turnaji se dočkala konečně v roce 2006 svého prvního titulu, z něhož ale měla smíšené pocity. V semifinále jí vzdala kvůli zranění kotníku Kim Clijstersová a finále se nedohrálo, když odstoupila Justine Heninová kvůli trávicím potížím. Bylo to tehdy druhé nejdelší čekání na vítězství v Grand Slamu – na 32. pokus. Další čekání nebylo tak dlouhé – po relativním neúspěchu na French Open porazila ve finále Wimbledonu tentokrát v řádném boji Heninovou. Po většinu roku (od března do listopadu) byla světovou jedničkou a až na jeho konci se Heninové podařila velká odveta ve finále Tour Championships.

2007

V roce 2007 zaznamenala nejlepší výsledky v evropské halové sezóně po nevydařeném Australian Open a pak ji o síly obral akutní zánět slepého střeva. Na třech dosud odehraných Grand Slamech ji v tomto roce vždy vyřadily české tenistky – na Australian Open a na French Open Lucie Šafářová a ve Wimbledonu Nicole Vaidišová.

2008

V roce 2008 se jí příliš nedařilo. Zahrála si čtvrtfinále v Gold Coast, Dubaji, v Amelia Island a v Cincinnati. Na Australian Open skončila ve 3. kole. Ve Fed Cupových zápasech s Japonskem ale vyhrála oba zápasy. Na French Open se jí tradičně nedařilo a ve druhém kole ji porazila Španělka Suarez-Navarro. Na Wimbledonském turnaji se potýkala se zraněním a prohrála ve třetím kole se Serenou Williamsovou. Na podzim tohoto roku se jejím novým trenérem stal Hugo Lecoq.

2009

Do roku 2009 vstoupila ve znatelně lepší formě. V Brisbane porazila Anu Ivanovićovou a dostala se až do semifinále, kde musela odstoupit kvůli problémům se zády. Na Australian Open skončila ve třetím kole. V pařížské hale dokázala aktuální formu, když porazila Jelenu Jankovićovou a ve finále Jelenu Dementěvovou. Po dvou letech tak vyhrála další turnaj.

V říjnu 2009 oznámila, že pro ztrátu motivace ruší účast na turnajích do konce roku a zvažuje konec kariéry.^[8]

3. prosince 2009 oznámila definitivní ukončení profesionální kariéry.^[9]

Úspěchy

Ve své kariéře vyhrála 25 titulů ve dvouhře a 3 tituly ve čtyřhře.

Mezi největší úspěchy patří vítězství na grandslamových turnajích Australian Open a Wimbledonu v roce 2006. Mezi dalšími to bylo finále Australian Open 1999, dvě semifinále Wimbledonu a dvě semifinále US Open, na kterém byla alespoň ve čtvrtfinále pokaždé od roku 2001. Má stříbrnou medaili z Letních olympijských her v Aténách a s francouzským družstvem vyhrála Fed Cup v roce 2003.

Soukromý život

Patří mezi profesionální tenistky, které se oficiálně přihlásily k homosexuální orientaci (před ní byly nejznámějšími příklady Martina Navrátilová či Billie Jean Kingová). Při Australian Open 1999 představila svou tehdy jednatřicetiletou přítelkyni Sylvii Bourdonovou.^[6] Později se rozešly a Mauresmová podrobnosti o svých dalších vztazích nezveřejňovala. Na rozdíl od Navrátilové či Kingové ji otevřené vyjádření o sexuální orientaci nepřipravilo o sponzorské kontrakty.^[10]

V dubnu 2015 prostřednictvím Twitteru sdělila, že je těhotná a v srpnu očekává narození dítěte.^[11] Dne 16. srpna 2015 přivedla na svět syna.^[12][13]

Byla vyznamenána francouzským Řádem čestné legie.

Žije ve švýcarské Ženevě. V roce 2008 hrála v malé roli ve filmu Asterix a Olympijské hry.

Statistiky

Finále na Grand Slamu

Dvouhra: 3 (2–1)

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Soupeřka ve finále	Výsledek
Finalistka	1999	Australian Open	tvrdý	Martina Hingisová	2–6, 3–6
Vítězka	2006	Australian Open	tvrdý	Justine Heninová	6–1, 2–0 skreč
Vítězka	2006	Wimbledon	tráva	Justine Heninová	2–6, 6–3, 6–4

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Soupeřky ve finále	Výsledek
Finalistka	2005	Wimbledon	tráva	Světlana Kuzněcovová	Cara Blacková Liezel Huberová	2–6, 1–6

Finálové účasti na turnajích WTA (52)

Dvouhra – výhry (25)

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Soupeřka ve finále	Výsledek
1.	24. říjen 1999	Bratislava, Slovensko	tvrdý	Kim Clijstersová	6-3, 6-3
2.	16. leden 2000	Sydney, Austrálie	tvrdý	Lindsay Davenportová	7-62, 6-4
3.	11. únor 2001	Paříž, Francie	koberec	Anke Huberová	7-62, 6-1
4.	18. únor 2001	Nice, Francie	koberec	Magdalena Malejevová	6-2, 6-0
5.	15. duben 2001	Amelia Island, Spojené státy	antuka	Amanda Coetzerová	6-4, 7-5
6.	13. květen 2001	Berlín, Německo	antuka	Jennifer Capriatiová	6-4, 2-6, 6-3
7.	23. únor 2002	Dubaj, SAE	tvrdý	Sandrine Testudová	6-4, 7-63
8.	18. srpen 2002	Montreal, Kanada	tvrdý	Jennifer Capriatiová	6-4, 6-1
9.	4. květen 2003	Varšava, Polsko	antuka	Venus Williamsová	6-76, 6-0, 3-0 skreč
10.	2. listopad 2003	Philadelphia, Spojené státy	tvrdý	Anastasija Myskinová	5-7, 6-0, 6-2
11.	9. květen 2004	Berlín, Německo	antuka	Venus Williamsová	bez boje
12.	16. květen 2004	Řím, Itálie	antuka	Jennifer Capriatiová	3-6, 6-3, 7-66
13.	8. srpen 2004	Montreal, Kanada	tvrdý	Jelena Lichovcevová	6-1, 6-0
14.	31. říjen 2004	Linz, Rakousko	tvrdý	Jelena Bovinová	6-2, 6-0
15.	7. listopad 2004	Philadelphia, Spojené státy	tvrdý	Věra Zvonarevová	3-6, 6-2, 6-2
16.	20. únor 2005	Antverpy, Belgie	koberec	Venus Williamsová	4-6, 7-5, 6-4
17.	15. květen 2005	Řím, Itálie	antuka	Patty Schnyderová	2-6, 6-3, 6-4
18.	6. listopad 2005	Philadelphia, Spojené státy	tvrdý	Jelena Dementěvová	7-5, 2-6, 7-5
19.	13. listopad 2005	WTA Tour Championships, Spojené státy	tvrdý	Mary Pierceová	5-7, 7-63, 6-4
20.	28. leden 2006	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Justine Heninová	6-1, 2-0 skreč
21.	12. únor 2006	Paříž, Francie	koberec	Mary Pierceová	6-1, 7-62
22.	19. únor 2006	Antverpy, Belgie	koberec	Kim Clijstersová	3-6, 6-3, 6-3
23.	8. červenec 2006	Wimbledon, Londýn, Velká Británie	tráva	Justine Heninová	2-6, 6-3, 6-4
24.	18. únor 2007	Antverpy, Belgie	koberec	Kim Clijstersová	6-4, 7-64
25.	15. únor 2009	Paříž, Francie	tvrdý	Jelena Dementěvová	7-67, 2-6, 6-4

Dvouhra – prohry (23)

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Vítězka	Výsledek
1.	17. květen 1998	Berlín, Německo	antuka	Conchita Martínezová	6-4, 6-4
2.	31. leden 1999	Australian Open, Austrálie	tvrdý	Martina Hingisová	6-2, 6-3
3.	28. únor 1999	Paříž, Francie	koberec	Serena Williamsová	6-2, 3-6, 7-64
4.	7. květen 2000	Bol, Chorvatsko	antuka	Tina Pisniková	7-64, 7-62
5.	21. květen 2000	Řím, Itálie	antuka	Monika Selešová	6-2, 7-64
6.	20. květen 2001	Řím, Itálie	antuka	Jelena Dokićová	7-63, 6-1
7.	9. únor 2003	Paříž, Francie	koberec	Serena Williamsová	6-3, 6-2
8.	18. květen 2003	Řím, Itálie	antuka	Kim Clijstersová	3-6, 7-63, 6-0
9.	5. říjen 2003	Moskva, Rusko	koberec	Anastasija Myskinová	6-2, 6-4
10.	10. listopad 2003	WTA Tour Championships, Spojené státy	tvrdý	Kim Clijstersová	6-2, 6-0
11.	17. leden 2004	Sydney, Austrálie	tvrdý	Justine Heninová	6-4, 6-4
12.	11. duben 2004	Amelia Island, Spojené státy	antuka	Lindsay Davenportová	6-4, 6-4
13.	22. srpen 2004	LOH – Atény, Řecko	tvrdý	Justine Heninová	6-3, 6-3
14.	10. říjen 2004	Filderstadt, Německo	tvrdý	Lindsay Davenportová	6-2 skreč
15.	13. únor 2005	Paříž, Francie	koberec	Dinara Safinová	6-4, 2-6, 6-3
16.	27. srpen 2005	New Haven, Spojené státy	tvrdý	Lindsay Davenportová	6-4, 6-4
17.	9. říjen 2005	Filderstadt, Německo	tvrdý	Lindsay Davenportová	6-2, 6-4
18.	4. březen 2006	Dauhá, Katar	tvrdý	Naďa Petrovová	6-3, 7-5
19.	24. září 2006	Peking, Čína	tvrdý	Světlana Kuzněcovová	6-4, 6-0
20.	12. listopad 2006	WTA Tour Championships, Španělsko	tvrdý	Justine Heninová	6-4, 6-3
21.	24. únor 2007	Dubaj, SAE	tvrdý	Justine Heninová	6-4, 7-5
22.	26. květen 2007	Štrasburk, Francie	antuka	Anabel M. Garriguesová	6-4, 4-6, 6-4
23.	22. červen 2007	Eastbourne, Velká Británie	tráva	Justine Heninová	7-5, 6-74, 7-62

Čtyřhra – výhry (3)

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Partnerka	Soupeřky ve finále	Výsledek
1.	22. říjen 2000	Linz, Rakousko	koberec	Chanda Rubinová	Nathalie Tauziatová Ai Sugijamová	6-4, 6-4
2.	24. červen 2006	Eastbourne, Velká Británie	tráva	Světlana Kuzněcovová	Martina Navrátilová Liezel Huberová	6-2, 6-4
3.	5. duben 2009	Miami, Spojené státy	tvrdý	Světlana Kuzněcovová	Květa Peschkeová Lisa Raymondová	4-6, 6-3, 10-3

Čtyřhra – prohry (1)

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Partner	Vítězky	Výsledek
1.	3. červenec 2005	Wimbledon, Londýn, Velká Británie	tráva	Světlana Kuzněcovová	Liezel Huberová Cara Blacková	6-2, 6-1

Fed Cup

Amélie Mauresmová se zúčastnila 21 zápasů týmového Fed Cupu za tým Francie s bilancí 30-9 ve dvouhře a 2-2 ve čtyřhře.

Postavení na žebříčku WTA na konci sezóny

Dvouhra

Čtyřhra

Reference

Externí odkazy

• Amélie Mauresmová v databázi Olympedia (anglicky)
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Amélie Mauresmová na Wikimedia Commons
• Amélie Mauresmová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Amélie Mauresmová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Amélie Mauresmová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• (francouzsky) Oficiální web