Amélie Sofie Hannoverská

Amélie Sofie Hannoverská
Princezna Velké Británie
Amélie Sofie Hannoverská
Úplné jménoAmélie Sofie Eleanor Hannoverská
Narození10. června 1711
Hannover
Úmrtí31. října 1786 (ve věku 75 let)
Londýn
PohřbenaWestminsterské opatství
RodHannoverové
OtecJiří II.
MatkaKarolina z Ansbachu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Amélie Sofia Eleonora Britská[1] (10. června 1711, Hannover31. října 1786, Londýn) byla druhá dcera krále Jiřího II. Britského a královny Karoliny.

Mládí

Narodila se 10. června 1711 v paláci Herrenhausen. Její otec Jiří byl dědičný brunšvicko-lüneburský princ, syn hannoverského kurfiřta Jiřího. Její matka byla Karolina z Ansbachu, dcera braniborsko-ansbašského markraběte Jana Frederika. Když se narodila měla titul Její Jasnost princezna Amélie Hannoverská. Ve své rodině byla známá jako Emily.

Velká Británie

Podle Zákona o nástupnictví z roku 1701 se její dědeček 1. srpna 1714 po smrti královny Anny Stuartovny stal králem Velké Británie. Ameliin otec se stal vévodou z Cornwallu a 27. září 1714 princem z Walesu. Od té doby měla titul Její královská Výsost princezna Amélie. Se svou rodinou se přestěhovala do Velké Británie a usadily se v londýnském St James's Palace.

V dětství byla velmi nemocná ale v dospělosti byla zdravá. Roku 1722 její matka která měla progresivní myšlenky nechala Amélii a její sestru Karolinu očkovat proti neštovicím způsobem variolace který do Anglie přinesly z Konstantinopole lady Mary Wortley Montagu a Charles Maitland. Dne 11. června 1727 zemřel král Jiří I. a jeho nástupcem se stal jeho syn Jiří II. Se svým otcem žila do konce jeho života.

Její teta Žofie Dorotea Hannoverská, královna Pruska, navrhla Amélii jako vhodnou manželku pro svého syna, korunního prince Fridricha, ale jeho otec, král Fridrich Vilém I. ho přinutil se oženit s Alžbětou Kristýnou Brunšvicko-Bevernskou. Amélie byla možná matkou skladatele Samuela Arnolda a to přes aféru s Thomasem Arnoldem.[2]

Amélie milovala jízdu na koni a lov. Nebyla oblíbená např. baronem John Herveyem a lady Pomfretovou, kteří ji považovali za „jednu z nejpodivnějších princezen“.

Pozdější život

Roku 1751 se po smrti Roberta Walpoleho stala strážkyní Richmondského parku. Princezna způsobila velké pobouření a to uzavřením parku pro veřejnost a určením jenom pro nejbližší přátele a lidi se zvláštním povolením. Roku 1758 chtěl místní sládek John Lewis vstoupit do parku, ale vrátný ho zastavil a předvedl před soud. Soud rozhodl v jeho prospěch a princezna byla nucena zrušit zákaz vstupu veřejnosti.

Princezna byla velkorysá a přispívala dobročinným organizacím. Roku 1760 darovala £100 společnosti, která se starala o sirotky.

Roku 1761 se stala vlastníkem Gunnersbury Estate v Middlesexu. Byla také vlastníkem Cavendish Square.

Zemřela svobodná a to dne 31. října 1786. Byla pohřbena v kapli Jindřicha VII. ve Westminsterském opatství. Na jejím těle byla nalezena miniatura prince Fridricha.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Fridrich Falcký
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Stuartovna
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Joachim Arnošt Oettingenský
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Sibylla Solmsko-Sonnenwaldská
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Alexandr II. Desmier d'Olbreuse
 
 
Eleonora Desmier d'Olbreuse
 
 
 
 
 
 
Jacquette Poussard de Vandré
 
Amélie Sofie Hannoverská
 
 
 
 
 
Joachim Arnošt Braniborsko-Ansbašský
 
 
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Solmsko-Laubachská
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Markéta Oettingenská
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Vilém Sasko-Výmarský
 
 
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Arnošt Saynsko-Wittgensteinský
 
 
Johanetta ze Sayn-Wittgenstein
 
 
 
 
 
 
Lujza Juliana Erbašská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Amelia of Great Britain na anglické Wikipedii.

  1. [1][nedostupný zdroj][2][nedostupný zdroj][3][nedostupný zdroj][4][nedostupný zdroj]The London Gazette refers to her as "(the) Princess Amelia"[nedostupný zdroj]
  2. Robert Hoskins: "Samuel Arnold". www.grovemusic.com [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-21. 

Bibliografie

  • PANTON, Kenneth J., 2011. Historical Dictionary of the British Monarchy. [s.l.]: Scarebrow Press, Inc. ISBN 0-8108-5779-0. (anglicky) 
  • Van der Kiste, John (1997) George II and Queen Caroline. Stroud, Gloucestershire: Sutton Publishing. ISBN 0-7509-1321-5.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce