Amélie Sofie Hannoverská

Princezna Amélie Sofia Eleonora Britská^[1] (10. června 1711, Hannover – 31. října 1786, Londýn) byla druhá dcera krále Jiřího II. Britského a královny Karoliny.

Mládí

Narodila se 10. června 1711 v paláci Herrenhausen. Její otec Jiří byl dědičný brunšvicko-lüneburský princ, syn hannoverského kurfiřta Jiřího. Její matka byla Karolina z Ansbachu, dcera braniborsko-ansbašského markraběte Jana Frederika. Když se narodila měla titul Její Jasnost princezna Amélie Hannoverská. Ve své rodině byla známá jako Emily.

Velká Británie

Podle Zákona o nástupnictví z roku 1701 se její dědeček 1. srpna 1714 po smrti královny Anny Stuartovny stal králem Velké Británie. Ameliin otec se stal vévodou z Cornwallu a 27. září 1714 princem z Walesu. Od té doby měla titul Její královská Výsost princezna Amélie. Se svou rodinou se přestěhovala do Velké Británie a usadily se v londýnském St James's Palace.

V dětství byla velmi nemocná ale v dospělosti byla zdravá. Roku 1722 její matka která měla progresivní myšlenky nechala Amélii a její sestru Karolinu očkovat proti neštovicím způsobem variolace který do Anglie přinesly z Konstantinopole lady Mary Wortley Montagu a Charles Maitland. Dne 11. června 1727 zemřel král Jiří I. a jeho nástupcem se stal jeho syn Jiří II. Se svým otcem žila do konce jeho života.

Její teta Žofie Dorotea Hannoverská, královna Pruska, navrhla Amélii jako vhodnou manželku pro svého syna, korunního prince Fridricha, ale jeho otec, král Fridrich Vilém I. ho přinutil se oženit s Alžbětou Kristýnou Brunšvicko-Bevernskou. Amélie byla možná matkou skladatele Samuela Arnolda a to přes aféru s Thomasem Arnoldem.^[2]

Amélie milovala jízdu na koni a lov. Nebyla oblíbená např. baronem John Herveyem a lady Pomfretovou, kteří ji považovali za „jednu z nejpodivnějších princezen“.

Pozdější život

Roku 1751 se po smrti Roberta Walpoleho stala strážkyní Richmondského parku. Princezna způsobila velké pobouření a to uzavřením parku pro veřejnost a určením jenom pro nejbližší přátele a lidi se zvláštním povolením. Roku 1758 chtěl místní sládek John Lewis vstoupit do parku, ale vrátný ho zastavil a předvedl před soud. Soud rozhodl v jeho prospěch a princezna byla nucena zrušit zákaz vstupu veřejnosti.

Princezna byla velkorysá a přispívala dobročinným organizacím. Roku 1760 darovala £100 společnosti, která se starala o sirotky.

Roku 1761 se stala vlastníkem Gunnersbury Estate v Middlesexu. Byla také vlastníkem Cavendish Square.

Zemřela svobodná a to dne 31. října 1786. Byla pohřbena v kapli Jindřicha VII. ve Westminsterském opatství. Na jejím těle byla nalezena miniatura prince Fridricha.

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Amelia of Great Britain na anglické Wikipedii.

Bibliografie

• PANTON, Kenneth J., 2011. Historical Dictionary of the British Monarchy. [s.l.]: Scarebrow Press, Inc. ISBN 0-8108-5779-0. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Van der Kiste, John (1997) George II and Queen Caroline. Stroud, Gloucestershire: Sutton Publishing. ISBN 0-7509-1321-5.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Amélie Sofie Hanoverská na Wikimedia Commons