Amanliská

Amanliská (Pyrus communis 'Amanliská') je ovocný strom, kultivar druhu hrušeň obecná z čeledi růžovitých. Plody jsou řazeny mezi odrůdy letních hrušek, sklízí se v září, dozrává za několik dní po sklizni. Rozšířená ještě do poloviny 20. století, ale již v 20. století překonaná kvalitnějšími letními odrůdami.^[1]

Jiná česká jména

'Amanlisova máslovka', 'Máslovka Amanliská', 'Špekovka', 'Václavka', 'Vilémina', 'Zelenatka'. Mnoho názvů měla i v jiných zemích z důvodů širokého rozšíření a obliby odrůdy.^[1]

Historie

Původ

Byla vyšlechtěna jako semenáč ve Francii v 18. století poblíž Amanlis. V roce 1828 byla zaslána do Paříže panu Noisetovi k posouzení.^[1]

Vlastnosti

Odrůda je cizosprašná, kvete středně raně. Vhodnými opylovači jsou odrůdy 'Madame Verté', 'Křivice', 'Eliška'. Je triploidní odrůdou, klíčivost pylu je 8,5%. Prašníky jsou před vyzráním pylu krásně fialovočervené.^[1]

Růst

Růst odrůdy je bujný, později slabý. Habitus koruny je úzce pyramidální, později převislý, není vhodná do stromořadí u cest.^[1]

Plodnost

Plodí časně, hojně a zcela pravidelně.^[1]

Plod

Plod je hruškovitý, velký (přes 200 g). Slupka hladká, nelesklá, zeleně, později téměř nažloutle zbarvená, někdy s mírně červeným líčkem. Dužnina je bílá, nazelenalá, máslovitá, jemná, sladká, slabě vonná. Již v polovině 20. století však byly pěstovány letní hrušky s lepšími plody.^[1] Zralé plody po změknutí ztrácí chuť.^[1]

Choroby a škůdci

Odrůda je považována za velmi odolnou proti strupovitosti i rzivosti a dalším chorobám.^[1]

Použití

Nenáročná na polohu. Dobře snese přepravu v nedozrálém stavu. Není vhodná ke skladování a velkovýrobě, je vhodná k přímému konzumu. Odrůdu lze použít do všech poloh.^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Vilémina ve Wikislovníku
• obstsortendatenbank.de
• Amanlis Butterbirne