Ambrozie

Jak číst taxoboxAmbrozie
alternativní popis obrázku chybí
Ambrozie trojklaná (Ambrosia trifida)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodambrozie (Ambrosia)
L., 1753
Druhy vyskytující se v ČR
  • ambrozie lysoklasá (Ambrosia psilostachya)
  • ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia)
  • ambrozie trojklaná (Ambrosia trifida)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ambrozie (Ambrosia) je rod s více než čtyřiceti druhy jednodomých rostlin z čeledi hvězdnicovitých ve které je rod řazen do podčeledě Asteroideae; v minulosti rod patřil do samostatné čeledi Ambrosiaceae.

Výskyt

Původem je ze Severní Ameriky odkud byl rod nechtěně rozšířen téměř do celého světa v subtropickém, tropickém a částečně i mírném podnebném pásmu. Jako invazní byly do České republiky zavlečeny tři druhy, ty se do ČR dostaly jako nechtěný balast s dováženými plodinami a materiálem.[2][3]

Ekologie

Druhy se od sebe různí svým vzezřením i požadavky na prostředí, osvojily si různé způsoby přežití v rozličných environmentálních ekologických nikách. Rostou na obdělávané půdě, v neudržovaném okolí lidských sídel i poblíž cest po kterých jsou šířena jejich semena. Mnohé vyrůstají na suchých místech a spokojí se s minimem srážek. Jsou považovány za pionýrské rostliny které mají schopnost vyklíčit a růst i v Sonorské poušti, v šíření tam předbíhají i proslavené suchovzdorné kaktusy Saguaro. Některé druhy naopak rostou v prostředí téměř celoročně vlhkém a na výživné půdě tam dorůstají běžně do 3 metrové výšky a bohatě se větví.[4][5]

Popis

Rostliny rodu Ambrozie jsou jednoleté či vytrvalé byliny, nebo také keře, dosahují výšky od několika decimetrů po více než 3 metry. Byliny mají hrubé, ochlupené, bohatě větvené lodyhy rostoucí z hluboko sahajícího kořene. Lodyžní šedavé listy vyrůstají protistojně nebo střídavě, bývají přisedlé neb řapíkaté a jejich čepele jsou v obryse podlouhlé, vejčité, trojúhelníkovité nebo kosočtverečné. Jsou obvykle zpeřené, někdy i násobně, úkrojky mají obvejčité, kopinaté nebo podlouhlé a jejich okraj může být zubatý, laločnatý i celokrajný. Na horní straně bývají velmi často chlupaté.

Rostliny jsou jednodomé, jen výjimečně dvoudomé, jejich diskovité květní úbory jsou vždy jednopohlavné. Samčí úbory velké 1,5 až 6 mm jsou miskovitého tvaru a bývají uspořádány v klasech nebo hroznech, jsou složeny z 5 až 60 drobných trubkovitých kvítků s pětilaločnou bělavou, žlutou nebo purpurovou korunou ze které vyrůstá pět tyčinekprašníky. Samičí úbory vyrůstající z paždí listů mívají nejčastěji 1 až 5 kvítků se zakrslým okvětím, jejich zákrov je tvořen srostlými trvalými listeny které později vytvoří pevný obal okolo semene. Květy neobsahují nektar a příliš nelákají hmyz, opylují se anemogamně. Základní chromozomové číslo rodu x = 18.[3][4][6]

Rozmnožování

Plody jsou nažky (semeno obaleny suchými listeny) bez chmýru a bývají velmi variabilní co se týče barvy i tvaru. Jsou světle nebo tmavě hnědé či černé, vejčité, oválné, vřetenovité nebo pyramidální a na povrchu jsou hladké nebo ostnaté. Nažky se obvykle rozšiřují přichycením na srst nebo peří zvířat, také často bývají rozfoukány větrem či odplaveny vodou.[4][5]

Význam

Ekonomický přínos z ambrozií je nulový. Naopak, pokud rostou jako plevel na polích s užitkovým rostlinám velmi jim škodí, ubírají jim svým mohutným kořenovým systémem vláhu i živiny a velkými listy je zastiňují.

Některé druhy jsou považovány přímo za lidem škodící, jako větrosnubné rostliny mají jejich květy hodně pylu který je pro mnohé silným alergickým činitelem způsobujícím např. sennou rýmu. Závažné je to, že svým pozdním kvetením prodlužují dobu po kterou pyly na citlivé lidi působí. V Česku je za škodlivý druh považována hlavně invazní ambrozie peřenolistá.[5][7]

Reference

  1. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 03.09.2014]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  2. PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 03.09.2014]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  3. a b Flora of North America: Ambrosia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Flowering Plants of the Sonoran Desert: Ambrosia [online]. Arizona-Sonora Desert Museum, Tucson, AZ, USA [cit. 2014-09-03]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c Allergens and Plants: Ambrosia [online]. IMS Health Inc., Danbury, CT, USA [cit. 2014-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Flora of China: Ambrosia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. GROOM, Quentin. Factsheet list: Ambrosia artemisiifolia [online]. Botanical Society of the British Isles, UK, rev. 05.08.2011 [cit. 2014-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-04. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Ambrosia trifida (inflorescences).jpg
Autor: Le.Loup.Gris, Licence: CC BY-SA 3.0
Giant Ragweed (Ambrosia trifida L.); inflorescences. Habitat: concrete-covered bank of Volgograd Reservoir. Engelssky District , Saratov oblast, Russia.