Americká (Plzeň)
Americká | |
---|---|
Americká ulice | |
Umístění | |
Stát | Česko |
Město | Plzeň |
Městský obvod | Plzeň 3 |
Část obce | Jižní Předměstí, Východní Předměstí |
Poloha | 49°44′35,88″ s. š., 13°22′37,92″ v. d. |
Začíná na | Klatovská třída, Tylova |
Končí na | Sirková, Šumavská |
Historie | |
Pojmenováno po | Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou |
Starší názvy | Moskevská |
Další údaje | |
Typ | ulice |
Délka | cca 990 m |
PSČ | 301 00 |
Kód ulice | 391891 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Americká (dříve Moskevská, předtím Americká, za německé okupace Bahnhofstraße, za první republiky „Jungmannova“) ulice patří k nejvýznamnějším ulicím Plzně. V délce necelého 1 km tvoří dopravní tepnu, po které denně přejedou desetitisíce aut a stovky vozidel MHD především trolejbusů linek 11, 12, 13, 14, 15 a 16. Je též obchodní „tepnou“ krajského města. Ulice začíná na křižovatce „U Práce“, kde je pokračováním ulice Tylovy, která vede od Škodových závodů, a končí na křižovatce u hlavního nádraží.
V roce 2008–2009 byla západní část ulice rozsáhle rekonstruována. Rekonstrukce byla v červnu 2009 oceněna cenou veřejnosti v soutěži Česká dopravní stavba roku 2008.[1]
Názvy
Americká ulice je ulicí s historicky nejvíce různými jmény v ČR[2]. Svůj první název Stodolní získala v roce 1868, kdy ji městská rada pojmenovala podle stodol, které ji lemovaly např. na dnešním západním konci. Název vydržel jen 5 let, protože v roce 1873 se obecní zastupitelstvo rozhodlo uctít sté výročí narození Josefa Jungmanna, národního buditele a tvůrce moderní češtiny, a ulici pojmenovalo Jungmannova.
V roce 1913 byl přes řeku Radbuzu postaven most Františka Josefa I. a ulice byla náspem, přibližně v místě zaniklé Lední ulice, prodloužena k vlakovému nádraží. Část ulice od mostu k nádraží dostala také jméno tehdejšího panovníka, třída Františka Josefa I.. Po první světové válce a vzniku republiky dostal most a část ulice směrem k nádraží jméno po americkém prezidentovi Woodrowu Wilsonovi. Názvy Jungmannova třída a Wilsonova třída se udržely až do druhé světové války, kdy byla v roce 1940 nejprve východní část přejmenována na Třídu Karla IV.[3] a později, v roce 1941, došlo k přejmenování západní části na Třídu Vítězství.[4]
Pojmenování od okupační správy bylo po válce nahrazeno a západní část ulice byla v roce 1945 pojmenována Stalinova, přestože Plzeň vděčila za osvobozením západním vojskům v čele s americkou armádou. Východní část k vlakovému nádraží se vrátila k svému původnímu označení Wilsonova.
Po roce 1951 už nese celá ulice jen jedno jméno a to Stalinova třída. Ani tento název se neudržel a stejně jako socha generalissima zmizel. Nový název Moskevská, který získala v roce 1962,[5] byl tematicky blízký, ale v reakci na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy získala v roce 1968 název Třída Ludvíka Svobody. I tento název se ukázal být dočasným, již po několika měsících se vrátil název Moskevská a vydržel po celou dobu normalizace. V roce 1991 došlo k přejmenování na současný název Americká.[4]
Objevuje se i zmínka o pojmenování třídy Císaře Františka Josefa[6], Bahnhofstraße či Wilsonova[7].
Časté změny názvů, většinou vyvolané změnou politické orientace státu, vedly Plzeňany k označení Ulice politických omylů.[4][8]
Zajímavosti
- Památník osvobození města Americkou armádou (Patton Memorial Pilsen)
- Bývalé Kino Elektra, za komunismu nazvané Kino Moskva, kdysi největší biograf v ČSR. Od roku 1968 do roku 2007 každoročně hostovalo plzeňský filmový festival Finále.[9] Budova stojí na křižovatce Americké a ulice Škroupova.
- Budova c.k. okresního hejtmanství postavená v letech 1906–1907. Na fasádě nalezneme prvky secese. Dnes v objektu sídlí Městský úřad Nýřany - pracoviště Plzeň.
- Mrakodrap je nejstarší výšková budova v Plzni z roku 1924. Projektantem byl známý plzeňský architekt Hanuš Zápal. Jedná se o tři domy, napodobující výškové budovy amerického typu, postavené třemi nejsilnějšími politickými stranami Plzně v té době.
- Wilsonův most je rovněž součástí Americké třídy. Po něm překonává řeku Radbuzu. Otevřen byl v roce 1913 a jedná se o poslední nově postavený kamenný most v Čechách. Do současnosti vystřídal hned několik názvů: most Františka Josefa I., Wilsonův, Stalinův a dnes opět Wilsonův most.
- Soubor domů z 20. a 30. let 20. stol. Východní část lemuje po pravé straně (při pohledu od Mrakodrapu fronta domů postavených v 20. a 30. letech 20. století. Pouze dvě stavby zde nalezneme jako novostavby, a to budovu HANNAH a ČSOB.
- Dům kultury byl postaven podle projektu Jaroslava Hollera, Miloslava Hrubce a Pavla Němečka. Otevřen byl roku 1986, nacházelo se v něm divadlo (od roku 2000 pojmenované Divadlo Miroslava Horníčka) a pasáž s obchody, zbourán v roce 2012.
- Obchodní dům TESCO byl postaven jako OD Prior v letech 1965–1968 podle projektu J. Pekla, Z. Tichého a V. Zoubka. V roce 2017 vystěhován a začalo se připravovat zbourání.
Odkazy
Reference
- ↑ ČTK. Nejlepší dopravní stavby roku 2008. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-06-26 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Jaké jméno nesou nejčastěji české ulice? Masarykovo to není - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Americká. Encyklopedie města Plzně [online]. Archiv města Plzně [cit. 2020-04-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c Americká ulice v Plzni drží český rekord. REGIONPLZEN.CZ [online]. UNIWEB [cit. 2020-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Bakalářská práce Jiřího Fořta: Změny v názvech plzeňských ulic a náměstí v průběhu novodobých dějin a jejich historická podmíněnost, 2012, ZČU, Fakulta pedagogická]
- ↑ Plzeňský architektonický manuál: Americká třída
- ↑ Americká třída – O Plzni. O Plzni [online]. Milan Zahn, 2009-05-23 [cit. 2020-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28.
- ↑ ČTK. Plzeň vylepší Wilsonův most a pokračuje s opravou Americké třídy. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-05-21 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Festival Finále v Plzni se přestěhuje z Elektry do Besedy. Český rozhlas Plzeň [online]. Český rozhlas. Dostupné online.
Literatura
- FANTOVÁ, Kateřina. Plzeňský uličník. Pročpa se takle menujou?. Plzeň: Starý most, 2019. 144 s. ISBN 978-80-7640-003-0. S. 15–16.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Americká na Wikimedia Commons
- On-line kamera Americká
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Třída Americká v centrální části Plzně
Autor: User:Aktron, Licence: CC BY-SA 3.0
Památník osvobození města Plzně americkou armádou v roce 1945.