Americká výjimečnost

Socha svobody je mnohými výzkumníky označována za ztělesnění americké představy o vlastní výjimečnosti, případně nadřazenosti.[1]

Americká výjimečnost (American exceptionalism) je teorie, že USA jsou kvalitativně odlišné od ostatních zemí. Tato teorie charakterizuje Spojené státy jako výrazně odlišné od ostatních států a národů, protože se jedná o "the first new nation" (první nový národ), který navíc vytvořil specifickou ideologii amerikanismu, jež je založena na svobodě, individualismu, republikánství, laissez-faire, rovnostářství a populismu.[2] Většinou, i když ne vždy, bývá americkou výjimečností přímo implikována americká nadřazenost všem ostatním státům a národům světa.[3]

Počátky teorie o americké výjimečnosti mohou být vysledovány k Alexisovi de Tocqueville, který jako první spisovatel označil Spojené státy jako "výjimečné" a to v letech 1831 a 1840.[4] Ke zpopularizování pojmu i teorií nejvíce pomohli Stalin a američtí komunisté. Američtí komunisté prohlašovali již ve 20. letech 20. století, že jsou Spojené státy ve výjimečném postavení a že pro ně tedy neplatí klasické zákonitosti marxismu, právě za tato tvrzení byli Stalinem označeni za kacíře a následně bylo spojení "americká výjimečnost" značně užíváno ve vnitřních bojích mezi americkými komunisty,[5] čímž se dostatečně zažilo a zpopularizovalo mezi vrstvami amerických intelektuálů, odkud se potom rozšířilo do celé americké společnosti.[6] V roce 1989 si skotský politolog Richard Rose povšiml, že většina amerických historiků s oblibou užívá termín "americká výjimečnost". Navrhl toto vysvětlení:

"America marches to a different drummer. Its uniqueness is explained by any or all of a variety of reasons: history, size, geography, political institutions, and culture. Explanations of the growth of government in Europe are not expected to fit American experience, and vice versa."[7]
„Amerika pochoduje do rytmu jiného bubnu. Její jedinečnost je vysvětlena některým, nebo všemi, ze skupiny příčin: historie, velikost, geografie, politické instituce a kultura. Vysvětlení růstu státního sektoru v Evropě nejsou předpokládána jako validní pro USA a naopak.“

Reference

  1. ↑ Winfried Fluck; DONALD E. PEASE; JOHN CARLOS ROWE. Re-Framing the Transnational Turn in American Studies. [s.l.]: UPNE, 2011. Dostupné online. S. 207. (anglicky) 
  2. ↑ American Exceptionalism: A Double-Edged Sword. Seymour Martin Lipset. New York, N.Y.: W.W. Norton & Co., Inc. 1996. Page 18. ISBN 0-393-03725-8. Retrieved 11 October 2012.
  3. ↑ The American Spectator : In Defense of American Exceptionalism "the conditions American Exceptionalism provides Archivováno 18. 10. 2013 na Wayback Machine, allow us to enjoy the economic and social mobility that other countries envy" and "progressivism rejects American Exceptionalism".
  4. ↑ de Tocqueville, Alexis. Democracy in America (1840), part 2, page 36: "The position of the Americans is therefore quite exceptional, and it may be believed that no other democratic people will ever be placed in a similar one."
  5. ↑ Albert Fried, Communism in America: A History in Documents (1997), p. 7.
  6. ↑ Donald E. Pease. The New American Exceptionalism. [s.l.]: U of Minnesota Press, 2009. Dostupné online. S. 10. (anglicky) 
  7. ↑ Richard Rose, "How Exceptional is the American Political Economy?" Political Science Quarterly (1989) 104#1 pp 91-115 in JSTOR

Související články

Americký sen

Média použitá na této stránce

Statue of Liberty 7.jpg
Statue of Liberty Edit this at Structured Data on Commons