Americká zahrada

Národní přírodní památka Americká zahrada
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Vchod do Americké zahrady
Základní informace
Vyhlášení	17. prosince 1970
Nadm. výška	506–524 m n. m.
Rozloha	1,68 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Klatovy
Umístění	Chudenice
Souřadnice	49°27′42,12″ s. š., 13°9′29,88″ v. d.
Americká zahrada
Další informace
Kód	2402
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Americká zahrada je chráněné území o rozloze 1,68 ha v okrese Klatovy v Plzeňském kraji v Česku, které bylo Ministerstvem kultury vyhlášeno za chráněné území kategorie národní přírodní památka. Nachází se několik kilometrů severozápadně od Klatov, necelé dva kilometry od Chudenic v lesním komplexu Žďár pod rozhlednou Bolfánek.^[3]

Jedná se o arboretum se sbírkou 219 druhů a kultivarů listnatých i jehličnatých dřevin severoamerického, evropského a asijského původu.^[4] Celkové množství dřevin činí asi 329 kusů. Unikátní jsou dvě, douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) a dřín květnatý; významný je také liliovník tulipánokvětý. Zahrada byla založena roku 1842 bývalým majitelem velkostatku Chudenic Evženem Černínem. Původně měla sloužit k pěstování a rozmnožování domácích i dovezených rostlin. Rostliny odsud se pak vysazovaly v zámeckém parku ležícím v okolí zámku Lázeň, letního sídla Černínů.^[5] Vlastníkem zahrady je stát, hospodaří zde státní podnik Lesy ČR, správu vykonává Správa Chráněné krajinné oblasti Český les.^[3]

Americká zahrada je přístupná celoročně a bezplatně.^[6] Jedná se o velký soubor druhů jedinečných jak v Evropě, tak ve světě, přičemž mnoho exemplářů pochází už z doby jejího založení. Zahrada je významná jak z hlediska dendrologického, tak z estetického.^[7]

Lokalita

Americká zahrada leží 2 kilometry západně od městyse Chudenic v přírodní lesní oblasti Západočeská pahorkatina. Rozkládá se v podhorské kotlince mezi středním (Suchohorské pásmo) a východním, nejmohutnějším hřbetem v nadmořské výšce 507–523 metrů.^[4] V blízkosti se nachází dominanta Chudenicka, rozhledna Bolfánek, která zde byla zřízena v roce 1845, dále park u zámku Lázeň a Kvapilovo nebo také Rusalčino jezírko, jímž se nechal skladatel Dvořák inspirovat při psaní svého libreta.

Historie

Americká zahrada byla založena roku 1828 jako okrasná školka cizokrajných rostlin pro park u lázeňského domu.^[8] Od roku 1832 sloužila jako zásobní zahrada; nejspíše z toho důvodu je zahrada pravidelně uspořádána do obdélníkových dílců a záhonů, dochovaných dodnes. Až v roce 1842 byla budována jako sbírka cizokrajných dřevin bývalým majitelem velkostatku Chudenice hrabětem Evženem. Černín také založil Dendrologickou společnost v Průhonicích.^[9] Vrchní Jílek zahradu nejdříve nazýval „Americkou partií“, kvůli převaze dřevin ze Severní Ameriky, později Černín změnil úmysly a ze školky se stalo arboretum. Poprvé se o ní jako o „Americké zahradě“ mluví v rozpočtovém návrhu přibližně 4 roky po založení.^[9]

Výsadbu realizoval zahradník Karel Zahn v roce 1842. Z bubenečského parku v Praze bylo zakoupeno 100 taxonů exotických dřevin a kultivarů a zaškolkováno. Dále byly přivezeny sazenice z Flottbecku, od firmy James Booth. Právě odtamtud pochází douglaska tisolistá, která dnes dominuje svou velikostí a je pravděpodobně nejstarším jedincem tohoto druhu v Evropě.^[5][10]

V dalších letech byla zahrada tak bohatá, že plnila zásobovací funkci pro bývalé černínské parky, zahrady a parky hlavně v západních Čechách.^[10] V roce 1874 se vedení ujal lesmistr Basel, kterému pomáhal botanik Čelakovský.^[5] Obstarával sazenice z celého světa a měl tak hlavní zásluhu na vědecké hodnotě arboreta.^[5] Za Baselova vedení v roce 1874 zažila zahrada největší rozkvět.^[9] Ve 40. letech 20. století zahrada změnila majitele, stal se jím Lesní závod v Červeném Poříčí. V padesátých letech byla rozšířena v dolní části, nově oplocena a k rostlinám byly připojeny jmenovky;^[11] místo starého zděného zahradního domku tehdy postavili nový dřevěný altán.^[5] Dne 28. prosince 1969 ministerstvo kultury zahradu vyhlásilo za chráněný park (pod číslem jednacím 13.369-II/2S).^[12] Statut chráněného parku změnila vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., která území zařadila do kategorie národní přírodní památka.^[12] Evidence z roku 1970 v zahradě uvádí 362 jedinců dřevin, 204 druhů a odrůd.^[11]

Přírodní podmínky

Geologie

Americká zahrada leží v geologickém regionu Bohemikum-Barrandien a ostrovní zóně středočeského plutonu.^[13] Podložní horniny tvoří na převážné části kontaktně metamorfované bazalty s vložkami kontaktně metamorfovaných tufů a tufitů.^[4] Při západním okraji zahrady probíhá kontakt bazaltů s epidot-amfibolickými rohovci;^[4] toto geologické rozhraní může být příčinou tamějšího lokálního zamokřování.^[4]

Flora

V roce 2010 bylo v zahradě evidováno 180 stromů a 149 ostatních dřevinných rostlin.^[4] Celkem je zde zastoupeno 219 druhů a kultivarů severoamerických, evropských a asijských dřevin.^[4] Podle původního areálu rozšíření patří 43 % dřevin do taxonů Severní Ameriky, 41 % do taxonů Evropy, 13 % do taxonů Asie a 3 % zůstala nezařazena.^[4] 68 % stromů je listnatých a 32 % jehličnatých.^[4] K věkovému zastoupení stromů: 76 % tvoří dospělí jedinci, 22 % dospívající a 2 % jsou přestárlí a odumírající.^[4] Nejstarším a zároveň nejvzácnějším exemplářem je dnes douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), která byla vysazena v roce 1842.^[3] Podle posledního měření z května roku 2010 je výška stromu 34,8 m, obvod kmene 5,72 m a obvod koruny 68 m.^[3] Jedná se o jeden ze tří nejstarších žijících exemplářů v kontinentální Evropě.^[4] Douglaska tisolistá je jehličnatý strom, který dosahuje výšek okolo 50 metrů. Původně bychom douglasku našli v přímořských pohořích západní oblasti Severní Ameriky od Britské Kolumbie po Kalifornii.^[14]

Další unikátem je stromový exemplář dřínu květnatého (Cornus florida).^[15] Tento druh pocházejíci ze Severní Ameriky má zajímavé květenství s drobnými kvítky obklopenými čtyřmi až šesti velkými zákrovními bílými listeny. Méně známý, ale také významný je liliovník tulipánokvětý celolistý (Liriodendron tulipifera integrifolia), jediný jedinec svého druhu ve střední Evropě.^[3] Dalšími zajímavými dřevinami jsou severoamerický zerav obrovský (Thuja plicata Lamb.), původní druh z výsadby v roce 1842, který dorůstá až 45 metrů, zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata) také z doby založení zahrady, ořechovec plstnatý (Carya tomentosa), dub cesmínolistý (Quercus ilicifolia), korkovník amurský (Phellodendron amurense), halézie karolínská (Halesia karolina), jochovec olšolistý (Clethra alnifolia) nebo smrk východní (Picea orientalis).^[3]

Fauna

Vzhledem k charakteru památky se průzkumy v Americké zahradě donedávna nezaměřovaly na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. Vyskytuje se zde osm až deset druhů netopýrů: netopýr severní (Eptesicus nilssonii), netopýr večerní (E. serotinus), netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr stromový (Nyctalus leisleri), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr černý (Barbastella barbastellus), Myotis mystacinusl brandtii a Plecotus aurituslaustriacus. Jejich přítomnost byla zjištěna pomocí ultrazvukové detekce a odchytu.^[4]

Ochrana

Americkou zahradu vlastní stát, hospodaří zde Lesy ČR, oficiální správu nad tímto chráněným územím vykonává AOPK ČR – Správa CHKO Český les.^[3] Největší zásluha o udržování zahrady patří Občanskému sdružení OTISK. Pro zahradu byl nově vytvořen plán péče na léta 2013-2022. V zahradě se dvakrát ročně provádí sečení travního porostu, odklízí se spadlé větve, na podzim se shrabává a odváží opadané listí.^[16][17] Jsou odtud odstraňovány invazivní druhy. Ošetřování stromů zahrnuje zdravotní i bezpečnostní řezy, instalaci stabilizačních vazeb a odstraňování nežádoucích jedinců nebo těch, kteří představují nebezpečí. ^[16][17]

Zahradu ohrožuje několik faktorů, především snížení druhové variability cílových dřevin, nedostatečná výsadba mladších dřevin a konkurence dřevin z lesního porostu.^[18] Problémem je také nevhodné umístění dřevin vedle sebe a nevhodné dosadby stromů do zahrady vzhledem k jejich ekologickým nárokům.^[18] Byla prováděna mechanická likvidace ostružiníku, který sem pronikal z okolních lesních porostů, a chemická likvidace křídlatky.^[16] Dále se zde pravidelně sází dřeviny, zatím naposled v roce 2010; nejnovějšími přírůstky jsou kalina severoamerická (Viburnum lentago), dub velkoplodý (Quercus macrocarpa), bříza papírovitá (Betula papyrifera), bříza topololistá (Betula populifolia) a jabloň korunná (Malus coronaria).^[16]

Je nutné provádět základní ošetření některých stromů zahrnující bezpečnostní, zdravotní, redukční a prosvětlovací řezy, v některých případech byly instalovány korunové vazby.^[17] V roce 2010 se muselo vykácet 30 kusů jedle kavkazské z důvodu špatného zdravotního stavu,^[16] v roce 2012 přibližně 18 odumírajících nebo uschlých stromů a kvůli redukci zastínění cílových dřevin arboreta.^[16] Celá zahrada je obehnána plotem z drátěného pletiva upevněného k betonovým sloupům.^[18] Vejít do ní umožňují dvě velké dřevěné brány postavené tak, aby pohledově bránily vstupu zvěři.^[18] Vybrané dřeviny chrání prosté dřevěné ohradníky a kolem douglasky tisolisté je vybudován povalový chodník.^[18] Základním dlouhodobým cílem je udržet reprezentativní soubor severoamerických dřevin s přiměřenou ekologickou valencí pro Českou republiku.^[19]

Odkazy

Reference

Literatura

• KACEROVSKÁ, Hana. Flóra a vegetace Chudenic. Plzeň, 1997. 109 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Zdeňka Třeštíková.
• Plán péče o NPP Am. zahrada [online]. Ministerstvo kultury ČSR, 1969-12-28, rev. 2012. 
• CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. S. 320–325. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Americká zahrada na Wikimedia Commons